Hoffman ve Varech zosobňoval skromnost. Klempíř se s ním přijel vyfotit

„Nastává moment z kategorie výjimečných, protože kdy se vám poštěstí, že herec, kterého zbožňujete, osobně uvede film, který milujete?“ zeptal se programový šéf karlovarského festivalu Karel Och k prasknutí naplněného sálu hotelu Thermal.

V sobotu odpoledne bylo osazenstvu jasné, že jde o řečnickou otázku. Odpovědělo až potleskem. Když na pódium chvíli po druhé hodině vstoupil osmaosmdesátiletý držitel dvou Oscarů Dustin Hoffman, Thermal stál na nohou.

Americký herec, jenž na pátečním slavnostním zahájení 60. ročníku obdržel Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, si přesto zachoval skromný, civilní projev, kterým zapůsobil už při úvodním ceremoniálu a také na červeném koberci, kde předtím dlouho rozdával autogramy.

„Byla to úplná náhoda,“ odpověděl na otázku Karla Ocha, jak se stane, že se člověk dostane k tak zásadní roli, jako byla ta ve filmu Absolvent z roku 1967.

Dustin Hoffman v něm ztvárnil mladíka Benjamina Braddocka, který se ze spořádaného muže mění v rebela, jenž postupně utíká všem společensky uznávaným konvencím. Snímek se brzy po premiéře stal generační záležitostí. Vzniknout ale vůbec nemusel, naznačil v Thermalu herec.

„Mike Nichols byl tehdy opravdu významný režisér, něco jako dnes Steven Spielberg. Téměř dva roky hledal představitele hlavní role. Ve svém životopisu píše, že už byl ochotný to odpískat a smířit se s tím, že ten film nenatočí. Poslední den, kdy ještě hledal herce, jsme přišli na řadu já s Katharine Ross. Kdybychom na ten konkurz bývali dorazili o dva roky dříve, ty role bychom nedostali. Opravdu to byla šťastná náhoda,“ vypráví Dustin Hoffman.

Před sálem mluví také o pocitu rozdělené Ameriky, který prý panoval i v 60. letech minulého století. Filmová adaptace Absolventa podle románu Charlese Webba vydaného roku 1963 zachytila dobu těsně před vypuknutím americké války ve Vietnamu.

Podle Hoffmana přitom podává také svědectví o generaci rodičů vyrůstajících v době hospodářské krize 30. let. Tehdy lidé nemohli najít práci, získali ji až díky druhé světové válce. „Místo aby dětem věnovali sebe, dávali jim jako důkaz své lásky hmotné věci,“ vypráví Hoffman, jenž se narodil v roce 1937.

Svůj věk tematizoval už na zahajovacím ceremoniálu. Když byl v pátek večer pozván na pódium kinosálu, na chvilku se spokojeně usadil na jedno z křesel. „Když budete mít velké štěstí, jednoho dne se z vás pak stane stařík jako ze mě,“ řekl publiku.

„Za pár dní mi bude 89 let a teď tu před sebou vidím celé své životní dílo. Velmi mě to naplňuje a ze všeho nejvíc jsem vděčný za to, že jsem dekádu za dekádou měl možnost dělat to, co miluji, s tolika lidmi, kteří také milovali svou práci,“ pokračoval Dustin Hoffman, očividně pohnutý z možnosti vidět svou práci z odstupu.

„Rád bych poděkoval karlovarskému festivalu za to, že slouží lásce k filmařině. Festivaly jako tenhle podporují a motivují mladé herce i filmaře, co svou práci milují a dělají ji s vášní,“ řekla ještě největší hvězda letošního ročníku přehlídky. „Děkuji vám nejen za toto ocenění, ale hlavně za to, že stejně jako já pečujete o tento typ umění,“ dodal Dustin Hoffman.

V sobotu odpoledne se herec naopak vrátil k tomu, jaké bylo prožívat mládí. „Když je nám něco přes dvacet, ještě nevíme, kdo jsme. Díváme se do zrcadla a vidíme někoho, koho bychom vidět chtěli, jakýsi odraz toho, jak si sebe sama představujeme, ale takoví nejsme. Celá léta hledáme sami sebe a já bych řekl, že sám sebe hledám pořád i v tomhle věku,“ uzavírá Dustin Hoffman. Publikum mu opět tleská vestoje.

Herec si odchází sednout, v sále se zhasíná. Na plátně se objevuje jeho mladá tvář. Zní první tóny slavné písně Simona & Garfunkela, The Sound of Silence.

Hoffmanův oficiální program na festivalu končí, ale vidět je dál. Například na fotografii ministra kultury Oty Klempíře ze strany Motoristé sobě. Ten ještě v pátek večer vysvětloval, že na zahajovací ceremoniál do Varů nedorazí, místo toho na sociálních sítích zveřejnil video z ostravské hudební přehlídky Beats for Love.

„Dnešní večer má patřit filmům, jejich tvůrcům a lidem, kteří festival už desítky let tvoří. Ne mé osobě, politickým sporům nebo konfliktu, ze kterého by nakonec zůstalo jen pár emotivních titulků,“ psal ministr kultury v narážce na kauzu kolem folklorního festivalu ve Strážnici, kde ho návštěvníci minulý víkend přivítali bučením a pískotem.

Do Varů nakonec ministr Klempíř dorazil v sobotu. „Některé fotky si člověk prostě rád schová. Třeba tuhle s Dustinem Hoffmanem v Karlových Varech,“ napsal. „Ještě větší radost než ze samotné fotky mám ale z toho, že KVIFF je opravdu světový festival. Každoročně k nám přiváží velké osobnosti, skvělé filmy a na pár dní dělá z Varů světové centrum kultury,“ dodal úřadující ministr kultury.