Článek
Evropská unie dlouhodobě volá po větší soběstačnosti ve zbrojním průmyslu a evropským zbrojařům rychle přibývají zakázky. Na summitu v Ankaře se ale probíraly zejména ty kontrakty, ze kterých budou profitovat americké firmy.
Německo uzavřelo dohodu o pořízení raket Tomahawk, které rozmístí na svém území. Z toho se naopak stáhne část amerických jednotek, které tam jsou dlouhá desetiletí umístěné.
Tamní koncern Rheinmetall se zároveň dohodl s firmou Lockheed Martin na historickém obchodu. Ve spolkové republice budou stavět taktické balistické střely ATACMS, které tak budou poprvé vznikat i mimo USA.
Berlín společně se skandinávskými zeměmi, vyjma Švédska, hodlá nakoupit i průzkumné drony MQ-4C Triton pro ochranu námořních tras. Za těmito bezpilotními letouny stojí Northrop Grumman. Donald Trump tak ze summitu v Ankaře mohl odjíždět s pocitem, že aliance nejenže zbrojí, ale že z toho těží Američané.
„Do jisté míry tam hraje roli i to, že některé zbraňové systémy se zkrátka v Evropě nevyrábí. Ale zároveň je tam i ten politický moment. Snaha zaimponovat Trumpovi a nechat vydělat Američany, což na Trumpa bezpochyby funguje,“ soudí analytik Filip Nerad z think tanku Globsec.
Výběr projektů, které byly během summitu oznámeny, tak nemusel být zcela náhodný. Příliv zakázek pro firmy z USA podle Nerada mohl přispět k tomu, že v Ankaře panovala relativní harmonie.
Z členů NATO, proti kterým se Trump dlouhodobě vymezuje, tam čelilo jeho výrazné kritice leda Španělsko. Země, která je s obrannými výdaji výrazně pozadu a jejíž premiér Pedro Sánchez hlasitě odsuzuje Trumpovu politiku ohledně Íránu. Trump proto americké firmy vyzval, aby se Španělskem ukončily veškerý obchod.
Přístup Česka, které přitom do obrany investuje zhruba stejný podíl HDP jako Španělsko, se na summitu veřejně nekritizoval. Vláda Andreje Babiše tam oznámila jen jednu výraznější novinku, která naopak zapadá do snah o získání americké přízně.
Tuzemsko se rozhodlo zapojit do takzvaného Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny. Z tohoto programu sice v konečném důsledku těží Kyjev, zároveň ale přináší zakázky výhradně americkým firmám. Jednotliví přispěvatelé přes tento mechanismus nakupují munici a zbraně vyrobené v USA, které se pak pošlou na Ukrajinu.
Čeští ministři zahraničí i obrany bez větších podrobností ovšem vzkazují, že Praha pošle do programu spíše symbolickou částku. Zapojení ČR sice vyvolalo odmítavou reakci vládní SPD, premiér Andrej Babiš nicméně i s odkazem na koaliční smlouvu zdůraznil, že dané peníze nedostanou Ukrajinci, ale Američané.
Vláda se ale zároveň drží starších koaličních závazků a mluví o obranných výdajích v řádu dvou procent HDP, zatímco členové NATO se je pokouší zvýšit na pět procent. Podle analytika Nerada se Česko v Ankaře vyhnulo kritice, že by zaostávalo za ostatními – při současném kurzu by to ale mohla být jen otázka času.
„Myslím, že nám to ještě neřekli otevřeně, ale určitě si zaděláváme na nějakou nálepku černého pasažéra. Že se jenom vezeme a neděláme toho dost,“ uvedl Nerad, podle kterého už mohou podobné výtky zaznívat alespoň v zákulisí.
Klíčové zbrojní zakázky, které byly v souvislosti se summitem v Ankaře oznámeny
- Kanada jedná o nákupu až 12 ponorek od německé firmy TKMS.
- NATO zahájilo rozhovory o nákupu až 10 letounů včasné výstrahy od Saabu.
- Norsko, Finsko, Německo a Dánsko podepsaly deklaraci o nákupu pěti průzkumných dronů Triton od Northrop Grummanu.
- Německo stvrdilo finální dohodu o nákupu a rozmístění amerických střel Tomahawk.
- Několik členů NATO objednalo novou várku protivzdušných systémů Patriot, které pošlou Ukrajině.
- Rheinmetall a Lockheed Martin se dohodly na výrobě balistických střel ATACMS v Německu.
- Velká Británie od Lockheed Martin kupuje americké rakety dlouhého doletu PrSM zhruba za 5,3 miliardy korun.
- Spojené státy odblokují sankce, které vyřazovaly Turecko z programu stíhaček F-35. Ankara za ně již dříve vyplatila vysokou zálohu.
Protivzdušné systémy, ponorky, i špionážní družice
Summit v Ankaře byl pro řadu členů NATO příležitostí, aby zveřejnili své nové obranné zakázky. Jen Nizozemsko oznámilo nové výdaje v přepočtu asi za 75 miliard korun, které poputují do několika různých projektů.
Nizozemci zainvestují do protivzdušné obrany, která bude víc propojená se sousední Belgií. Na moři zase upevní spolupráci s protilehlou Velkou Británií, se kterou společně nakoupí námořní lodě.
Hned dvanáct evropských zemí se dohodlo na velkých investicích do rozvoje střel dlouhého doletu. Do projektu během příštích 10 let společně vloží v přepočtu více než bilion korun.
A Německo má velké ambice i ve vesmíru. Bundeswehr by měl příští rok na oběžnou dráhu vyslat první čtveřici nových satelitů, které budou schopné rušit signál jiných družic.
Podle informací deníků Süddeutsche Zeitung či Handelsblatt má jít o pilotní fázi velkého projektu, během kterého by se mělo Německo stát provozovatelem jedné z největších sítí družic na orbitu. Satelity by vedle elektronického boje měly sloužit i pro zajišťování komunikace a průzkum.
NATO zároveň oznámilo, že do jeho arzenálu přibude až 10 nových letadel včasné výstrahy. Aliance o jejich nákupu jedná se švédským Saabem a stroje mají nahradit stárnoucí americká letadla AWACS. Původně je měly vystřídat nové stroje z USA, Bílý dům se ale ze společného projektu stáhl.
Také u jednoho z největších kontraktů, které byly těsně před začátkem summitu oznámené, bude těžit Evropa. Kanadské námořnictvo totiž hodlá jednat o nákupu flotily nových ponorek, které by chtělo koupit od německé firmy TKMS. Tu ale ještě čekají finální rozhovory, ve kterých jde Kanadě především o to, aby z projektu co nejvíce profitoval i její vlastní průmysl.
I přes tyto dohody nicméně Trumpova administrativa nabyla dojmu, že se Američané vrací z Ankary coby vítězové.„Prezident Donald J. Trump zajistil historické obranné investice od spojenců NATO a posílí americký průmysl,“ napsal Bílý dům k závěrům celého summitu.
