Článek
Jací jako Češi jsme a čím se můžeme chlubit? Sami sebe považujeme za kreativní, vynalézavé a schopné řešit svízelné situace intuitivním způsobem. Navíc – precizní řešení prý dodáme i bez podrobného návodu. K tomu jsme empatičtí a připraveni pomoci v nouzi.
Alespoň takový je výsledek unikátního sběru dat, který v uplynulém roce probíhal jako první krok k vytvoření komplexní strategie národního brandu. Odpovídalo nejenom více než deset tisíc lidí v anketě webu Dobré ráno, Česko, ale ve spolupráci s agenturou STEM proběhly i desítky diskuzí a rozhovorů po celé zemi i v zahraničí.
Česko vs. Československo
Data ukázala, že si Češi jsou vědomi svých kvalit a necítí se být obyvateli malé, nezajímavé země. Jenže další průzkumy pak ukázaly podstatný zádrhel – tyto přednosti světu neumíme prodat.
Podle světových měření se sice umísťujeme na 12. místě ze 174 zemí v hodnocení přínosu světu, jenže ve světové známosti jsme až na 31. místě z 50 sledovaných. Podle ankety Domu zahraniční spolupráce ve vybraných 20 zemích o nás více než polovina cizinců někdy slyšela, ale nedokáže říct nic konkrétního, 71 procent dotazovaných pak dokonce neví, že Česká republika a Československo nejsou totéž.
Známost a oblíbenost země mají přímé dopady na to, jak se daří českému exportu, jací turisté míří do Česka, jak se nám daří lákat zahraniční studenty a investice. I proto teď Česko hledá svůj příběh. Rozsáhlý průzkum byl prvním krokem. V dalším kroku budou data zpracována analytickým týmem vládních agentur do komplexního reportu a s pomocí mezinárodní agentury vzniknou pravidla pro prezentaci Česka tak, aby byla srozumitelná pro různá publika v různých částech světa.
Analýza toho, jak o sobě Češi smýšlejí a čím se umí pochlubit, je důležitá také proto, že pro dobrou prezentaci země je potřeba, aby o ní podobně mluvili ti, kteří ji reprezentují – úspěšní sportovci, vědci, umělci i běžní čeští turisté, kteří jsou také nositeli národního brandu. Vznik české značky je tak velké téma i v rámci podnikatelské iniciativy Druhá ekonomická transformace, která se v její tvorbě spolu se státem angažuje. Na projektu spolupracují také Česká centra, Dům zahraniční spolupráce, CzechTourism, CzechInvest, CzechTrade, Národní sportovní agentura a Nadace Blížksobě.
Značka pomůže byznysu i náladě v zemi
„Česká republika je skvělá země pro podnikání i skvělé místo pro žití, ale my si to moc neuvědomujeme. Neříkáme to, ale my jsme země s předvídatelným fungováním,“ říká dlouhodobě spolumajitelka výrobce vířivek a bazénů USSPA Kateřina Kadlecová s tím, že posílení renomé země by pomohlo celému českému průmyslu. Jako příklad uvádí Švýcarsko, jehož dobrá pověst v zahraničí znamená, že si tamní výrobci mohou u zákazníků říct o vyšší marže.
Podle ambasadora Druhé ekonomické transformace a majitele Wikov Industry Martina Wichterleho souvisí s budováním Česka jako značky i nálada v zemi. „Budování dobré značky a s dobrými výsledky logicky občanům státu musí zvyšovat náladu,“ dodává Wichterle.
Vysvětluje, že základem je dobrý český příběh, který bude dávat dohromady českou identitu a upozorňovat na pozitivní příklady, na které můžeme být hrdí. „A samozřejmě je pro tu hrdost pak důležité vymyslet nebo dát dohromady i nějakou ambici. Kde chceme být a čeho chceme dosáhnout. A když se to podaří, hrdost se ještě zvyšuje,“ říká Wichterle.
Pivo a humor to už neutáhnou
Aktuální průzkum ukázal, že Češi a Češky si zakládají na svých tradicích, ale chtějí je zasadit do současného světa. A právě tímto vývojem prochází jejich vztah k pivu. Tedy pivní kultura ano, ale s důrazem na kvalitu v moderní podobě – třeba v podobě mikropivovarnictví spíše než jako turistický kýč, který dělá z Česka cíl alkoholových výletů.
Změnil se i pohled na pověstný český humor. Zatímco ještě před 20 lety anketu o nejdůležitější postavě české historie ovládl fiktivní Jára Cimrman, nyní si uvědomujeme, že náš humor nemusí být nejzajímavější a srozumitelný pro všechny.
Podobný proces hledání vlastní značky proběhl v minulosti v mnoha státech světa – například ve Švédsku, Nizozemsku nebo Estonsku. Právě strategická prezentace Estonska, které se z malého postsovětského státu proměnilo v zemi známou jako startupový tygr Evropy, je velmi úspěšný příklad, uvádí Druhá ekonomická transformace.
A co hrozí, když se jako Češi nenaučíme prodávat sami sebe? „Je to obdobné jako u každé jiné značky. Můžete mít produkt, který je no name, nevyvolává žádné pozitivní emoce. Nenutí vás, abyste si ho koupili nebo do toho státu přijeli, investovali tam, bydleli, podnikali. Právě ta značka, ať už u produktu, nebo u země, tohle má vyvolávat. Má přitahovat atraktivitu, pozitivní myšlení a to, že Česká republika je dobré místo,“ dodává Wichterle.
