Článek
Devět zemí v pondělí v Paříži podepsalo dohodu s Ukrajinou o společné a hlavně rychlé výrobě munice do systému protivzdušné obrany. Tedy munice, která nyní Ukrajincům zoufale schází a mají problém sestřelovat ruské balistické rakety.
Cílem projektu je doplnit, případně úplně nahradit americké systémy Patriot, do kterých se nedostává munice.
„Projekt bude fungovat na principu stavebnice Lego. Různé země do něj přinesou své zkušenosti a společně bychom měli mít k dispozici účinné systémy protivzdušné obrany během jednoho roku,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jen západ Evropy
Na tomto „legu“ se s Ukrajinou podílejí Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Norsko. Síly spojí některé zbrojařské firmy těchto zemí. Například ukrajinský výrobce dronů Fire Point, švédský koncern Saab AB, francouzsko-italský podnik Eurosam, francouzský Thales nebo velká italská zbrojovka Leonardo.
„Obranný průmysl v Evropě začne postupovat koordinovaněji a budeme se učit jeden od druhého,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz.
K dohodě s Ukrajinou se nepřipojila žádná země střední a východní Evropy. Tedy ani Česká republika nebo Polsko.
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO řekl, že by zájem o zapojení do protibalistické koalice měl. Podle něj by ale měla fungovat na půdorysu Evropské unie, což by ze zmíněné devítky zemí vyloučilo Británii a Norsko.
„V té devítce jsou státy, které chtějí jít v podpoře Ukrajiny o krok dál než ostatní. Česká republika do této skupiny zkrátka nepatří. Nechce ručit za evropskou půjčku Ukrajině, nechce dávat peníze Ukrajině nad rámec NATO,“ řekl Seznam Zprávám analytik Pavel Havlíček z pražské Asociace pro mezinárodní otázky.
Polsko se v pomoci Ukrajině až dosud silně angažovalo, navíc výrazně zvýšilo své výdaje na obranu a buduje nejsilnější armádu v regionu střední a východní Evropy. Podle Havlíčka se ve vyloučení Varšavy zřejmě odráží aktuální spor mezi Polskem a Ukrajinou.
„Kvůli tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nazval armádní jednotku jménem hrdinů Ukrajinské povstalecké armády. Poláci tuto armádu spojují s událostmi na Volyni v letech 1941 až 1943. Je to vyhrocená debata a zřejmě se ten spor ještě bude prohlubovat. Takže i Polsko z té skupiny zemí nejvíce podporujících Ukrajinu vypadává,“ poznamenává analytik.
Ukrajinský nedostatek
Na summitu NATO v Ankaře minulý týden americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy nemají dost raket do systému Patriot, aby je mohly dodávat na Ukrajinu. Uvedl ale, že USA by mohly Kyjevu poskytnout licenci na jejich výrobu. Dobu od jejího udělení k samotné výrobě a nasazení raket ale experti odhadují na rok a půl až tři roky, v závislosti na mnoha faktorech.
Zelenskyj v úterý prohlásil, že Ukrajina teď potřebuje sto raket do systému Patriot a pak na zimu další tři stovky kusů. Patrioty Ukrajina zapojuje pouze do obrany proti balistickým střelám, ne proti dronům.
„Dělostřelecké munice máme ve srovnání s dřívějšími fázemi války více, ale víte, jak to je. Ve válce pořád potřebujete zbraně a munici, toho není nikdy úplně dost. Obzvlášť ve válce takové intenzity, jakou vede Rusko proti Ukrajině. Hlavním problémem číslo jedna a hlavní prioritou jsou ale jednoznačně systémy protivzdušné obrany,“ řekl Seznam Zprávám Vadim Kušnikov, ukrajinský vojenský expert a šéf specializovaného serveru Militarnyi.
Podle Havlíčka se Česká republika jednoznačně vzdaluje skupině zemí podílejících se na zbrojních dodávkách Ukrajině.
„Babišova vláda se drží teze: Nebudeme dávat žádné další peníze na Ukrajinu. Začalo to už na konci minulého roku odmítnutím garance za evropskou půjčku Kyjevu. Teď jsme v situaci, kdy se české státní firmy nemohou zapojovat do tendrů na vyzbrojování Ukrajiny. Ta má teď velkou šanci Rusy zatlačit a dosáhnout konce války za přijatelných podmínek, ale současná česká vláda si tuto novou situaci neuvědomuje,“ říká analytik.
Proti vyzbrojování Ukrajiny se nově vyslovil kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na polského premiéra Przemyslaw Czarnek. „Musíme Evropskou unii přimět, aby teď přestala jakýmkoli způsobem financovat vyzbrojování Ukrajiny i její poválečnou obnovu. A to do té doby, než se Ukrajina vydá cestou humánních hodnot,“ napsal Czarnek.
