Konec posměšků z Washingtonu? Nový britský premiér chce jít na Trumpa jinak

Odcházející britský premiér Keir Starmer zasvětil podstatnou část svého působení v Downing Street tomu, aby zachoval co nejbližší vztahy mezi Londýnem a Washingtonem.

Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu věnoval značné úsilí tomu, aby se sblížil s nevyzpytatelným prezidentem. A zprvu se mu to skutečně podařilo.

Přes ideologické rozdíly našel britský labourista s americkým republikánem společnou řeč a vybudoval si překvapivě dobrý vztah. Starmerův tým to označoval za jeden z jeho vůbec největších úspěchů v roli premiéra.

Postupem času nicméně jejich vztahy značně ochladly. Ke zlomu došlo zejména po tom, co se Británie odmítla zapojit do války v Íránu.

Trump v reakci na to kritizoval Starmera slovy, že „nejde o Winstona Churchilla“ a vysmíval se mu komediální scénkou vytvořenou s pomocí nástrojů umělé inteligence, která ukazuje, jak panikaří před jejich společným telefonátem.

Ke Starmerově politickému pádu přispěla řada faktorů. Podle bruselského serveru Politico mezi nimi byla i úpěnlivá snaha o uchování „speciálního vztahu“ s Washingtonem, který je pro Británii v mnoha ohledech určující.

Teď Británii čeká změna. Vedení země se v pondělí oficiálně chopil bývalý starosta Manchesteru a jeden z nejpopulárnější politiků v zemi Andy Burnham. Nejen britská média rozebírají a spekulují, jak si nový labouristický premiér poradí s americkým prezidentem.

Z Trumpových zmínek je patrné, že o Burnhamovi neví o moc víc, než že byl „starostou městečka“ a že je na jeho poměry „extrémně liberální“, jak se nedávno vyjádřil na jeho adresu.

Podle amerického zpravodaje BBC Anthonyho Zurchera je Burnhamova relativní neznámost ve Washingtonu pro nového premiéra zároveň riziko i příležitost. Odhaduje, že pokud ministerský předseda zahájí šarmantní ofenzivu, dokáže si Trumpa získat.

Aktuální Burnhamovy výroky nicméně naznačují, že touto cestou nepůjde. V rozhovoru pro podcast Goalhanger bývalého fotbalisty a moderátora Garryho Linekera krátce před tím, než se stal premiérem, řekl, že se nebojí vyjádřit nesouhlas s Trumpem.

„Rád si myslím, že i já mám nějakou osobnost, a budu s ním jednat otevřeně a přímo, stejně jako s ostatními. Myslím, že právě takový přístup má rád — že s ním lidé jednají na rovinu,“ vzkázal.

„Jde o to respektovat úřad, vzájemný vztah i vztahy mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy. Ale když s ním v něčem nesouhlasíte, dejte to najevo — jen způsobem, který bere v úvahu jeho pohled,“ dodal Burnham, který v minulosti Trumpa kritizoval za to, že do „světa vnesl nestabilitu“.

Britský profesor veřejné politiky na Queen Mary University of London Patrick Diamond odhaduje, že Burnham zřejmě zvolí jinou strategii než Starmer, který se snažil Trumpovi co nejvíce vycházet vstříc.

„Je dost možné, že se vydá druhým směrem a bude mnohem ochotnější konfrontovat Trumpa,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy s odkazem na počínání kanadského premiéra Marka Carneyho, který otevřeně kritizuje amerického prezidenta v otázkách, ve kterých s ním nesouhlasí.

Podle Diamonda může Burnhama k tomuto postoji vést přesvědčení, že mu to na domácí politické scéně prospěje. „Je zřejmé, že velká část britských voličů je vůči prezidentovi velmi skeptická,“ říká Diamond, který v minulosti zastával řadu pozic v britské vládě.

Z červnového průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že celkem 69 % Britů má na amerického prezidenta Trumpa negativní názor.

„Burnham proto může mít pocit, že pokud bude mnohem otevřeněji kritičtější než jeho předchůdce, přinese mu to nejen diplomatické výhody, ale i volební zisk,“ vysvětluje Diamond.

Nutno ovšem dodat, že ani Burnham si nemůže dovolit Trumpa zcela znepřátelit. USA a Británie pojí po dekády ony „speciální vztahy“ a jsou silně propojeny v politické, ekonomické, diplomatické i bezpečnostní oblasti.

Britský bezpečnostní analytik Anand Sundar v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy jmenoval hned několik důvodů, proč by se Británie bez Spojených států neobešla.

„Její jaderné odstrašování spočívá na jediném systému - Trident - který je téměř ve všech ohledech americký, sdílení zpravodajských informací je s americkým systémem tak neoddělitelně propojeno, že jeho rozvázání je prakticky nemožné, a navíc se zavázalo k desetiletím trvající závislosti na zbraňových systémech, jako jsou (stíhačky) F-35 a (ponorkové technologie v rámci paktu) AUKUS,“ uvedl.

Podle komentátorky britského deníku The Guardian Gaby Hinsliffové bude Burnhamův úspěch záviset na tom, zda zvládne to, co se Starmerovi nepodařilo — ovládnout „umění titrace“, tedy pečlivě dávkovat každý drobný politický posun tak, aby vyvolal zamýšlenou reakci a nic navíc. A tedy, nebýt Trumpovi příliš nablízku, ale jen tolik, jak je potřeba.