Článek
Vasyl Krupyč dobrovolně narukoval do ukrajinské armády už na začátku války. Na frontě zažil těžké bitvy. Když jeho vůz zasáhl dron, byl těžce zraněn, přesto zvládl odtáhnout kamaráda do bezpečí. Další dva viděl uhořet.
Na svou službu je hrdý, na krku má tetování s nápisem: „Sláva Ozbrojeným silám Ukrajiny.“ Přesto trpí nočními můrami.
Loni už Krupyč pracoval v týlu, zapojil se do náboru nových vojáků. A právě při pátrání po mužích, kteří se vyhýbají odvodu, ho v prosinci napadli další Ukrajinci. Ignorovali výzvy k předložení dokumentů a po honičce ho zbili páčidlem. Strávil šest týdnů v nemocnici.
„Nedá se to dělat jinak. Každý se bojí zemřít“
„Zlomil mi žebro, ležel jsem tam a nemohl jsem dýchat,“ vzpomínal v nedávném rozhovoru. „Za co jsme bojovali, když teď mohou vojáky mlátit?“
Krupyč si všímá propastného rozdílu mezi tím, co musel on sám prožít, a lidmi, kteří dělají všechno možné, aby se tomu vyhnuli. „Plníme naši povinnost. Bojovali jsme, bránili jsme náš lid a teď na nás útočí,“ poznamenal v rozhovoru se zpravodajkou britské stanice BBC Sarah Rainsfordovou v Kyjevě.
Když se ho novinářka zeptala, co se dá udělat jinak, aby lidé cítili motivaci jít do války a nemuseli být nuceni, nejdříve zmíní zvýšení platu, ale pak pokrčí rameny. „Nedá se to dělat jinak, nedá. Naši kluci potřebují střídaní, ale nikdo nejde dobrovolně,“ říká Krupyč. „Každý se bojí zemřít,“ dodá.
Útoky na odvodové pracovníky jsou teď podle ukrajinské ombudsmanky „běžné“. Ukrajinská policie eviduje nejméně 600 takových případů.
Zvlášť velkou pozornost vyvolaly dubnové události ve Lvově, při nichž bylo pobodáno několik odvodových pracovníků. Jeden zemřel. Ve stejném městě tento měsíc 200 protestujících obestoupilo pracovníky, kteří chtěli zadržet člověka podezřelého z vyhýbání se odvodu, a převrátilo jejich auto.
Kyjev má potíže s mobilizací, na frontě se mu nedostává dost bojovníků, což se projevuje ve schopnosti bránit některé úseky a hlavně střídat vyčerpané vojáky. Úřady tak hledají různé způsoby, jak lidi do bojů dostat.
Proti pravidlům
Proti každému případu napadení odvodových pracovníků se ale dá najít jiný případ násilí páchaného těmito odvodovými pracovníky, poznamenává BBC. Úřad ukrajinské ombudsmanky loni zaregistroval přes šest tisíc takových stížností – nejde ale jen o údajné případy útoků a nezákonného zatčení, ale také o hlášení špatných podmínek v náborových centrech.
Spory a násilí kvůli odvodům na Ukrajině
Bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov před svým nedávným odvoláním prosadil částečnou reformu odvodů a zvýšení platů pro vojáky. Velký efekt to ale zatím nemělo.
Univerzitní profesor Kyrylo Ogdanskyj má z odvodů výjimku. Přesto ho loni v listopadu na ulici muž v obyčejném oblečení zastavil ke kontrole, přestože podle pravidel musí být v takové situaci přítomná policie, jak Ogdanskyj namítl.
Náboroví pracovníci ho napadli. „Jeden mi vyrazil telefon z ruky, dva mě dotlačili zezadu do autobusu. Když jsem se zeptal, co se děje, jeden mě začal bít do hlavy. Udeřil mě několikrát do nosu,“ vzpomínal profesor pro BBC.
„Můžu říct veliteli a půjdeš do Pokrovsku,“ měl mu říct jeden z mužů. Odkazoval se na město v Doněcké oblasti, o které se v tu dobu stále vedla krvavá bitva.
Ogdanskyj strávil dva týdny v nemocnici a podal několik formálních stížností. Zdráhal se o tom mluvit veřejně, protože ví, že takové případy pomáhají ruské propagandě.
„Ale tento problém existuje,“ vysvětluje. „Pokud budou všichni potichu, proč s tím přestávali? Rozumím problému odvodů, ale žádný úředník nemá právo se chovat takhle,“ uzavírá Ogdanskyj v rozhovoru pro britskou BBC.
