Rakovina, na kterou umírá nejvíc lidí. Lékaři vyvracejí mýtus a plánují změny

„Každý týden u nás diagnostikujeme pět až deset nových případů rakoviny plic, což jsou příšerná čísla. A z toho jeden, dva nebo i tři lidé nikdy nekouřili,“ popisuje plicní lékař Vladimír Koblížek.

Předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti upozorňuje, že představa o rakovině plic jako nemoci výhradně kuřáků ani zdaleka neplatí. Jen těm však pojišťovny v současnosti proplácejí preventivní vyšetření.

Rakovina plic je přitom jeden z nejčastějších nádorů. Vysoká je na ni i úmrtnost, celosvětově na ni 85 procent pacientů zemře. Většinu z nich lékaři diagnostikují pozdě – ve třetím nebo čtvrtém, tedy posledním stadiu. V tu dobu už nádor nejde odoperovat.

„Plíce nejsou vidět a nebolí. Bolí, až když nádor roste do hrudní stěny nebo do velkých cévních struktur, a projevuje se kašlem, dušností nebo bolestí,“ vysvětluje přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková.

Jedním z hlavních nástrojů, kterými se lékaři s nádory snaží bojovat, je národní screeningový program. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami nyní chystají jeho úpravy.

„Cílem je především zvýšit jeho dostupnost pro rizikové kuřáky a bývalé kuřáky při zachování vysoké odborné kvality a bezpečnosti programu,“ potvrzuje mluvčí resortu Jana Dobrá.

Od začátku příštího roku se program překlopí z pilotní do řádné verze. Změní se i to, kdo může pacienty na vyšetření poslat. Zatímco dnes to dělají praktičtí lékaři a pneumologové, od 1. ledna 2027 se tato možnost rozšíří na všechny lékaře.

„Doporučení do screeningu bude moci vydat jakýkoliv lékař – například i gynekolog či zubař, pokud zjistí, že jde o silného kuřáka. Vše se pak propojí u plicního lékaře,“ vysvětluje Koziar Vašáková.

Od roku 2027 už také nebude nutná akreditace radiologických center přes ministerstvo zdravotnictví. Nově bude pracoviště uznávat odborná radiologická společnost podle dodržení standardů pro přístroje i personál.

„Očekávaná vyšší poptávka po screeningových CT vyšetřeních vede ministerstvo zdravotnictví k tomu, že ustupuje od akreditačního procesu screeningových CT pracovišť – od 1. července 2027 budou vedena pouze v registru České radiologické společnosti,“ popisuje mluvčí ministerstva Dobrá.

Zatímco loni bylo v Česku 42 takových radiologických center, nově bude vyšetření schopné provádět téměř každé CT pracoviště. Připravované změny nyní procházejí schvalovacím procesem, plnou účinnost ministerstvo předpokládá od 1. července 2027.

Program v Česku funguje od roku 2022 a pomáhá zachytit nádor dříve, než se vůbec projeví. Určen je pro rizikové pacienty ve věku 55 až 74 let s kuřáckou zátěží alespoň 20 balíčkoroků – tedy například s dvacetiletou historií jedné krabičky denně.

Pacienta čeká šetrné nízkodávkové CT a vyšetření u pneumologa. Ten zhodnotí případné nálezy a posílá pacienta do dalšího kola péče.

Vyšetření přitom neodhaluje pouze nádory. Nízkodávkové CT zobrazuje celý hrudník, díky čemuž dokáže včas odhalit i plicní fibrózu, bronchiektázii, rozedmu plic spojenou s CHOPN nebo kalcifikaci věnčitých tepen.

Odborníci však usilují o více změn. Ve hře jsou například spojená vyšetření nádoru plic a prsu při jedné návštěvě, ale i přesnější vyhodnocování rizik podle genetiky, pracovního prostředí či prodělaných transplantací. Větší roli má mít i umělá inteligence při vyhodnocování snímků.

„Rádi bychom rozšířili nabídku screeningu i pro nekuřáky či mladší ročníky a lépe motivovali lidi k návratu v dalších kolech,“ vysvětluje pneumoložka Koziar Vašáková.

Lékaři doufají také ve snížení věkové hranice na 50 let a zapojení slabších kuřáků, kteří čelí dalším rizikům – od rodinné zátěže přes profesní expozici azbestu či radonu až po chronická plicní onemocnění a prodělanou rakovinu. Pokud půjde vše hladce, podle lékařky by první z těchto změn mohly přijít už příští rok. Zatím se o nich však jedná.

Dodává také, že do programu by se mělo zapojit více praktiků. Dnes se do něj aktivně hlásí 53 procent z nich. „Jsme za to rádi, ale mělo by to být sto procent. Kdo jiný má nabídnout preventivní program než praktik?“ ptá se.

Včasný záchyt se přitom vyplatí i finančně. „Léčba pokročilých stadií moderní imunoterapií nebo cílenou léčbou je daleko dražší než včasná operace nepokročilého stadia,“ zdůrazňuje profesorka Koziar Vašáková.

Změny navrhují lékaři také v oblasti genetického testování. Zatímco dosud se běžně vyšetřují tři základní geny, pneumoonkologové by uvítali analýzu zhruba dvacítky z nich. K rozboru by přitom stačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic. To pacienta dále nijak nezatíží a lékařům umožní vybrat nejúčinnější a zároveň nejšetrnější léčbu.

Některé druhy nádorů, zejména takzvaný adenokarcinom, na sobě totiž nesou konkrétní mutace, na které dokáže moderní medicína přesně cílit. „Což znamená, že potřebujeme prokázat tu mutaci, abychom specifickou léčbu na konkrétní mutaci mohli pacientovi dát,“ vysvětluje Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Rozšířené testy by sice byly pro zdravotní pojišťovny o něco dražší, podle odborníků by ale v konečném důsledku peníze ušetřily. Přispěly by totiž k daleko efektivnějšímu využití drahé moderní léčby.

„Kdybychom to naopak neotestovali, pacienta můžeme léčit špatně. Většinou imunoterapií, což je také relativně drahá léčba. A ,vyhazovat‘ v podstatě desítky až stovky tisíc oknem na léčbu, která není pro něj úplně správná,“ upozorňuje Svatoň.

Léků na rakovinu plic podle něj neustále přibývá a lékaři potřebují mířit přesně. „Je třeba ‚nestřílet slepými‘. Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ dodává přednosta s tím, že z podrobnějšího genetického profilu by mohlo mít přímý užitek deset až 15 procent pacientů.

Odborníci se shodují, že pilotní verze screeningu se osvědčila. Trocha čísel z praxe: Do konce září 2025 oslovili praktičtí lékaři téměř 44 tisíc osob, což odpovídá zhruba jednomu ze sedmi těžkých kuřáků v dané věkové skupině. U pneumologa absolvovalo vyšetření přibližně 28 tisíc lidí a samotným nízkodávkovým CT prošlo přes 21 tisíc z nich.

A jaké jsou výsledky? Pozitivní nález má 3,2 procenta lidí – ten se musí okamžitě diagnostikovat a řešit. „Druhá kola vyšetření mají obrovský smysl – zachytíme v nich 1,3 procenta pozitivních nálezů u dříve negativních, a dokonce 6,2 procenta u dříve neurčitých,“ vypočítává Martina Koziar Vašáková.

Data tak potvrzují hlavní cíl projektu: Více než polovinu nádorů se daří odhalit v nepokročilém stadiu. To je přesný opak běžné praxe bez preventivního programu, kde lékaři zachytí až 85 procent pacientů v pozdní fázi. Česko navíc v tomto ohledu patří k evropským průkopníkům – plošný screening mají zatím jen čtyři země.

Část pacientů ale nabídku odmítá. „Bojí se, že by museli přestat kouřit, nebo mají strach ze špatné diagnózy. Při dobrém vysvětlení ale většina lidí překážky překoná a vyšetření absolvuje,“ popisuje Koziar Vašáková.

Vyšetření podstoupí zhruba polovina pacientů, kterým ho praktičtí lékaři nabídnou. „S tím musíme pracovat – praktik to musí nabídnout dobře. Pacient nesmí mít pocit, že bude okamžitě donucen přestat kouřit, ani nesmí převládnout pštrosí politika ve stylu ,nechci vědět, že mám nádor,“ dodává lékařka.

Zatímco u mužů výskyt rakoviny plic postupně klesá, u žen je trend opačný. „U žen naopak narůstá, což je odložený efekt emancipace v kouření – je to daň za to, že ženy začaly kouřit ve stejné míře jako muži, a s odstupem 30 let nás to dobíhá,“ vysvětluje Martina Koziar Vašáková.

„Zdá se, že některé vlivy působí na ženy víc. Není to tím, že by ženy byly citlivější, ale že zkrátka víc pracují s těmi škodlivinami. Víc vaří, víc vdechují výpary, víc uklízí s chemikáliemi,“ doplňuje plicní lékař Vladimír Koblížek s tím, že o důvodech ale odborníci stále diskutují.

Statistiky jsou smutné. Napříč všemi stadii se pětileté přežití pohybuje jen mezi 15 až 20 procenty, u čtvrtého stadia klesá na deset procent. Většina pacientů je přitom v produktivním věku. „Nejvíce jich je kolem 65 let – tedy lidé, kteří jsou ještě v práci nebo čerstvě uvažují o důchodu a pokojném stáří. A vyslechnou si smrtelnou diagnózu,“ říká Koziar Vašáková.

Kromě kouření je hlavním rizikovým faktorem radon – toho je přitom v Česku přirozeně velké množství. „Tam, kde je, je extrémně vysoké riziko vzniku nádoru plic,“ upozorňuje Koblížek.

Významnou roli dále hraje polétavý prach, pasivní kouření, emise z dieselových motorů či výpary ze svařování nebo při smažení. „Velká část nádorů plic je způsobena tím, co vdechujeme. I když je člověk nekuřák, pohybuje se ve škodlivém ovzduší,“ varuje Koblížek s tím, že důsledná ochrana dýchacích cest má smysl pro každého.