Článek
Vypadalo to na velké sbližování a test budoucí spolupráce. Teď si ale slovenské krajně pravicové hnutí Republika vjelo s vládnoucím Směrem do vlasů.
Stranu premiéra Roberta Fica radikálové viní z tříštění hlasů a napomáhání výhry parlamentní opozice. Ve sporu jde o Prešovský kraj, který měl být „volební laboratoří“ stavu současné slovenské politiky.
Majerský versus kdo?
Na samém východě Slovenska, kde jsou dlouhodobě silné konzervativní strany, se měla otestovat strategie opozice i vládního tábora a možné povolební koalice po parlamentních volbách na podzim 2027.
Svůj mandát totiž v Prešovském kraji obhajuje Milan Majerský, předseda opozičního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Přímo voleným županem, tedy obdobou českého hejtmana, je lídr konzervativců už od roku 2017, kdy porazil Směr.
Z ostatních opozičních stran Majerského otevřeně podpořila Svoboda a solidarita (SaS). Další s otevřenou podporou vyčkávají, její formou je ale i to, že nepostaví ve volbách vlastního kandidáta.
Majerský je v Prešovském kraji největší šancí dnešní opozice. Celostátní lídr průzkumů Progresivní Slovensko je totiž na východě dlouhodobě slabé. Jde o region se silnými baštami Směru. Úspěch tu měla i strana Hlas a právě i Majerského KDH.
Měsíce to přitom vypadalo, že tak jako opozice vyklidila pozice Majerskému, bude mít volnou cestu k souboji i jeho rival. Překvapivě však ne z vládnoucího Směru ani dalších koaličních stran.
Kandidaturu už v březnu oznámil europoslanec Republiky Milan Mazurek. Proti Majerskému kandidoval už v roce 2022, tehdy mu ale konkuroval i kandidát strany Hlas. Ten letos už kandidovat nebude a Mazurek proto sázel na duel s Majerským, ve kterém si sáhne pro hlasy voličů Ficovy koalice.
Kdo je Milan Mazurek?
Milan Mazurek patří k nejznámějším tvářím slovenské krajní pravice. Do politiky vstoupil po boku Mariana Kotleby ve straně ĽSNS, za kterou byl v roce 2016 zvolen poslancem slovenského parlamentu.
Později se stal jedním ze zakladatelů hnutí Republika, které vzniklo po odchodu části poslanců z Kotlebovy strany.
Soud Mazurka, už jako poslance, pravomocně odsoudil za hanobení národa, rasy a přesvědčení kvůli výrokům o Romech. Rozsudek znamenal i ztrátu poslaneckého mandátu. Přesto se do vrcholné politiky vrátil. Nejdřív jako poslanec a od roku 2024 jako europoslanec.
V posledních letech politik výrazně změnil image. Ještě v roce 2015 byl součástí skupiny, která u bratislavského hlavního nádraží vulgárně křičela na arabské rodiny s dětmi. Tehdy z davu létalo i kamení. Z té doby pochází i jeho výrok: „Neobhajuji žádný režim, ale o třetí říši víme jen lži a pohádky o šesti milionech a mýdle ze Židů. O Hitlerovi se učí samé lži.“
Mazurek na snímku z roku 2017.
Teď se z holohlavého extremisty stal uhlazenější europoslanec, který vystřídal tílko nebo zelené kotlebovské tričko za oblek a kravatu, nechal si narůst blonďaté vlasy a tráví čas v posilovně.
Premiér Fico navíc na jaře signalizoval, že svého kandidáta v Prešovském kraji tentokrát nepostaví.
„Mohu říci naprosto jasně, že pokud voliči Směru dostanou dvojici Majerský a Mazurek, budou přesně vědět, koho volit – a rozhodně to nebude Majerský,“ řekl v březnu.
Ve slovenské politice se Ficův výrok četl jako další signál sbližování Směru a mimoparlamentní Republiky.
Napovídá tomu řada výroků politiků Směru, ale i matematika průzkumů. Dnešní vládní koalice by už většinu nesestavila. Směr oslabil, Hlas se dlouhodobě propadá a SNS se pohybuje pod pětiprocentní hranicí. Naopak Republika se stabilně drží v parlamentu a v některých průzkumech atakuje i dvouciferný výsledek.
Reportáž z mítinku Republiky před volbami 2023:
Obě strany spojuje tvrdá nacionalistická politika, odmítání migrace, ostrá kritika Evropské unie a Green Dealu i kulturně-válečná rétorika namířená proti některým skupinám obyvatel, profesím i neziskovým organizacím.
V zahraniční politice dlouhodobě zpochybňují vojenskou pomoc Ukrajině a prosazují výrazně vstřícnější vztahy s Ruskem.
Republika se přitom snaží vystupovat jako důslednější a radikálnější alternativa ke Směru. Ficovu vládu kritizuje například za to, že podle ní nedělá dost proti migraci nebo Evropské unii. Nejde ale o zásadní programový spor, spíše o soutěž o stejného konzervativního voliče.
Jenže v Prešovském kraji je nakonec všechno jinak. Robert Fico v týdnu oznámil, že kandidátkou na županku bude europoslankyně Judita Laššáková.
„Nechápu, proč tříští síly tímto způsobem. Za tohle může Majerský normálně poslat Ficovi šampaňské,“ prohlásil lídr Republiky Milan Uhrík.
Jedním z vysvětlení je právě obava z rostoucí Republiky. Pokud by Směr v Prešovském kraji nepostavil vlastního kandidáta a Mazurek dosáhl silného výsledku, mohl by si připsat politický úspěch na úkor Ficovy strany. Obě partaje se totiž ucházejí o podobné voliče.
Fico tak zřejmě dospěl k závěru, že pro Směr je výhodnější riskovat vítězství opozičního kandidáta, než umožnit Republice stát se dominantní silou národně-konzervativního tábora.
Jinou perspektivu nabídl ve středu Denník N. Podle něj je ještě možné, že Laššáková se z voleb na poslední chvíli stáhne a podpoří Mazurka.
Europoslankyně z dezinfoscény
Z regionálních voleb se kandidaturou Směru stává souboj nejen o županský post, ale i o budoucí postavení obou stran před parlamentními volbami v roce 2027.
Výběrem Judity Laššákové navíc Směr nevsadil na umírněnější tvář, ale na političku dlouhodobě spojenou s dezinformační scénou.
Kdo je Judita Laššáková?
Širší veřejnosti se zviditelnila během pandemie covidu, kdy kritizovala vládní protiepidemická opatření a pravidelně vystupovala na dezinformační stanici Infovojna, kde měla vlastní pořad už od roku 2017. Právě tam se opakovaně setkávala i s dnešním ministrem obrany Robertem Kaliňákem.
Známá je také dlouholetou spoluprací s internetovým extremistou Danielem Bombicem. Společně pořádali veřejné debaty s politiky Směru.
Ještě před ziskem mandátu europoslankyně za Směr působila jako asistentka europoslance Miroslava Radačovského, zvoleného původně za Kotlebovu ĽSNS.
Europoslankyně Judita Laššáková.
Později pracovala také pro europoslankyni maďarského Fideszu Lívii Jároki a účastnila se volební noci Viktora Orbána po parlamentních volbách v Maďarsku. Ani po zvolení europoslankyní své euroskeptické postoje neopustila.
Na loňských přednáškách po Slovensku například otevřeně mluvila o možnosti vystoupení země z Evropské unie. „Jestli chceme odejít, musíme nejdřív pochopit, jak Evropská unie funguje, abychom si pak dokázali vyjednat podmínky odchodu,“ prohlásila.
Výběr Laššákové překvapil i proto, že s Prešovským krajem nemá prakticky žádné veřejně známé vazby. Narodila se v Bratislavě, vyrůstala v Nových Zámcích.
Právě tam se už před čtyřmi lety neúspěšně pokusila vstoupit do komunální politiky.
Kvůli kandidatuře v Prešovském kraji si teď nechala zřídit trvalé bydliště na východě Slovenska. „Neobcházím zákon, využívám jeho možnosti,“ hájila svůj postup. Naopak tvrdí, že díky tomu nebude zvýhodňovat žádný konkrétní okres ani město.
Šéf Směru kritiku odmítá. „Pro někoho to může být překvapení, pro mě není,“ reagoval s tím, že Laššákovou už při evropských volbách navrhla právě krajská organizace v Prešově.
Právě to je důvod, proč je reakce Republiky tak ostrá. Uhrík obvinil Směr, že místo spolupráce oslabuje kandidáty národně-konzervativního tábora.
Připomněl, že Republika v některých krajích podpořila kandidáty Směru, například v Trenčínském kraji, zatímco Směr podle něj na oplátku nepodpořil Republiku nikde.
„Každému je jasné, že v Prešově má největší šanci porazit unaveného a nevýrazného Majerského právě Milan Mazurek. Ohlášením vlastní kandidátky Směr tříští hlasy, tříští síly a pomáhá Majerskému zachránit se nejen jako župan, ale i jako předseda KDH,“ prohlásil Uhrík.
„Překvapuje mě chování Směru, který se snaží oslabovat kandidáty Republiky, kde se jen dá. Přitom my jsme podpořili jejich kandidáta například v Trenčínském kraji, oni na oplátku nepodpořili našeho kandidáta nikde,“ dodal lídr krajně pravicové strany.
