Článek
Léto je pro různé lidi symbolem různých radostí i starostí. Ale jednu máme skoro všichni společnou: nemáme rádi komáry, kteří jsou v létě obzvláště aktivní. V Česku vám hrozí především štípance, ale celosvětově jsou komáři pro člověka smrtelně nebezpeční. Přenášejí nakažlivé nemoci a přímo se tak ročně podílejí na smrti více lidí, než všechny války dohromady. Jen na malárii zemře ročně 610 tisíc lidí.
Možná se chcete ochránit před komáry na cestách do exotické lokality, nebo jen nechcete být pokousaní na vlastní zahradě. Sáhnete tak po některé z metod, která slibuje, že vás před komáry ochrání. Ale zdaleka ne všechny. A některé vám dokonce vyloženě škodí. Pojďme se podívat, co je skutečně vědecky podložené.
Pivo před komáry nechrání, naopak
Jedna z nejčastějších lidových rad doporučuje proti komárům nasadit zvýšenou konzumaci vitaminu B-komplex, ať už v podobě droždí, doplňků stravy nebo na béčko bohaté tekutiny („Namazal ses proti komárům?“ mrk mrk).
Češi by – coby světoví rekordmani v konzumaci piva – určitě ocenili, kdyby je tekutý chléb chránil proti komárům. Logika má být taková, že vitamín B komárům nevoní. A určitě bychom našli lidi, kteří budou přísahat, že když si dali pár piv, tak si nepamatují, že by je nějaký komár poštípal.
Ale to, že nějaký příběh dobře zní, nebo že si vybavíme podpůrné anekdoty, by nám nemělo stačit. Vědci hledají ověřitelné, replikovatelné, experimentální měření. A v tomto případě byly výsledky jednoznačné: dobrovolníci byli po konzumaci piva pro komáry atraktivnější.
Výzkumníci se napřed domnívali, že to bylo kvůli rychlejšímu dýchání (komáři se orientují i podle koncentrace oxidu uhličitého). Ale nakonec jde zřejmě o obsah alkoholu v krvi a následně v potu, což samičky komárů přitahuje.
Stejně jako pivo nefunguje ani česnek nebo jiné potravinové doplňky, které slibují, že se vám komáři obloukem vyhnou. Ano, všichni bychom chtěli, aby stačilo vzít si pilulku a nemuseli bychom se komárů bát. Ale měření ukazují, že ani béčko, ani česnek ve dvojitě zaslepených studiích nefungují.
Takže pokud se vám zdá, že pro vás ano, tak si dost možná jen sami sobě potvrzujete to, co chcete slyšet. Od toho máme vědeckou metodu, aby pomohla rozseknout, co funguje a co se tak jen tváří.
Zabijácké světlo funguje, ale ne na komáry
Další metoda působí na první pohled nesmírně sofistikovaně: speciální přístroj vydává modré světlo a zároveň pomocí elektrické mřížky usmaží hmyz, který se tímto světlem nechá nalákat. Jak by mohl takový lapač hmyzu nefungovat proti komárům? říkáte si možná. Vždyť přece slyšíte a vidíte na vlastní oči, že elektrický náboj hmyzáky kosí jak na běžícím pásu.
Lapače a zappery hmyzu rozhodně něco zabíjí, ale ne vždycky jsou to komáři.
Jenže když vědci takovou hromádku usmaženého hmyzu prozkoumali pod lupou a mikroskopem, ukázalo se, že většina zabitých kusů byly pro člověka zcela neškodné druhy. Z téměř 14 tisíc ohořelých pozůstatků hmyzích těl jen 31 patřilo bodavému hmyzu. Naopak velká část elektřinou zasaženého hmyzu patřila mezi důležitou součást místního ekosystému. Včetně těch, kteří pomáhají chránit právě před komáry.
Komáří samičky modré světlo nijak zvlášť nepřitahuje. Řídí se hlavně podle čichu, zejména detekcí vydechovaného CO2. Takže lapač hmyzu funguje proti hmyzu, ale před komáry vás nijak znatelně neochrání.
Placebo v telefonu i na klíčích
Už od 90. let si můžete koupit různé přívěsky na klíče nebo malé krabičky, které slibují, že budou vyluzovat zvuky odpuzující komáry. A v éře chytrých telefonů na to samozřejmě máme aplikace. Některé vydávají vysoký zvuk, jiné na to jdou „sofistikovaněji“ a slibují, že napodobují zvuk křídel vážky, které se komáři bojí.
Vývojáři slibují, že aplikace pomocí zvuků odpudí komáry. Vědci nesouhlasí.
Kéž by to bylo tak jednoduché. Jenže data – v tomto případě meta-studie od Cochrane – mluví jasně: „Studie v terénu nepřinesly žádné důkazy o reálném účinku elektronických odpuzovačů komárů (EMR), a tedy ani důkazy podporující jejich propagaci nebo používání.“
Výsledky jsou tak jednoznačné, že výzkumníci varují před plýtváním prostředky na další studie: „Další randomizované kontrolované studie nedoporučujeme, protože terénní studie nenaznačily, že by EMR mohly mít jakýkoli potenciál jako preventivní opatření.“
Nefunkční opatření nemá jen nulovou hodnotu. Často může mít i negativní dopady. Třeba v případě, že někdo uvěří, že jej aplikace v telefonu může před komáry ochránit, a tak se nebude chránit jiným, účinnějším způsobem. Tato iluzorní ochrana tak má reálné dopady.
Náramky pomáhají jen nepatrně
Postupujeme po žebříčku o něco výše k přípravkům, které jsou měřitelně účinné, ale tak málo, že to skoro nestojí za řeč. Sem patří různé náramky, které proti komárům chrání chemicky.
Když je vědci otestovali, naměřili účinek náramků v řádu sekund. Botanické repelenty pak účinkovaly méně než 20 minut. V porovnání s DEET repelenty (k nim vyšplháme později) tedy řádově nižší ochrana před přistáním i před štípnutím komára.
Náramky mají měřitelnou účinnost, ale tak krátkou a lokálně omezenou, že jsou v praxi nepoužitelné pro ochranu před komáry.
Problémem není složení náramku, omezení vyplývá ze samotné fyziky. Náramek nemůže aktivně vylučovat látku tak, aby ochránila celé vaše tělo. Pokud si nasadíte náramek proti komárům na zápěstí, máte před komářími štípanci chráněné… právě toto zápěstí. Proto je důležité testovat účinnost nejen za ideálních podmínek v laboratoři, ale také v praxi.
Podobná výčitka směřuje i k různým citronelovým sprejům apod. Komáři skutečně nemají rádi citronelu. Měření ukazují, že kůže nastříkaná citronelovým sprejem je měřitelně chráněná. Jenže ta ochrana trvá jen deset až dvacet minut. Pak zmizí. Proto je i zdánlivě funkční řešení – vycházející ze skutečného mechanismu – v praxi obvykle neužitečné.
Překvapivě pomáhá umělý vítr
Když to nejde chemicky, zkusíme to mechanicky. Osobně jsem byl překvapen, že něco tak obyčejného jako větrák může skutečně pomoci proti komárům. Překvapivě to ale není podle vědců proto, že by komáři ve větrákem zvířeném vzduchu neuměli létat. Mnohem větší roli asi hraje, že větrák rozptýlí CO2, který lidé vydechují. A tak se komáři ve větru hůře orientují.
Větrák před komáry chrání tím, že vás trochu „zneviditelní“.
Teoreticky by tedy bylo možné udělat si na zahradní párty takový fičák, že by vás tam komáři neotravovali. Ochranná funkce stoupá s rychlostí. Jenže vítr o rychlosti 15 km/h není to, co vám pomůže užít si konverzaci s přáteli. Už vůbec v tom asi nechcete spát. Větrák tedy umí komáry odvát, ale není praktický pro skutečnou dlouhodobou ochranu lidí před komářím bodnutím. Lidé totiž nechtějí trávit čas ve větrném tunelu, kde jsou výsledky nejlepší.
Ve větrném tunelu vědci sledovali i to, zda komáry přitahují nějaké barvy více než jiné. K zachycení lidského pachu se mimochodem vědcům osvědčila „bavlněná ponožka nošená výzkumníkem 19 až 21 hodin“, což je detail, který člověk v prestižním vědeckém časopise nečeká.
Ale věda se ptá na výsledky. Takže pokud chcete použít vizuální prvky, které mírně odradí komáry (přitahují je méně), vyhnete se oranžové, azurové a červené, které spolu s lidským pachem a přítomností CO2 byly pro komáry ve větrném tunelu nejatraktivnější. Výběr barev ale nelze označit za účinnou ochranu, jde v tomto případě spíše o zajímavost ohledně fungování komářích smyslů.
Repelenty na kůži fungují, ale pozor na procenta
Po žebříku prostředků založených na důkazech šplháme nyní k těm, které jsou reálně účinné. Jedním z nejefektivnějších opatření – a jediným, které lze uplatnit i během pohybu venku – jsou repelenty na kůži.
Nejznámější látkou je DEET (diethyltoluamid), která podle měření nabízí vysokou ochranu v řádu několika hodin po nastříkání. Repelenty s DEET komáry přímo odpuzují.
„Navzdory častým obavám v neodborném tisku ohledně bezpečnosti DEET je tento prostředek lépe otestován než jakýkoli jiný repelent,“ píší autoři velké srovnávací studie. „Od roku 1960 je dokumentováno méně než padesát případů toxických účinků DEET na lidi, a většina z nich se obešla bez následků. Mnoho těchto negativních dopadů bylo spojeno s dlouhodobou aplikací DEET na celé tělo.“
„I po sedmdesáti letech je DEET repelent zlatým standardem,“ cituje nedávný přehled v New York Times. Uvádí, že lidé často tento repelent nemají rádi, nejen kvůli jeho pověsti, ale také pro jeho konzistenci. Ale je možné, že právě jeho mastnota přispívá k tomu, že na kůži vydrží déle a lépe tak člověka chrání.
Další ověřenou látkou je Ikaridin vyvinutý farmaceutickou firmou Bayer v 80. letech. Ten není mastný a také – narozdíl od DEET – nerozpouští plasty. Třetí účinnou látkou, která má doporučení českého Státního zdravotního ústavu, je pak IR 3535.
„Spotřebitelé často vybírají repelent podle ceny nebo reklamy. Ve skutečnosti je mnohem důležitější sledovat účinnou látku a její koncentraci. Ta totiž zásadně ovlivňuje délku a spolehlivost ochrany,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová, jejíž časopis nedávno provedl vlastní testy.
Příznivci „přírodních“ řešení mohou sáhnout po repelentech využívajících molekulu PMD z eukalyptu citronového, což je mimochodem jediný rostlinný repelent, který si vysloužil doporučení amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.
Český úřad repelenty také testuje a vědci ověřují účinnost tak, že do klece s komáry vloží předloktí – každou hodinu na tři minuty. A tak dlouho, dokud nemá dvě potvrzená bodnutí. Také česká měření potvrzují účinnost přípravků s DEET.
Při koupi repelentu je důležité vybírat podle koncentrace. „Tato látka funguje opravdu velmi dobře. Byla vyvinuta pro americkou armádu, když bojovala v džunglích a v tropických oblastech,“ uvedla pro iRozhlas výzkumnice Zdeňka Leipnerová Galková, vědkyně, která dává své předloktí všanc. „Čím vyšší procento na repelentu bude, tím bude repelent déle fungovat. Je ale nutné počítat s tím, že čím vyšší procento DEET tam je, tím je repelent méně šetrný.“
Časté otázky a odpovědi ohledně repelentů
Kolik procent účinné látky repelent potřebuje?
Vyšší procento neznamená automaticky vyšší ochranu. Značí ale obvykle, že ochrana déle vydrží. V praxi to znamená, že pokud požadujete krátkou ochranu na dvě hodiny, nepotřebujete vysoká procenta. Zato celodenní výlet – zejména v tropických oblastech – si zaslouží repelent s vyšší hodnotou, alespoň 20 %.
„Mysleme také na to, že ani repelenty nejsou stoprocentní ochrannou proti hmyzu. Proto nepodceňujme ani další preventivní ochranná opatření, jako vhodné oblečení, prohlídka celého těla po návratu z přírody a případně využití moskytiéry,“ připomíná Státní zdravotní ústav.
Jak dlouho repelenty chrání?
Od 20% koncentrace výše se podle měření dTestu délka ochrany zvyšuje jen málo (z devíti hodin na 9,5 hodin). Délku ochrany, kterou uvádí výrobce na obalu, považujte za orientační.
Kam repelent nanášet?
Kromě odhalené kůže se vyplatí nastříkat si repelentem i spodní část nohou. Nizozemský vědec Bart Knols to otestoval sám na sobě, když seděl nahý v kleci s komáry a zapisoval si, kam jej nejčastěji bodají. Nohy a kotníky vedly.
Jakou koncentraci zvolit pro dítě?
Řiďte se věkovým údajem na obalu, ten vychází z povolení konkrétního přípravku. Většina testovaných přípravků s DEET je určena až od 12 let. Podle analýzy zdravotních rizik mohou být DEET i Ikaridin rizikovější pro děti například kvůli jejich nízké tělesné hmotnosti. Ověřte informace přímo na balení. Kojence můžete chránit moskytiérou. Aplikaci repelentu by měl provést rodič. A platí pravidlo neaplikovat dětem repelent na ruce, protože si je mohou strčit do úst.
Jaké přírodní repelenty fungují?
„Přírodní repelenty“ prodávané v Česku používají obvykle látku PMD nebo esenciální oleje. Délka ochrany je u nich nižší než u sprejů založených na DEET a Ikaridinu. V letošním měření dTest chránily přírodní repelenty průměrně pět až šest hodin.
Vidíme, že komáři patří nejen mezi hmyz maximálně otravný, ale také pečlivě studovaný. Možná ne tak pečlivě, jako kdyby se úmrtí týkala lidí v Evropě a USA.
V roce 2009 Bill Gates na začátku své slavné přednášky vypustil do publika několik desítek komárů nakažených malárií, aby rozšířil povědomí o tom, o jak urgentní problém jde: „Není žádný důvod, aby se o to zajímali jen lidé v chudých zemích,“ poznamenal, zatímco otevřel skleničku s hmyzem. Později přiznal, že komáři ve skutečnosti nakažení nebyli, nicméně ten moment nejistoty si zřejmě publikum v sále zapamatovalo.
S globální změnou klimatu se nicméně rozšiřují oblasti, kde se malárie endemicky přenáší, i do jižních částí USA, takže lze do budoucna očekávat zvýšenou pozornost nejen amerických vědeckých týmů. Možná se dočkáme i některých radikálních řešení (i když někteří vědci před nimi varují).
Zatím nám nezbývá, než se chránit „ementálovou“ metodou známou z dob covidu. Platí totiž, že každý ochranný prostředek má své (metaforické, někdy i doslovné) díry. Když jich ale na sebe navrstvíme více, účinnost se zvyšuje. A poletující upíři si u vás neškrtnou.
Ale musí to být skutečně účinné „plátky sýra“. My už každopádně víme, že česnek, pivo, mobilní aplikace ani elektrický zapper na komáry neplatí. A vděčíme za to trpělivým výzkumníkům, kteří šli – v zájmu vědy – s kůží na trh.
