Recenze: Drsné krimi plné žen. Seriál Lucky je pestrá letní oddechovka

Lucky musí rychle zapomenout na starý život. Ne proto, že díky svým zločineckým aktivitám právě přišli s manželem Carym k pohádkovému jmění a čeká je společná budoucnost v luxusu. Spíše proto, že ji v noci Cary omámil prášky, zmizel s penězi a hrdinku zanechal v hotelu s kocovinou a stovkou federálních agentů na krku.

Nová minisérie Lucky, kterou lze vidět ve videotéce Apple TV, dobře zná všechna klišé svého žánru. A umí s nimi efektně pracovat.

Sedmidílná adaptace prózy současné kanadské spisovatelky Marissy Stapley je krimi thriller, jehož postavy jsou neustále v pohybu. Luciana Armstrong, přezdívaná Lucky, od prvních chvil, kdy se musí dostat z obklíčeného hotelu, neustále bojuje o přežití.

Anya Taylor-Joy v titulní roli klame křehkým obličejem, ale je to profesionální podvodnice. Vlastně ani neměla jinou možnost. Vyrůstala sama s otcem Johnem, který se momentálně nachází ve vězení, a ten ji naučil „řemeslu“, jak se průběžně dozvídáme v retrospektivách. A jelikož protagonistku momentálně pronásleduje nejen FBI, ale také mnohem nebezpečnější mafiánský klan, má spoustu příležitostí, jak své schopnosti zúročit.

Lucky je akční, adrenalinový thriller, který těží z obsazení. Charismatická Annette Bening v roli šéfky gangsterů působí mnohem nebezpečněji než její ranaři. Agentka FBI Billie Rand pase jak po Lucky a Carym, tak po Priscille a jejích lidech. A celou mozaiku vztahů za hranou zákona komplikuje fakt, že Cary je Priscillin syn. Takže se tu nabízí spousta příležitostí, jak smísit osobní, rodinné a gangsterské záležitosti.

Seriál tvůrců Jonathana Troppera a Cassie Pappas je stylově natočený, má tempo a akční scény dokážou chytře pracovat s napětím vyvěrajícím z toho, že tato hra na kočku a myš často nechává kořist a predátora dostat se k sobě do smrtící blízkosti. Anya Taylor-Joy hraje Lucky jako ženu schopnou si poradit v jakékoli situaci, přitom se uprostřed této divoké hry pohybuje spíše proto, že jí nic jiného nezbylo.

Zároveň je Lucky dokonalým zástupcem „žánrovky pro lepší lidi“. Je to vlastně v jádru takzvaná pulpová neboli braková historka, ovšem s hezkou obrazovou stránkou, hladkou režií a ničím moc víc.

Když postavy zrovna nejsou uprostřed dění, nedovolují jim autoři příliš přerůst stereotypy. Lucky dostává od otce z vězení krátké telefonické rady, které ve své obecnosti zní spíše směšně. Priscilla je extrémně tvrdá žena, která neváhá jít přes mrtvoly. Agentka Billie těžce nese příkoří, že po poslední úspěšné akci se nedočkala povýšení, a nyní to hodlá napravit za každou cenu.

Je sympatické, že v hlavních rolích tohoto drsného krimi jsou ženy. Působí přirozeně, zároveň jejich postavy vyznívají poněkud tuctově – navzdory tomu, že všechny herečky své party ztvárnily velmi dobře.

Lucky pod naleštěným povrchem neskrývá mnoho. Umí udržet publikum v napětí, odehrává se v dobře vybraných lokacích, disponuje dostatkem automobilových a jiných honiček, násilí je patřičně explicitní. Ale seriálu chybí nějaký znatelný rukopis, neumí dostatečně oživit postavy a také prakticky postrádá nadhled.

Sledujeme, co vše se Lucky jako malá naučila pod dohledem otce, a poté vidíme, jak to coby dospělá umí prodat, když je v nouzi. Střídá vozy i převleky, když je potřeba, tak někoho zapálí či mu bodne šroubovák do hlavy.

Je to efektní. Ale zároveň i samotné střety s protivníky dělají dojem, že byly vystavěny lehce mechanicky. Každou chvíli dojde k situaci, ze které zdánlivě není možné uniknout, a přesto se to vždy podaří.

Seriálu se i tak daří udržet naši pozornost a fandit postavám, které zjevně nepodnikají žádné šlechetné věci. Ale takových gangsterek už bylo. Respektive lepších. Neboť těm nejkvalitnějším zástupcům žánru se daří vytvořit hrdiny, kteří nám utkví v paměti.

Lucky je po většinu času redukována jen na ženu, jež se snaží přežít. Veškeré motivace jsou dány tím, jak byla vychována a do jakých patálií ji dostalo její okolí.

Tento seriál chce být také vyprávěním o vztazích rodičů a dětí, o mechanismech zločinu nebo korupci. Ale témata příliš nerozvádí, jsou zde spíše na okrasu. Naštěstí odsýpá dostatečně rychle, abychom nad těmi nedostatky nemuseli přehnaně dumat. Je to dílo, které po skončení podobnou rychlostí zmizí z paměti. Ale jako pestrá letní, místy celkem překvapivá oddechovka zvládne posloužit.