Absolutní kolaps, říká europoslankyně k migrantům v Ceutě

Po nedávné migrační krizi ve španělské Ceutě čelí Madrid kritice dalších zemí EU, že nezvládá migraci. V neděli se vyjádřila i marocká vláda, která z celé situace obvinila pašeráky a dezinformace. Jak by měla nyní Unie postupovat?

Hostem Ptám se já byla europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu).

O migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo zhruba 60 tisíc migrantů z Maroka, budou v úterý jednat ministři vnitra EU. K mimořádné schůzce vyzvali prezidenti a premiéři 22 států Unie. Mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk i český premiér Andrej Babiš (ANO).

K situaci se v neděli poprvé vyjádřila i marocká vláda. Podle tamního ministerstva vnitra byly nedávné události v Ceutě důsledkem kombinace faktorů: akcí sítí pašeráků a převaděčů, dezinformací na sociálních sítích i nesprávné interpretace verdiktů soudu. To vytvořilo u tisíců Maročanů přesvědčení, že se na evropské území mohou dostat snadno a bez právních důsledků.

Pašeráckým mafiím už v pátek přičetl migrační krizi v Ceutě také španělský premiér Pedro Sánchez. Zločinecké sítě podle něj využily verdikt španělského nejvyššího soudu, který začátkem července dospěl k závěru, že pohraničníci nemohou okamžitě vyhostit ty, kteří na území města připlavou. Obratem vrátit mohou podle soudu jen toho, kdo překonal hraniční překážku. Kvůli tomu také španělští pohraničníci v sobotu instalovali u Ceuty v moři bariéru z bójí.

V pátek už také španělské město opustila většina z několika desítek tisíc běženců, na místě jich ale stále zůstává ještě několik tisíc. Při pokusu dostat se do Ceuty zemřely desítky lidí.

Kdo za náhlou migrační vlnou v Ceutě stál? Selhalo Španělsko? A jak zranitelná je Evropská unie náhlými uprchlickými vlnami?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak byste mi popsala to, co se ve čtvrtek a v pátek v Ceutě stalo, co jsme sledovali na španělských hranicích na africkém kontinentu? – Samozřejmě to byl absolutní kolaps, byl to jak bezpečnostní, tak i politický kolaps. Kolabovalo tam najednou všechno. A to je něco, čeho využívají především právě pašerácké gangy, když to je v takovém masivním měřítku. Protože pokud vám tam najednou přijde 50 tisíc lidí, tak je nestíháte registrovat, nestíháte ověřovat jejich identitu, nestíháte zjišťovat, jestli předtím neměli už nějakou kriminální činnost. A toho především využívají tyto skupiny, které tam posílají větší část lidí. Já to můžu porovnat s lety 2015 a 2016, kdy se to dělo. Protože i v Ceutě to nebylo úplně poprvé, kdy tudy proudila nelegální migrace. Nicméně toto byla úplně ta největší, protože 60 tisíc lidí během jednoho dne tam ještě nikdy opravdu nepřišlo. A pro městečko, které má 85 tisíc obyvatel, to bylo opravdu tragické.

2:00 Takže si musíme uvědomit, že i nelegální migrace se vyvíjí. A v současné době už to není jenom tak, že uprchlíci například jdou k pašerákovi a je tam celá stezka a dostane je až do Evropy. Ale je to hodně na sociálních sítích. A to byla jedna z věcí, která byla jiná oproti letům 2015 a 2016 – na sociálních sítích, na TikToku, Instagramu, Facebooku, se šířily i dezinformační informace o tom, „pojďte s námi“ a vlastně se verbovali lidé, aby se jich co nejvíce snažilo překročit hranice.

3:00 Samozřejmě tomu vůbec nepřispěl výrok Španělska s – jak to nazývám – „papírovou amnestií“, kde řekli, že zlegalizují pobyt až půl milionu občanů. A to byl další takový signál: „Je tady možnost, můžeme zlegalizovat pobyty.“ Byť ty pobyty byly do 1. ledna 2026. Ale samozřejmě všichni, i ti pašeráci, očekávali, že se to vyloží například tak, že amnestie přišla jednou, přijde znovu, určitě potom ten pobyt zase zlegalizují. Takže je to souhrn všech náhod. A samozřejmě tam hrál roli i výrok toho soudu, který řekl, že pokud oni překonají překážku přes moře, tak nebudou navráceni stejně jako přes pozemní hranici. Což si pašerácké gangy vykládají zase po svém.

3:30 Jinými slovy, vzhledem k tomu, co jste teď říkala, si za to Španělsko může samo? – Do jisté míry na tom má Španělsko určitě svůj podíl.

4:00 Mimo jiné označujete Španělsko dlouhodobě za jednu z nejzranitelnějších zemí, pokud jde o neřízenou migraci v rámci Evropské unie. – Jsou to samozřejmě vnější hranice do schengenského prostoru. Takže jak ty španělské hranice, tak ale také například Itálie i Kypr jsou země, na kterých leží i tíha toho, aby chránily vnější hranice Evropské unie. Nicméně v tomto případě k tomu Španělsko přispělo těmi výroky o legalizaci pobytů půl milionu lidí, do toho programu se přihlásil milion dvě stě tisíc lidí. Pravděpodobně se bude legalizovat pobyt všem těm lidem, kteří o to zažádali. To znamená, že to je takový signál, že možnost tady je: „Pojďte sem, my to zlegalizujeme, není to tak obtížné.“ A já dlouhodobě, od té doby, co jsem pracovala v migrační politice, tvrdím, že my potřebujeme používat systém odrazení. To znamená, že opravdu musíme být tvrdí v tom, co říkáme, tak abychom odradili lidi, kteří přicházejí potom přes hranice a nemají k tomu úplně důvod. Protože my víme, že o azyl mohou žádat, pokud jim hrozí nějaké nebezpečí, jako v případě válečných uprchlíků. Ale pokud se jedná o přechod z Maroka do Ceuty, tam se vyloženě jednalo o ekonomické důvody.

5:00 Na druhou stranu, když zazněly okamžitě výzvy řady politiků napříč Evropskou unií, nejhlasitější byla asi italská premiérka Meloniová, o tom, že by se Španělsko mělo dočasně vyloučit ze schengenského prostoru, protože nezvládlo tuto migrační vlnu, bylo to fér vzhledem k tomu, o jak extrémní záležitost šlo? – Musím říct, že jsem okamžitě poté, co to vyšlo navenek, psala dopis na Evropskou komisi, kde jsem i upozorňovala na to, co se tam děje. Já jsem ten krok vyřazení Španělska dočasně ze schengenského prostoru podpořila.

7:30 A teď si neříkáte, že byste to vzala zpět, že to bylo unáhlené podpořit nějaké dočasné vyloučení Španělska ze schengenského prostoru? I dnes trváte na tom, že by Španělsko mělo být vyloučeno ze schengenského prostoru? Dočasně, nebo trvale? – Přímo v tom dopisu jsem psala, že je opravdu namístě, abychom o tom uvažovali, pokud Španělsko ten problém rychle nevyřeší. Španělsko se k tomu postavilo tak, že začalo rychle konat. Ale pokud dojde opět k tomu, a já si za tím stojím, že tady Španělsko samo bude ohrožovat bezpečnost celé Evropské unie, když my se snažíme dělat legislativu v návratové politice, snažíme se opravdu přitvrzovat v tom, abychom bojovali proti pašeráckým gangům, a Španělsko potom ohrozí celou tu práci Evropské unie, která se o to snaží, aby se to zpřísnilo, tak je to špatně a musí se tam zasáhnout.

9:00 Na druhou stranu nemohlo by se tohle stát kterékoli zemi, která má vnější hranici Evropské unie? Podobný organizovaný útok, který je na nějakém konkrétním malém místě, když nejste připraveni, je asi velmi těžké zvládnout. – Nelegální stezky a pašeráci, to je jako voda. Oni si vždycky najdou cestičku tam, kde je zrovna skulinka, tam, kde se zrovna oslabil systém. A právě v Ceutě se to stalo kvůli tomu, že to Španělsko těmi výroky, které dalo, tu skulinku otevřelo, kudy se mohou objevovat ty evropské zákony. A to je špatně.

11:00 Jeden pašerácký gang, který například Frontex odhalil, si přišel na miliardy eur, jeden člověk platil až 17 eur za převod. Takže samozřejmě v tom jsou peníze a ti pašeráci v tom ty peníze vidí. I to je důvod, proč se to děje. A abychom možná úplně neříkali, že to je jenom španělská vina, tak samozřejmě my zatím nevíme… Zjišťuje se to a já jsem zvědavá, jak audit nakonec dopadne. Samozřejmě to, že se vám pohybuje někde 50 tisíc lidí a přechází vám hranice, musela včas zaregistrovat i marocká strana. A pak je otázka, jestli to včas nahlásili Španělsku, jak na to Španělsko zareagovalo. Protože my víme, že ty složky už to Španělsku říkaly dopředu, ale Španělsko to odmítalo řešit. A řeklo, že to žádný problém není.

12:00 Zítra má tu věc řešit jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Jaký výsledek čekáte? – Očekávám od zítřka jednotný postoj ministrů, kteří si opravdu řeknou: „Tak jo, musíme tady vyjednávat, musíme být tvrdí a musíme vyjednávat jednotně. Není možné, aby jeden stát ohrožoval dalších 26 států.“ – A nějaké kroky, které by třeba měly následovat, na kterých by bylo dobré, kdyby se ministři usnesli? – Tak samozřejmě není možné, aby Španělsko svým krokem ohrozilo všechny ostatní, takže se musí tvrdě stavět i proti Španělsku. – Takže nějaké sankce proti Španělsku? – My jsme i říkali, že pokud se to bude opakovat, tak jsou namístě i sankce. Pokud to Španělsko nebude řešit a pokud se to bude opakovat, tak jsou namístě určitě i některé finanční sankce. Ale to je otázka budoucnosti, nevíme, jak se to bude vyvíjet dál. Španělsko zareagovalo rychle, ale říkám, bylo to také tlakem těch ostatních států.

13:00 Mělo by se Španělsku i dál hrozit vyloučením ze schengenského prostoru? – Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál i s legalizací pobytu těch ostatních, kteří ve Španělsku jsou. Protože ze začátku Španělsko slibovalo půl milionu, je to milion. Pokud samozřejmě řeknou „to nevadí, my tedy zlegalizujeme všechny pobyty“, pak je namístě to opravdu řešit i nadále, protože samozřejmě to, co je v schengenském prostoru, jako by bylo i v České republice. Je to samozřejmě bezpečnostní riziko i pro ostatní státy, tedy i pro Českou republiku.

14:00 Když jste zmiňovala různé pašerácké stezky a to, že Španělsko tomu šlo podle vás naproti rozhodnutími vlády, přidal se k tomu verdikt nejvyššího španělského soudu. Je podobně citlivé místo ještě někde jinde v rámci Evropské unie a schengenského prostoru? Kde se to může opakovat? – Samozřejmě citlivé místo jsou všechny vnější hranice. A když se na to podíváme, tak ta křivka se mění. Předtím to šlo přes Středozemní moře, mění se to na Kypr, mění se to na Itálii.

18:00 Jsme, nebo nejsme lépe připraveni než v letech 2015 a 2016? – Tak určitě máme za poslední dva roky připravenější legislativu, co se týká toho, abychom mohli rychleji reagovat. Ale rozhodně se nedá vyloučit, že by se takové migrační vlny opakovaly. Protože jsme to viděli i teď v Ceutě. Samozřejmě to, co se stalo tam, může přijít i někde jinde.

21:00 Paní poslankyně, nepřemýšlela jste o tom, že se vzdáte europoslaneckého mandátu? – Teď narážíte na výrok pana Šlachty? – Ano, výrok předsedy hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Poté, co jste odešla z Přísahy, řekl, že byste se měla vzdát europoslaneckého mandátu, protože ten mandát jste získala díky Přísaze. – Pan Šlachta měl samozřejmě právo vyjádřit svůj názor, plně ho respektuji. Já jsem se samozřejmě nad tím zamyslela, zvážila jsem všechny možnosti. Nicméně to nesdílím a nesouhlasím s tím výrokem, který pan Šlachta měl, protože mandát, který jsem získala díky voličům, byl proto, že jsem samozřejmě kandidovala s nějakým programem. Což byl právě boj proti pašerákům, boj proti nelegální migraci, byla to bezpečnost. A to je samozřejmě to, co plním v Evropském parlamentu. A myslím, že je to důležitá práce, je to něco, s čím jsem tam byla zvolena a co si zaslouží voliči, aby se za to bojovalo.

22:00 Připouštíte, že bez Přísahy, bez Filipa Turka, bez Motoristů byste europoslankyní nebyla? – My jsme měli společnou kandidátku Přísaha a Motoristé sobě. My jsme společně objížděli kampaň. Já jsem byla úplně na všech místech, kde se kampaň dělala. Měli jsme společný program a já ten program i nadále plním. Ano, Filip Turek byl samozřejmě jednička na kandidátce, dostal obrovský počet preferenčních hlasů. Nicméně jsem viděla během kampaně, že migrační politika byla pro lidi velice důležitá.

25:00 A jak se díváte na tu sílu, která se na české politické scéně zrodila, na Motoristy jako takové? Jak působí ve vládě? – S Filipem Turkem jsem strávila opravdu rok na cestách, kdy jsme jezdili po celé České republice. Musím říct, že ho znám i trochu z jiného pohledu, než je možná i teď mediálně známý. A nemyslím a ani se ode mě nemůže očekávat, že bych teď do něj nějak šla, poškozovala jeho jméno. To si myslím, že mi ani nepřísluší. – Já se vás přece neptám na poškozování jeho jména, já se ptám na to, jak se vám líbí Motoristé ve vládě. Politika, kterou dělají, jak se chovají. – Ale Motoristy si do vlády vybral Andrej Babiš. Já jsem na kandidátce Motoristů sobě nebyla, takže se nemám za co zodpovídat. A tím je to pro mě i vyřešené.

27:00 Já se jen ptám na váš názor. Líbí se vám třeba, jak se chová Petr Macinka? Nebudu tady hodnotit to, jak se kdo z politiků chová. To je přesně to, co nám v politice škodí. Protože pokud tady budeme pořád hodnotit, kdo se jak chová… – Proč by vám to škodilo? To politici běžně dělají. – Tady je důležité říci, abychom uměli společně vyjednávat. Petr Macinka se musí zpovídat svým voličům, já se musím zpovídat svým voličům.

29:00 Jak zpětně vnímáte práci Filipa Turka v Evropském parlamentu? Co přesně tam udělal užitečného? – Ta práce je samozřejmě zčásti ve výborech, já jsem s ním ve výborech nezasedávala. Ale vím, že tvořil pozměňovací návrhy pro jeho agendu, kterou dělal, což se týkalo aut se spalovacím motorem. Takže jsem vnímala jeho práci z toho, co nám potom přicházelo například k hlasování. Ale co jsem viděla, tak nemůžu říct rozhodně nic negativního. Určitě si myslím, byl tam rok, že svoji práci konal.

30:00 Vy jste byla vyloučena z frakce Patriotů. Byla jste vyloučena podle informací mnoha médií za to, že jste si společně s panem europoslancem Dostálem za koalici Stačilo! zaměstnali rodinné příslušníky, nebo spíše pomohli tomu, aby byli zaměstnáni v orgánech Evropského parlamentu. Přijde vám to vhodné? – Já jsem si s nikým nevyměnila rodinné příslušníky. – Neříkám, že byste si měnila rodinné příslušníky. – Já jsem nikdy paní Dostálovou nezaměstnávala. To, že můj manžel začal pracovat pro Ondřeje Dostála, kterého znal už z dřívější doby, je čistě jeho věc. A já upřímně nebudu říkat svému manželovi, pro koho má a pro koho nemá pracovat. Nedošlo tam vlastně k ničemu, co by bylo proti parlamentu. Bylo to všechno vlastně nahlášené. Evropský parlament s tím byl v pohodě. – Chápu, že svému manželovi nemluvíte příliš do toho, kým se nechal angažovat v Evropském parlamentu, ale zrovna pan europoslanec Dostál je téměř nejproruštější ze všech českých europoslanců, dobrovolně jezdí do Moskvy na přehlídku k 9. květnu. Ztotožňujete se s tím? – Můj manžel je expert na zahraniční obchod, takže tam vykonává činnost právě experta pro zahraniční obchod, protože v tom dlouhá léta pracoval.