Článek
Setrvale rostoucí teploty se podepisují na sklizních vína na jihu Evropy. Vedra tam urychlila zrání a například ve známém italském vinařském regionu Oltrepo Pavese na severu Lombardie museli zahájit sklizeň už 28. července.
„Toto je historický rekord. Mimořádně časná sklizeň zhruba o deset dní dřív než loni. Obecně lze ale říct, že v posledních několika letech sklizeň začíná setrvale už dřív. Zatímco před dvaceti nebo třiceti lety obvykle začínala ve druhé polovině srpna, tak nyní rok od roku pozorujeme, že se konzistentně posouvá o těch zhruba deset dní dopředu. Loni začala okolo 5. srpna, letos mluvíme dokonce o červenci,“ popisuje v úvodním videu nový trend prezidentka italského zemědělského sdružení Coldiretti Pavia Silvia Garavagliaová.
Za vlnou veder následuje vlna spěchu
Dřívější sklizeň vína se v Itálii očekává i v dalších regionech. Na Benátsku by mohla začít 10. srpna a v Toskánsku v půlce měsíce, tedy dříve, než je u tamních červených odrůd obvyklé.
„Vlny veder, extrémní teploty a sucho mají na vinařství nepochybně dopad. Rostliny mohou dokonce trpět stresem, ale právě kvůli tomu někteří vinaři sklizeň posouvají na dřívější termín, aby zajistili kvalitu hroznů,“ dodává Garavagliaová.
„V tomto horku sklízíme většinou velmi brzy ráno, abychom mohli se zpracováním hroznů začít během chladnějších hodin. Důvodem je, že přivezení hroznů do vinařství za příznivějších teplot, pod 20 stupňů Celsia, usnadňuje následný proces výroby vína,“ vysvětluje prezidentka italského zemědělského sdružení Coldiretti Pavia.
Kromě sucha řeší italská vinařství nadměrné zásoby vína, které ještě před sklizní dosáhly 46 milionů hektolitrů, což je čtyřleté maximum. Na domácím trhu totiž dlouhodobě mírně klesá spotřeba a v poslední době klesá rovněž vývoz, jako třeba do Spojených států, které patří mezi hlavní exportní trhy italských vinařů.
Trend ohrožení produkce vína kvůli oteplování potvrzuje i další oblíbený pěstitel, Francie, kde už si vedra dokonce na úrodě vybrala svoji daň. „Hrozen jako tento, ten je úplně mrtvý. My říkáme, že je ‚spálený‘. Spálilo ho slunce,“ ukazuje v úvodním videu vinař Pierre-Henri Gadais.
„Můžete mít všechnu vodu, kolik chcete, ale tyto bobule jsou prostě mrtvé a nic už nevyprodukují. Pro tento hrozen je to konec,“ říká pěstitel a odhazuje jej na zem.
„Tato rostlina trpí,“ ukazuje u dalšího hroznu Pierre-Henri Gadais zjevné rozestupy mezi jednotlivými bobulemi. „Všechny by se totiž měly navzájem dotýkat. Když se nedotýkají, tak u takových hroznů můžeme říci, že po lisování přinesou možná jen 50 procent toho, co bychom měli sklízet,“ dodává.
Vinice nedaleko vesnice Saint-Fiacre-sur-Maine je vyprahlá. Půdu zde už pokrývá i hnědé listí a pro místní jde prý o nejhorší rok za jejich kariéru.
„Zažili jsme už podobné roky, jako například 2019, 2022 a 2025, ale ani ty nebyly tak těžké jako je ten letošní. Toto je největší sucho, s jakým jsme se dosud potýkali, a bohužel se zdá, že se vyskytuje stále častěji,“ říká vinař ze Saint-Fiacre-sur-Maine.
Extrémy táhnou už i více na sever
Tento rok je ve Francii o to horší, že vedra a sucha zasáhla nejen jižní regiony, kde jsou odrůdy na výkyvy lépe adaptované, ale i sever. Uvedla to Federace nezávislých vinařů (VIF), která napříč francouzskými regiony sdružuje až 7 tisíc vinařství.
Ve Francii přitom už loni produkce klesla o čtvrtinu na 36,1 milionu hektolitrů vína. O 7,7 procenta se na 28,7 milionu hektolitrů snížila také ve Španělsku, zatímco Italové ji o 15 procent zvýšili na 44,4 milionu hektolitrů. V Česku se dařilo ještě více, za loňský rok vzrostla tuzemská produkce o 37,5 procenta na 619 tisíc hektolitrů.
V součtu se však loni v Evropské unii vyrobilo o 1,3 procenta méně vína a už třetí rok po sobě je nižší produkce v celém světě. Podle zprávy českého resortu zemědělství jde o důsledek klimatické nestability i úprav produkce v reakci na slabší poptávku – spotřeba totiž neklesá jen v Itálii, ale v průměru na celém světě.
Vinařské oblasti v EU loni také registrovaly celkový pokles obhospodařované plochy o 1,6 procenta na 3,2 milionu hektarů. České vinice ji snížily o 2,1 procenta na 16 950 hektarů.
