Článek
Dobrovolníci z Kolumbie představují pro ukrajinskou armádu v podstatě od začátku ruské invaze poměrně početnou a hlavně schopnou posilu. Mají pověst skvěle vycvičených a nebojácných vojáků.
Ne všichni ale přicházejí jen s čistými úmysly. Jak tento týden napsal list Financial Times (FT), jeden z Kolumbijců na frontě si před časem všiml, že někteří jeho krajané usilující o zapojení do armády mají vazby na organizovaný zločin ve své vlasti.
Ukrajinské středisko pro nábor zahraničních dobrovolníků ujistilo, že dotyčné „poslalo domů“. Podle FT ale nejde o ojedinělý případ.
Kolumbijské ozbrojené skupiny a drogové kartely se opakovaně snaží své členy dostat na Ukrajinu. Usilují hlavně o ukrajinské zkušenosti s dronovou válkou, které by pak využily doma v boji proti kolumbijské armádě.
„To náborové schéma je velmi komplexní, ale co mi dělá největší starosti, je ta úroveň specializace, kterou získávají,“ řekl deníku na Ukrajině kolumbijský humanitární pracovník, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Bývalé paramilitární skupiny, bývalé gerily a bývalí vojáci bojují a společně se učí, jak ovládat drony,“ dodal.
Z nuly na 264 za dva roky
Vojenské drony už se v kolumbijské válce proti gerilám a drogovým kartelům objevují delší dobu. A stále častěji se stává, že ohrožují také obyčejné lidi.
První případ úmrtí civilisty při dronovém útoku v Kolumbii podle britského deníku The Guardian zaznamenali v roce 2024. Při místním fotbalovém zápase tehdy zahynul desetiletý chlapec, dalších dvanáct lidí bylo zraněno.
Následovaly další útoky. Výbuch dočasné nemocnice Lékařů bez hranic s několika zraněnými zdravotníky. Sestřelení policejní helikoptéry s osmi mrtvými. Zásah starostova domu. Úder proti vojákům na ekvádorské hranici, který zničil armádní radar. Zásah domu, při němž zemřela matka se dvěma syny.
Kolumbijské ministerstvo obrany odhaduje, že nezákonné skupiny v letech 2024 a 2025 podnikly 264 útoků drony. Většinou šlo o laciná zařízení shazujících výbušniny z výšky. Ještě v roce 2023 neevidovalo žádný.
Jihoamerickou zemi trápí války s gerilami více než půl století. V roce 2016 po dohodě vlády s levicovou organizací FARC násilí na čas ubylo, ale v posledních letech je znovu na vzestupu. Bezpilotní stroje válku pozvedávají na novou úroveň.
„Staré gerily se tisíckrát pokoušely získat střely a nikdy neuspěly,“ řekl časopisu The Economist někdejší viceprezident země Humberto de la Calle. „Pokud jde o drony, domnívám se, že ze strategického hlediska jsme v situaci, kdy musíme zastavit útoky ze vzduchu. To se v Kolumbii dosud nikdy nestalo.“
Podle analytiků už si drony osvojily v podstatě všechny kolumbijské ozbrojené skupiny. „Svého druhu je to skvělá ukázka zločineckého učení,“ poznamenala pro americkou stanici NBC Elizabeth Dickinsonová z think tanku International Crisis Group.
I ona mluvila o inspiraci válkou na druhém konci světa. „Vidí, co se děje na Ukrajině, to extrémně široké nasazení dronů. Řeknou si: ‚Hej, to dokážeme taky.‘ Pak začne jedna kolumbijská skupina a šíří se to jako požár,“ popsala.
Končící kolumbijský ministr obrany Pedro Sánchez řekl FT, že ještě loni armáda 96 procent dronových útoků „neutralizovala“. Většinou rušením frekvencí, na kterých létají, nebo přímo zničením zařízení.
Zkušenosti z Evropy by to ale mohly změnit.
Rychle se adaptují, zvládnou náročné podmínky
„Co zatím (gerily) neumějí, je šifrování komunikace mezi dronem a operátorem nebo jak nastavit výbušné zařízení způsobem, jako to dělají tady na Ukrajině,“ řekl listu pod podmínkou anonymity jeden kolumbijský operátor bojující v Záporožské oblasti. Přesně tyto dovednosti podle něj lidé spojení s gerilami na východě Evropy hledají.
Zkušenosti na Ukrajině nehledají jen Kolumbijci:
Kolumbijská vláda reagovala investicí do protidronové obrany. Zavádí také omezení na dovoz některých nových technologií spojených s drony.
Ukrajina není jediným bojištěm, kde se angažují dobrovolníci z Kolumbie. Když ztrácejí uplatnění v domácích bojích, vidina výdělku je žene do různých konfliktů po celém světě.
„Třeba Saúdská Arábie si je najímala pro svoji válku v Jemenu. Někteří Kolumbijci v podstatě od svého dospívání byli v nějaké armádě nebo milici, případně v ozbrojených složkách nějakých drogových kartelů, a neumí nic jiného než válčit. Kdo chce, určitě pro něj není problém dát dohromady v Kolumbii nějakou jednotku a poslat ji kamkoliv ve světě,“ podotkl před časem v rozhovoru pro Seznam Zprávy iberoamerikanista Lukáš Perutka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Kolumbijci se zapojili do bojů na Haiti, v Iráku nebo Súdánu. Na Ukrajině za více než čtyři roky války podle FT asi 500 bojovníků z této země zahynulo.
„Kolumbijci se umí rychle učit a adaptovat a vydrží náročné podmínky služby. U velitelů se ukázali, mají tyhle chlapy opravdu rádi,“ komentoval to ukrajinský náborář Taras Paljanycja.
