Americké strašení Kubou: záminka k úderu, nebo kladivo na demokraty?

Kuba je ekonomicky vyčerpaná americkým embargem a ropnou blokádou. A zatímco Kubánci i svět čekají, zda se tamní komunistický aparát v nejbližších měsících definitivně zhroutí, podle čerstvé zprávy z amerického ministerstva zahraničí Kuba nadále představuje pro Spojené státy zásadní bezpečnostní hrozbu. Jak si to vysvětlit?

Kuba vinou ropného embarga a amerických sankcí, které koncem letošního ledna zpřísnil dekret Donalda Trumpa, čelí krizi. Místní obyvatelé trpí nedostatkem jídla, chybí jim pohonné hmoty, nemají léky. Čelí také výpadkům energie, kvůli kterým kolabuje tamní zdravotnictví. Světová média píší o tom, že na čekacích listinách na zákrok je momentálně okolo 100 tisíc lidí.

V ostrovním státě navíc panují úmorná vedra, před kterými se právě i kvůli výpadkům elektrické energie dá jen těžko uniknout. Mezi Kubánci je tak sháňka po přenosných bateriových stanicích, tzv. EcoFlow, přes které si mohou třeba nabít telefony nebo do nich zapojit větráky.

Problémy mimo to způsobují také komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo. Kromě toho, že je hmyz otravný, navíc přenáší i horečku chikungunya a počty nakažených v zemi dále rostou. „Kubánci si zapalují kartony od vajec, protože se tvrdí, že ten kouř komáry odhání. Ale i tak jsou ráno unavení, nevyspalí a pokousaní,“ popisuje v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler, který situaci v zemi dlouhodobě sleduje a je v kontaktu s řadou místních.

Spojené státy přesto Kubu, kde místní každým měsícem očekávají pád komunistického režimu, považují za značnou hrozbu. Alespoň o tom mluví zpráva amerického ministerstva zahraničí, která vyšla teprve nedávno.

V dokumentu se například píše: „I když se kubánské hospodářství po desetiletích zkorumpované komunistické vlády ocitá na pokraji kolapsu, základní cíl kubánského režimu zůstává stejný jako v roce 1959, kdy Castro poprvé vpochodoval do Havany: hemisférická marxistická revoluce, která vymaže Spojené státy z povrchu země.“

Takový obraz ostrovního státu je nicméně podle novináře dávno passé. „Je to spíš takový politický pamflet než nějaká seriózní geopolitická studie,“ hodnotí dokument americké administrativy Eduard Freisler. A shodují se s ním i američtí odborníci, které oslovil. Ti dokonce zprávu považují za „neseriózní“ a „směšnou“.

Autoři zprávy se podle novináře snaží vykreslit Kubu jako monstrum, jako jakéhosi Ivana Draga, tedy jednoho z nejbrutálnějších protivníků fiktivního boxera Rockyho Balboy ve známé filmové sérii, který ve čtvrtém díle reprezentoval Sovětský svaz. „Přitom ve skutečnosti - a říkám to s veškerým respektem - je Kuba spíš hobit. Vlastně je spíš komické, že by ostrov, který je před totálním kolapsem, vymazal z mapy světa nejmocnější zemi, tedy Spojené státy,“ pomáhá si dalším literárně-filmovým příměrem reportér Seznam Zpráv.

Podobně pak prý vnímají zprávu i sami obyvatelé Kuby. Freisler je v tuto chvíli ve spojení s asi tuctem z nich. Ani jeden zprvu nevěděl, že dokument vykreslující Kubu jako jednu ze zásadních hrozeb Spojených států americká strana vydala. Jeho obsahu se ale nakonec podle novináře všichni vysmáli.

„Jedna moje kamarádka mi řekla: Ať si Amerika dává opravdu pozor, protože tady na ostrově žijí nevyspalí, hladoví lidé, kteří jsou pokousaní od komárů a jsou připravení na to chopit se sovětských zbraní a jít proti americkým raketám, které přiletí bůhví odkud,“ říká reportér.

Freisler tak vysvětluje, že tato zpráva pravděpodobně nevyšla primárně s cílem poukázat na Kubu jako na skutečnou hrozbu pro Spojené státy. Prvním skrytým důvodem podle něj může být příprava politického terénu pro případný útok Spojených států proti Kubě. Novinář popisuje, že o veřejné prezentování ostrovního státu v co nejhorším světle se přitom USA snaží delší dobu. „Je to další dílek skládačky, aby si Donald Trump mohl ospravedlnit případný vojenský úder,“ říká reportér Seznam Zpráv.

Kromě toho je ale také možné číst dokument amerického ministerstva zahraničí jako vzkaz republikánským, případně nezávislým voličům. „Ta zpráva totiž na mnoha místech kubánský režim přímo spojuje s progresivními Američany a tvrdí, že kubánský režim infiltroval liberální americké univerzity, nejrůznější aktivistické skupiny, úředníky. A pak v ní dodají: A celou Demokratickou stranu,“ vysvětluje Freisler.

To vše je nutné vnímat v kontextu amerického volebního cyklu. Už v listopadu čekají Spojené státy tzv. midterms, tedy volby do Kongresu v polovině mandátu amerického prezidenta, a vypadá to, že hlasování může zkomplikovat Donaldu Trumpovi další působení v Bílém domě.

Republikáni totiž podle posledních průzkumů ztrácí a dokonce to vypadá, že přijdou o většinu v dolní komoře Kongresu, Sněmovně reprezentantů. Stále méně oblíbený je i sám americký prezident, a to třeba kvůli zapojení amerických vojsk do prodlužujícího se a zjevně bezvýchodného konfliktu v Íránu. Freisler tak poukazuje na to, že se současná americká administrativa může skrze zprávu o Kubě - podobně, jako to dělala v minulosti - snažit Američany vystrašit takzvanou „red scare“, tedy „rudou hrozbou“.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jestli má Kuba skutečně důvod se obávat, že proti ní Američané vojensky zakročí. A na které stranické křídlo budou podle reportéra Seznam Zpráv Eduarda Freislera demokraté v podzimních volbách sázet především. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.