Jeden graf ukáže, jak vám inflace zničí úspory. Dá se proti tomu bojovat

Představte si, že dnes odložíte stranou 100 tisíc korun a dalších dvacet let se jich nedotknete. Za dvacet let bude na účtu stále svítit stejných 100 tisíc. Na první pohled se tedy nic nestalo. Jenže za tuto částku si pravděpodobně koupíte méně než dnes. Peníze totiž mají jednu nepříjemnou vlastnost – jejich hodnota se v čase mění.

Právě tady začíná jeden z hlavních důvodů, proč lidé investují. Nejde jen o snahu vydělat co nejvíc peněz nebo „porazit trh“. Pro většinu domácností představuje investování především způsob, jak se pokusit uchovat a postupně zvyšovat hodnotu úspor v dlouhém období.

Inflace znamená obecný růst cen. Když ceny rostou, za stejnou částku si postupně koupíme méně zboží a služeb. Neznamená to, že každá věc zdražuje stejným tempem, ale že kupní síla peněz jako celku klesá.

Podvratná síla inflace je nejlépe vidět až v delším období. Pokud by ceny v průměru rostly o tři procenta ročně, dnešních 100 tisíc korun by mělo za deset let kupní sílu zhruba 74 tisíc dnešních korun. Za dvacet let už jen asi 55 tisíc a za třicet let přibližně 41 tisíc. Na bankovním účtu přitom žádné peníze nezmizely. Zmenšilo se jen množství věcí, které si za ně lze koupit.

Právě proto může být zavádějící sledovat jen číslo na účtu. Rozhodující není pouze počet korun, ale také to, co si za ně v budoucnu koupíme. Milion korun za dvacet let nebude mít stejnou hodnotu jako milion dnes.

To samozřejmě neznamená, že peníze na účtu jsou špatně. Pro krátkodobé výdaje a finanční rezervu jsou naopak velmi užitečné. Problém nastává ve chvíli, kdy peníze, které nebudeme potřebovat deset, dvacet nebo třicet let, necháme dlouhodobě bez jakéhokoli zhodnocení.

Spoření a investování řeší odlišné problémy. Peníze, které můžeme brzy potřebovat, například rezervu na rozbitou pračku, opravu auta nebo několik měsíců bez příjmu, mají být především bezpečné a dostupné. Jejich hlavním úkolem není vydělávat.

Investování přichází ke slovu hlavně u peněz, které můžeme postrádat delší dobu. Investor je prostřednictvím akcií, dluhopisů, fondů či dalších nástrojů vkládá do firem, států nebo jiných částí ekonomiky a výměnou očekává výnos.

Důležité slovo je „očekává“. Investice nejsou spořicí účet. Jejich hodnota může růst i klesat a žádný budoucí výnos není jistý. Na finančních trzích mohou přijít i delší období poklesu.

Právě proto není rozumné investovat peníze, které budeme za půl roku potřebovat na novou kuchyň. Pokud ale máme před sebou desetiletí, dostáváme větší prostor přečkat horší období a využít dlouhodobého růstu ekonomiky. Smyslem investování není odstranit riziko, ale pracovat s ním tak, aby odpovídalo našemu cíli a době, po kterou můžeme peníze nechat investované.

Jednou z nejsilnějších vlastností dlouhodobého investování je efekt, kterému se říká složené úročení nebo jednoduše výnosy z výnosů.

Princip je jednoduchý. Pokud investice vydělá a získaný výnos necháme dál investovaný, další výnos se počítá nejen z původních peněz, ale také z toho, co už investice vydělala.

Představme si například investici 100 tisíc korun, která by každý rok vydělala šest procent. Po prvním roce by měla hodnotu 106 tisíc korun. Pokud bychom šest tisíc nevybrali, v dalším roce už by se případný výnos počítal ze 106 tisíc. Po deseti letech by se při stejném průměrném tempu původních 100 tisíc zvýšilo přibližně na 179 tisíc korun, aniž bychom přidali jedinou další korunu.

Právě význam času pro dlouhodobé zhodnocování peněz vystihuje i jeden z často citovaných výroků Warrena Buffetta.

Zpočátku se rozdíl nemusí zdát dramatický. Výnosy se však postupně nabalují na předchozí výnosy a časem mohou tvořit stále větší část výsledné částky.

Stejně důležité mohou být pravidelné vklady. Kdyby člověk například třicet let investoval tisíc korun měsíčně a jeho investice by dlouhodobě dosahovala průměrného výnosu šest procent ročně, na konci by měl přibližně milion korun. Sám by přitom za třicet let vložil 360 tisíc korun.

Jde samozřejmě pouze o modelový výpočet. Nezohledňuje například daně či poplatky a především nepředpokládá skutečné kolísání trhů. Šestiprocentní výnos také nikdo nezaručuje. Příklad ale dobře ukazuje, co dokáže kombinace pravidelného investování, času a opětovného zhodnocování předchozích výnosů.

Začínající investor může mít pocit, že investovat má smysl až ve chvíli, kdy má k dispozici velké částky. Ve skutečnosti může být mnohem důležitější něco jiného – kolik času má před sebou.

Člověk, který začne investovat ve třiceti letech, má do šedesátky třicet let. Ten, kdo začne v padesáti, jen deset. Druhý může každý měsíc odkládat mnohem vyšší částku, první má ale jednu výhodu, kterou už později nelze dokoupit – čas na to, aby se jeho peníze a předchozí výnosy mohly dále zhodnocovat.

Odkládání začátku proto může být překvapivě drahé. Ne proto, že by člověk přišel o nějakou jednorázovou životní příležitost, ale protože ztrácí roky, během nichž mohly jeho peníze pracovat. Začít dříve přitom neznamená investovat desetitisíce měsíčně. I malá pravidelná částka může mít smysl, pokud člověka naučí vytvořit si návyk a nechá ji dostatečně dlouho růst.

To také vysvětluje, proč může být investování důležité při přípravě na stáří. Důchod je pro mladšího člověka velmi vzdálený cíl, a právě dlouhý horizont umožňuje postupně budovat vlastní majetek bez nutnosti dohánět vše na poslední chvíli. Čím dříve člověk začne, tím menší částku zpravidla musí každý měsíc odkládat, aby se ke stejnému dlouhodobému cíli přiblížil.

Začít investovat neznamená okamžitě nakoupit první akcii, která zrovna roste. Ještě před první investicí je dobré mít finanční rezervu, vědět, proč peníze investujeme a kdy je budeme potřebovat. Teprve potom dává smysl řešit, kam je vložit.

Investování navíc není povinnost. Je to nástroj. Pro někoho může sloužit k vytváření rezervy na důchod, pro jiného k budování majetku pro děti, k budoucímu bydlení nebo k dosažení větší finanční nezávislosti.

Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že dává dlouhodobě odloženým penězům možnost pracovat. Zatímco inflace jejich kupní sílu postupně ukusuje, vhodně zvolená investice jim dává šanci růst rychleji než ceny.

Ne každý rok a rozhodně ne bez výkyvů. Právě dostatek času však může být jedním z největších spojenců investora.