Článek
Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy už čtvrtý měsíc klesá. Podle dat Gas Infrastructure Europe evropský dovoz LNG v březnu dosáhl 142,1 TWh, v dubnu však klesl na 130,4 TWh, následující měsíc na 120,4 TWh, v červnu na 105 TWh a v červenci na 87,1 TWh. Od března do července tak došlo zhruba ke 40procentnímu poklesu.
Nižší dovoz je vidět i na stavu plynových zásob v zemích Evropské unie. Průměrně jsou naplněny z méně než 60 procent. Tak málo plynu bylo v polovině srpna uskladněno naposledy v roce 2021, tedy zhruba půl roku před ruským útokem proti Ukrajině. Loni ve stejnou dobu přitom byly zásoby na 72 procentech kapacity zásobníků.
Česko teď není daleko od evropského průměru, nyní má uskladněných 63 procent objemu, který se vejde do tuzemských zásobníků.
„Vtláčení zemního plynu nadále plynule pokračuje. Aktuálně uskladněné množství odpovídá přibližně 18,7 TWh energie, celková spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla v roce 2025 přibližně 79 TWh,“ popisuje Simona Hladíková, mluvčí společnosti Gas Storage CZ, která je jedním z provozovatelů plynových zásobníků.
Kapacita zásobníků Gas Storage CZ je zatím do konce sezony zamluvená na 84 procent a předpokládá se, že se minimálně toto množství naplní. Je také možné, že si obchodníci ještě zbývající kapacitu zasmluvní.
Plnění je pomalejší
V létě v zásobnících většinou plynu nejvíce přibývá, aby jej bylo na zimu dostatek. Obchodníci si plyn obvykle nasmlouvají v létě nebo několik let dopředu za nižší cenu. V létě je totiž plyn typicky levnější než v zimě, kdy se jej kvůli vytápění spotřebovává více. To ale letos neplatí, ceny na velkoobchodním trhu jsou nyní téměř na dvojnásobku ceny z konce února.
„Plnění zásobníků je opravdu pomalejší než v předchozím roce. Je to dáno tím, že jsou vysoké spotové ceny, tím pádem se nevyplácí vtláčet ‚levný letní plyn,“ říká marketingový ředitel společnosti SPP David Neckář.
Podle dodavatelů se však zákazníci nemusí obávat, že by v zimě nebyl dostatek plynu. „Kvůli současným výkyvům cen na trhu nakupujeme plyn průběžně, což nám pomáhá dosáhnout lepší koncové ceny. To, že se zásobníky celkově plní pomaleji, na jistotu dodávek pro naše zákazníky nemá vliv,“ říká generální ředitel innogy Energie David Konvalina.
Zásobníky se letos plní pomaleji zejména kvůli méně příznivým podmínkám na trhu než v předchozích letech. Kontrakty na nizozemském obchodním uzlu TTF začátkem týdne překonaly 60 eur za MWh. Tolik stál plyn naposledy v roce 2023. Růst se nevyhnul ani dlouhodobějším kontraktům, kdy cena plynu s dodáním v prvním čtvrtletí 2027 vystoupala nad 46 eur.
Pro nákupy plynu je rozhodující především rozdíl mezi letními a zimními cenami plynu. „Standardní obchodní model spočívá v tom, že obchodník během léta nakoupí levnější plyn, uloží jej do zásobníku a v zimním období, kdy bývají ceny vyšší, jej vytěží a prodá. V současné situaci je však tržní prostředí opačné – letní ceny jsou vyšší než ceny zimní,“ popisuje mluvčí MND Martin Beneš. Tuto anomálii způsobila válka mezi USA, Izraelem a Íránem.
„Aby se ukládání plynu ekonomicky vyplatilo, musí být zimní cena dostatečně vyšší než letní cena. Rozdíl mezi nimi musí pokrýt náklady na přepravu, skladování a financování a zároveň obchodníkovi zajistit přiměřený zisk,“ vysvětluje Beneš.
Situace ohledně dodávek do Evropy by se mohla zlepšit v září, kdy bude méně tankerů s LNG směřovat do Asie, která sníží svou spotřebu energie na chlazení.
Energetická skupina ČEZ nyní dovoz plynu kvůli vysokým cenám nepřerušuje. „ČEZ standardně lodě s LNG do Eemshavenu vozí a máme v tuto chvíli zaplněnou většinu slotů,“ popisuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Za vyššími cenami plynu nestojí jen omezení dodávek přes Hormuzský průliv, ale i další faktory. Po chladnější zimě zůstaly evropské zásobníky na nižší úrovni naplnění, než je běžné, takže se do nich muselo doplnit větší množství plynu.
Samotná cena plynu však není pro naplňování zásobníků rozhodující. „V současné situaci mohou mít o skladování zájem především dodavatelé plynu pro konečné zákazníky, kteří si tím zajišťují dodávky na zimní období,“ popisuje Beneš.
Obchodníci musí dodržovat tzv. bezpečnostní standard dodávky a zajistit plyn pro domácnosti a další skupiny chráněných zákazníků. Část musí pokrýt plyn uskladněný v zásobnících.
„Pro tradingové společnosti však skladování plynu za současných tržních podmínek není ekonomicky atraktivní,“ dodává Beneš.
Problém by se do ceny plynu promítl, pokud by firmy, které mají kapacitu v zásobnících objednanou, čekaly až na poslední chvíli. „Pak by hromadně zvýšily poptávkovou stranu. Jsou státy, kde naplněnost je menší, a je na členské zemi, zda jako člen EU dodrží povinná procenta naplněnosti zásobníku,“ říká Neckář.
Provozovatelé zásobníků očekávají, že se tuzemské zásoby dostanou na požadovaných 90 procent do listopadu. „U českých zásobníků dochází ke splnění postupných milníků naplněnosti. Případné zvýšení spotové ceny by nemělo přímo ovlivnit nabídku cenových produktů pro domácnosti,“ popisuje Neckář.
Uskladňování zemního plynu průběžně pokračuje. „Naše technologická infrastruktura je plně připravena na vtláčení vyšších objemů plynu a v případě zvýšené poptávky jsme stále technicky schopni během podzimního období zásobníky naplnit až do jejich maximální provozní kapacity,“ říká Hladíková.
Podle Gas Infrastructure Europe je nyní v tuzemských zásobnících natlačeno 28,6 TWh z celkového objemu cca 45 TWh. Pro představu – na jednu domácnost průměrně připadá spotřeba 8 MWh za rok.
