Článek
Německo má nyní menší zásoby plynu, než při vypuknutí plnohodnotné války na Ukrajině, kterému předcházelo dlouhodobé škrcení dodávek z Ruska. Zatímco v únoru 2022 byly zásobníky plné asi ze 32 procent, během posledního víkendu klesly zásoby k hranici 24 procent kapacity.
Spolkové ministerstvo hospodářství ujišťuje, že se situace od roku 2022 změnila a nízká úroveň zásob už nepředstavuje takový problém. Německo teď namísto Ruska spoléhá na pravidelný dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) zejména z Norska. Jenže i ten kvůli tuhé zimě provázejí komplikace.
Začátkem února se musel pozastavit provoz LNG terminálu na ostrově Rujána. Tamní přístav Mukran totiž zamrzl a tankery s plynem tam nemohly celý týden zakotvit. Teprve potom, co ledy v přístavu prolomil ledoborec Neuwerk, se mohl provoz terminálu postupně obnovit.
Ministryně hospodářství Katherina Reicheová ale poukazuje na to, že Německo za poslední léta vybudovalo hned několik terminálů a na problémy se zásobováním dokáže reagovat flexibilně. Opoziční strana Zelených s tím nesouhlasí a na úterý ji předvolala na mimořádné zasedání parlamentního výboru pro hospodářské otázky.
„Katherina Reicheová se snaží odběratele plynu ukolébat do falešného pocitu bezpečí. A před výborem bude muset čelit spoustě otázek,“ vzkázal poslanec Michael Kellner, který se za Zelené věnuje otázkám v energetice.
Velká část německé strany Zelených razí ohledně plynu pragmatickou linii – sice bere ohled na klima a výhledově chce snížit závislost na fosilních palivech. Po začátku plnohodnotné války na Ukrajině ale klade důraz i na aktuální situaci. A zásobování plynem, který je nepostradatelný pro velkou část průmyslu i domácností, teď považuje za prioritu.
Německá spotřeba plynu je v posledních týdnech mimořádná kvůli tuhé zimě. Zásoby ubývají mnohem rychlejším tempem než v minulých topných sezónách. Dokládá to i meziroční srovnání – zatímco letos byly zásobníky k 10. únoru plné zhruba z 25 procent, loni to bylo ke stejnému dni 48 procent. A předloni dokonce 72 procent. Naplněnost zásobníků byla nižší už na začátku nynější sezóny.
Provozovatelům zásobníků se doplňování nevyplácí
Spolková agentura pro infrastrukturu, která sleduje i zásobování plynem, přes mizící zásoby nevidí důvod k obavám. Země, která až do začátku války na Ukrajině neměla jediný terminál na LNG, se od té doby poučila.
„Německo má dostatečné kapacity na dovoz i na uskladnění. Na světových trzích je teď dostupného plynu dostatek. A dovážené zásoby se mohou transportovat do německé sítě,“ uvedla agentura, která tím poukázala na dokončené propojení terminálů se zbytkem infrastruktury.
Úřad ale zároveň připouští, že by domácnosti mohly s plynem šetřit. Už jen s ohledem na ceny energií. Ty ostatně mohly přispět i k tomu, proč jsou zásobníky obsazené ani ne ze čtvrtiny.
Za jejich plnění v první řadě odpovídají soukromé firmy. Kvůli sázce na LNG se ale změnila povaha jejich obchodování. Namísto dlouhodobých smluv – jako tomu bylo v případě Ruska – je teď německý trh s plynem mnohem rozdrobenější. Dodávky se odvíjejí od spousty menších a krátkodobějších kontraktů, kvůli kterým se cena plynu velmi často mění.
Deník Handelsblatt upozorňuje, že k nedostatečnému plnění zásobníků dopomohla i politika. Provozovatelé dřív skupovali zásoby v létě, kdy byla cena plynu tradičně nízká, a surovinu pak během topné sezóny mohli prodávat s výrazným ziskem.
Po roce 2022 ale německý stát do obchodního modelu dodavatelů zavedl regulaci. V průběhu kalendářního roku stanovil několik pevně daných termínů, ke kterým musí být v rezervách jasně stanovené množství plynu. Pokud ho bude méně, může ho dokoupit stát.
Podle Handelsblattu tak řada obchodníků neviděla důvod, proč zásoby kupovat ze svého, když se na požadovanou úroveň mohly doplňovat i ze státního rozpočtu.
Nynější vláda Friedricha Merze ale roli státu vnímá jinak, jak ostatně vzkázalo i ministerstvo hospodářství: „Plnění zásobníků by se mělo řídit trhem. Státní zásahy tomu mohou případně dopomáhat anebo trh doplňovat, ale ne ho nahrazovat.“
Doplňování zásob ale loni obecně vázlo. Před samotným začátkem nynější topné sezóny bylo vytížených asi jen 75 procent úložných kapacit. Tím, že rezervy setrvale mizí, si spolková republika rovnou zadělává na problémy v budoucnu.
„Všem zúčastněným je jasné, že příští plnění zásobníků během léta – a to nejen kvůli tomu, že po téhle zimě zůstanou jen mizivé rezervy, ale i kvůli současnému systému – bude opravdu velkou výzvou,“ řekl Handelsblattu Sebastian Heinermann z iniciativy INES, která sdružuje provozovatele zásobníků.
Německo může následovat ČR a vytvořit státní rezervy
Německo má například strategické rezervy ropy, u zemního plynu nicméně dál spoléhá na zásoby jednotlivých firem. Vzhledem k nynější situaci ožívá debata o tom, jestli by se to nemělo změnit.
Přiklání se k tomu třeba vedení firmy Uniper, jednoho z klíčových hráčů německého plynárenství, který krizi v roce 2022 přežil jen díky dočasnému zestátnění potom, co přišel o svého výhradního dodavatele suroviny - Rusko. Firma od té doby prošla velkou proměnou a dál se zaměřuje na obchodování s plynem, zato ale s širším výčtem dodavatelů.
Vytvoření státních rezerv plynu podporuje i šéf již zmíněné agentury pro infrastrukturu Klaus Müller. Rozhodnout ale musí Merzova vláda. A ta už čelí i tlaku zevnitř. Handelsblatt se dostal k interním dokumentům unie CDU/CSU, ve kterých po tom volají i někteří poslanci.
Konzervativní zákonodárci se odkazují i na to, že státní zásoby plynu si v poslední době vytvořily i jiné evropské země, včetně Francie. Vládní poslanci se i nadále přiklánějí k tomu, že by se mělo sázet hlavně na tržní řešení s minimem státních zásahů.
Rychlé mizení dosavadních zásob ale ke změně názoru vede i mnohé, pro které byla svoboda trhu dosud jednoznačnou prioritou.
