Článek
Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty. Friedrich Merz zamířil do těchto zemí s jasným úkolem. Německo, a potažmo i okolní země, chce vymanit z rostoucí závislosti na plynu ze Spojených států.
USA stojí za 90 procenty dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do Německa, a z pohledu Berlína si tak vybudovaly podobně silnou pozici, jakou mělo až do zničení plynovodu Nord Stream Rusko.
Merz je podle informací deníku Handelsblatt připravený k zásadnímu ústupku. Odběr zemního plynu z Blízkého východu má být dlouhodobý. A případná smlouva může platit až 20 let. Německo se tomu až doteď vyhýbalo. Hlavně kvůli obavám, že by to podkopalo jeho klimatické cíle – firmy by totiž mohly spoléhat na odběr fosilních paliv až do poslední chvíle, kdy to jen bude možné. Politická a energetická realita ale Berlín přiměla změnit názor.
Za oněch 20 let by přitom Němci měli dosáhnout klimatické neutrality – tento cíl mají ukotvený i v zákonech. Pokrok v mnoha oblastech ale vázne. Výrazně pomalejší je například nástup takzvaného zeleného vodíku, který by měl v řadě odvětví nahradit právě využívání zemního plynu. Ambiciózní strategie z dob Angely Merkelové naráží i na kritiku spolkového kontrolního úřadu, podle kterého i přes investice v mnoha miliardách eur plnění plánu vázne a je otázkou, zda je v dohledné době dosažitelný.
Ještě problematičtější je krátkodobý výhled. Německé zásobníky s plynem jsou momentálně zaplněné jen z necelé třetiny. A jakékoliv další dodávky závisí na zemi, kterou řídí Donald Trump. Šéf Bílého domu se netají kritikou Evropy a za jediný rok u moci s ní svedl už celou řadu vyhrocených sporů.
„Transatlantické vztahy se změnily,“ vzkázal kancléř Merz při pondělní návštěvě frankfurtské burzy a přítomné investory a makléře varoval: „Nikdo v téhle místnosti to nemůže říct s větší lítostí než já. Ale nostalgie a vzpomínky na dávno zašlé časy nám teď nepomůžou.“
Merz chce omezit závislost na Američanech
Evropa se pokouší závislost na USA mírnit v obraně, do které ve velkém investuje. Řada zemí ale musí podobné kroky udělat právě i v energetice, pokud v Trumpově politice skutečně spatřují hrozbu.
Spolkový kancléř Merz si naplánoval tři zahraniční cesty, které mají Německo během Trumpovy éry víc obrnit. Tou první byla návštěva Indie, která krátce poté uzavřela jednání o obchodní smlouvě s EU, a evropským firmám se tím otevře cesta do nejlidnatější země planety.
V pořadí druhou klíčovou cestou je pro Merze právě nynější mise po Blízkém východě. A to v doprovodu početné obchodní delegace. Trojici pak v dohledné době uzavře ještě jednání v Číně.
Jen krátce před Merzem zaletěla do Saúdské Arábie spolková ministryně hospodářství Katherina Reicheová, která tam podepsala memorandum o spolupráci v energetice. A jak si všímá server Politico, otevřeně připustila, že je to i kvůli bourání závislosti na Americe.
„Když spojenectví, na které jsme spoléhali po dlouhá desetiletí, začne být poněkud křehké, tak zkrátka musíme hledat nové partnery,“ prohlásila v Rijádu ministryně Reicheová.
Nadějné může být hlavně vyjednávání s Katarem, který patří mezi přední vývozce LNG. Německo v předešlých rozhovorech brzdilo právě to, že se Berlín vyhýbal dlouhodobým smlouvám.
Předchozí vláda, ve které řídili energetiku i hospodářství Zelení, chtěla domlouvat spolupráci jen na několik let dopředu a spoléhala na rozvoj obnovitelných zdrojů.
Snaha o podepsání dlouholetých kontraktů – které by v podstatě platily až do roku 2045, kdy má Německo dosáhnout klimatické neutrality – by vyjednavačům měla ulehčit pozici. Vítají to ostatně i energetické firmy, kterým to pomůže s dlouhodobou strategií a může to přispět k nižším cenám za odběr LNG.
Překážkou ale můžou být chystané evropské směrnice o dodavatelských řetězcích. Firmy by při obchodech se zahraničím musely brát větší ohled i na porušování lidských práv a dopady na životní prostředí. Katar už loni pohrozil, že dodávky do EU zastaví, pokud se něco takového zavede.
A podle Handelsblattu je jisté, že Merz na návštěvě Blízkého východu dostane na toto téma řadu nepříjemných otázek.
Vedle plynu se jedná taky o zbraních – i to je přelom
Merzova návštěva Blízkého východu se ale bude točit i kolem zbrojních obchodů. Také to je v německé politice relativně neobvyklé. Zatímco třeba pro zástupce Francie je podpora vlastních zbrojařů klíčovým tématem, které na zahraničních cestách řeší, pro Němce to byla dlouhá léta okrajová záležitost.
Platí to i kvůli vlastní minulosti a například vlivu pacifistického hnutí z 80. let, jehož postavy ve spolkové politice sehrávaly významnou úlohu. Zbrojní firmy jako Rheinmetall měly jen mizivé politické krytí. Časy se ale po nástupu Merze – a návratu Trumpa – výrazně mění.
„Pokud Evropa nechce nerušeně sklouznout ze závislosti na Rusku do závislosti na USA, tak se musí zaměřit na zavedené vývozce energií na Blízkém východě. A to nejspíš znamená, že bude muset být mnohem otevřenější i k exportu vlastních zbraní,“ uvedla k tomu šéfka korespondentů stanice Deutsche Welle Michaela Küfnerová.
Také server Politico cituje nejmenovaného vládního činitele, podle kterého chtějí arabské země při jednání s Evropou určitě mluvit o zbraních. Ve vzájemné spolupráci to považují za zásadní téma.
Například Saúdská Arábie a Katar mají zájem o pořízení transportních letadel Airbus A400M. Jejich vývoz musí posvětit právě i Německo, které u exportu do arabských států často váhalo.
V případě Saúdské Arábie hlavně kvůli obavám, že by se dodané zbraně mohly následně objevit v občanské válce v Jemenu. A k tomu se přidával i stav lidských práv v samotném království.
„Viděli jsme, že v Saúdské Arábii byl nastolený reformní kurz, který provází sociální i kulturní otevírání. Mimo jiné to umožnilo i pokrok v oblasti práv žen. Ale pořád je toho hodně, co se ještě musí udělat. Je nutný další progres,“ naznačil změnu náhledu na Rijád mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius.
Merzův kabinet ale vzkazuje, že u exportu zbraní hodlá být mnohem shovívavější, než předchozí vlády. Zlepší mu to vztahy nejen s možnými odběrateli, ale i partnerskými zeměmi jako Francie či Itálie. Němci jim v minulosti opakovaně vetovali vývoz společně vyvíjených zbraní – a to zejména u zakázek, které mířily na Blízký východ.
