Článek
Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v Clactonu, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.
Farage ve volbách získal 22 239 hlasů, tedy 62,8 procenta, jeho hlavní vyzyvatel, parodický kandidát Hrabě Odpadkáč (Count Binface), obdržel 9455 hlasů, tedy 26,7 procenta. Volební účast činila 44 procent. Hlavní tradiční britské strany se rozhodly do voleb nevyslat žádné kandidáty a postup lídra Reform UK označily za mediální trik. Navzdory se vedle Farage a Hrabě Odpadkáče představilo ve volbách dalších 32 kandidátů, což je podle britských médií rekord.
Farageův plánovaný ranní projev byl v pátek zrušen, což strana Reform UK nezdůvodnila. Sčítání hlasů se také nezúčastnil, podle pozdějšího vyjádření strany mu to z bezpečnostních důvodů policie nedoporučila. Podle informací BBC ale policie žádnému kandidátovi vysloveně neřekla, aby se sčítání neúčastnil a naopak uvedla, že policisté byli nasazeni v přiměřené míře, aby zajistili bezpečnost všech kandidátů.
V projevu ke svým stoupencům Farage večer uvedl, že mu essexská policie „oznámila, že probíhá organizovaná kampaň s cílem narušit a znehodnotit výsledek“ voleb. V této souvislosti zmínil, že by ho navzdory rozhodujícímu vítězství mohly „zesměšňovat a ponižovat nicky“.
Volby vyvolal sám Farage. Mandátu poslance se vzdal poté, co čelil otázkám kolem svých financí a především daru ve výši pěti milionů liber od podnikatele Christophera Harbornea. Zákonodárci musí obvykle nahlásit dary přijaté v roce před volbami do jednoho měsíce od nástupu do funkce. Příslušný parlamentní orgán zahájil ve Farageově případě vyšetřování. Na webových stránkách parlamentu je vyšetřování znovu vedeno jako aktivní poté, co bylo dříve pozastaveno. Farage tento dar označil za osobní a popřel, že by měl povinnost ho hlásit.
Politik tvrdí, že tak chtěl dát voličům možnost rozhodnout, zda mu stále důvěřují. A volby označil za souboj „lidu proti establishmentu“. Farage již dříve zmínil, že jeho případné znovuzvolení potvrdí, že kontroverze kolem jeho financí jeho podporu mezi voliči neoslabila.
Podle politoložky Laury Richardsové-Grayové z londýnské univerzity Birkbeck se mu však kvůli absenci protikandidátů z velkých stran proměnit volby na hlasování o popularitě „establishmentu“ nepovedlo. „Tento tah se obrátil proti němu zejména na celostátní úrovni, protože Farage ztratil kontrolu nad tím, jak se o volbách mluví,“ uvedla.
Reform UK vznikla v listopadu 2018 jako Strana pro brexit, která hájila odchod Británie z Evropské unie bez dohody. V roce 2019 vyhrála britské volby do Evropského parlamentu, ale ve všeobecných volbách v tom roce nezískala žádné křeslo. V lednu 2021 se strana přejmenovala na Reform UK. Během pandemie covidu-19 vystupovala proti lockdownům. Od roku 2022 vedla kampaň na širší platformě, zejména se zavazovala snížit migraci, podporovala nízké zdanění a stavěla se proti vládní politice úspory energií.
Strana si dlouho udržovala náskok v celostátních průzkumech veřejného mínění, v poslední době však zaznamenala pokles popularity. Podle agentury Reuters k tomu částečně přispěla obvinění ohledně financování vznesená proti Farageovi. Pozici Reform UK oslabil také nárůst popularity vládní Labouristické strany poté, co se novým premiérem stal Andy Burnham.
V posledních letech Farage vzbudil pozornost třeba slovy o válce na Ukrajině. Krátce po ruském útoku v únoru 2022 například řekl, že k invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské unie a NATO na východ.
Aktualizováno: Doplnili jsme další informace o výsledcích a volební účasti, Farageově parlamentním vyšetřování a průzkumech veřejného mínění, dále vyjádření politoložky.
