Článek
Mapa Seznam Zpráv zachycuje nejkritičtější místa na českých řekách, tedy toky a měřicí profily, ve kterých průměrný průtok za posledních 24 hodin nedosahuje ani deseti procent dlouhodobého srpnového průměru z let 1991 až 2020. Černě označená nejkritičtější místa hlásí průtok mezi nulou a třemi procenty obvyklého množství vody.
V takových případech už mohou menší toky zcela vysychat nebo se rozdělit na několik stojatých tůní. Ani u větších řek nemusí voda protékat celým korytem. „Je to úplně kritický stav. U velké řeky může voda téct jen jedním malým korýtkem a všude okolo je vyschlé koryto,“ vysvětluje Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Současné průtoky jsou podle něj v celorepublikovém průměru nižší než během výrazného sucha v roce 2018. Ještě horší stav než tehdy panuje například na jižní a střední Moravě, na jihu Vysočiny, v jižních a jihozápadních Čechách nebo v povodí dolního Labe, dolní Ohře a Ploučnice. „Už je to mimořádná situace, která směřuje k porovnávání s historicky suchými roky,“ říká Pecha. ČHMÚ nyní eviduje stav sucha přibližně ve 330 sledovaných profilech.
Dopady nedostatku vody zmírňují na některých řekách přehrady. Vltavská kaskáda například udržuje pod vodním dílem Vrané odtok 40 metrů krychlových za sekundu. Bez vody uvolňované především z Orlíku by se průtok Vltavy v Praze za současných podmínek pohyboval pouze kolem deseti až 15 metrů krychlových za sekundu.
Hladina Orlíka kvůli nízkému přítoku klesá přibližně o metr týdně. Pokud dosáhne stanovené hranice, jeho vyprazdňování se pozastaví a potřebný průtok začne zajišťovat voda ze Slap. Povodí Vltavy odhaduje, že to nastane zkraje září.
Podobnou úlohu plní také Nové Mlýny na jižní Moravě, které v době sucha zvyšují průtok v Dyji. Povodí Moravy z nich už v červenci vypouštělo nejvyšší množství vody povolené manipulačním řádem vzhledem k tehdejší hladině a nízkému přítoku. Proudění je důležité také pro kvalitu vody. Při nízkých průtocích se voda více prohřívá a ubývá v ní kyslík, což zhoršuje podmínky pro ryby a další živočichy. V kombinaci se sinicemi může situace vést až k jejich úhynu nebo nutnosti ryby přemístit.
K rychlému zvrácení současného vývoje by podle hydrologa Martina Pechy bylo potřeba několik dnů vydatného a plošného deště. Pravděpodobnější cestou ke zlepšení jsou však dva až tři srážkově nadprůměrné měsíce následované zimou s dostatkem deště a sněhu.
Očekávané ochlazení a srážky na začátku příštího týdne mohou situaci dočasně zmírnit, samy ale dlouhodobý nedostatek vody podle něj pravděpodobně nevyrovnají.
