Článek
Filipovi bylo patnáct, když ho během ruské okupace Mariupolu unesli. O několik let později nastupuje na moskevskou univerzitu. Studovat tam bude obor, který ho má připravit na kariéru prokurátora.
Jeho budoucností se pochlubila ruská komisařka pro práva dětí Maria Lvovová-Bělovová. Právě ona si Filipa v roce 2022 vzala do péče poté, co byl spolu s dalšími dětmi převezen do Ruska.
Nyní na svém telegramovém kanálu zveřejnila video, na němž mladík mluví o svém studiu na Moskevské státní právnické univerzitě. K příspěvku napsala, že „Filip nastupuje na právnickou univerzitu a sní o tom, že se stane prokurátorem“, a označila to za „důležitý krok v jeho životě“.
„Můj adoptivní syn Filip byl přijat na MGYuA O. J. Kutafina! Bude prokurátorem! Jsem na tebe hrdá, můj chlapče. Vím, kolik sil a práce tě to stálo. Všechno se podaří! A já jsem vždycky nablízku,“ napsala blízká spolupracovnice Vladimira Putina, která s ním kvůli nezákonným deportacím dětí čelí od jara 2023 mezinárodnímu zatykači.
Zatímco Lvovová-Bělovová vše prezentuje jako mladíkův úspěšný nový začátek, ukrajinská iniciativa Bring Kids Back UA upozorňuje na okolnosti, které mu předcházely, a že případ ukazuje, jak jeden údajný „rodinný příběh“ odráží státní politiku Ruska vůči ukrajinským dětem.
„Tohle nelze vnímat pouze jako příběh o přijetí na univerzitu. V pozadí stojí odvezení ukrajinského dítěte z okupovaného Mariupolu, vystavení ruského pasu, jeho svěření do péče ruské představitelky a systematický tlak na jeho ukrajinskou identitu. Rusko se snaží důsledky rusifikace a indoktrinace prezentovat jako ‚záchranu‘ a ‚nový život‘,“ píše organizace, která upozorňuje na systematické snahy o vymazání identity unesených ukrajinských dětí.
„Měl negativní postoj k Rusku“
Filipův osud je známý již několik let a Seznam Zprávy o něm psaly už dříve.
V srpnu 2022 Lvovová-Bělovová oznámila, že se stala pěstounkou patnáctiletého chlapce z Ukrajiny. Společně se zhruba třicítkou dalších dětí z Mariupolu byl převezen do sanatoria v Moskevské oblasti.
Loni pak v rozhovoru pro ruskou talk show Smotri i Dumaj („Dívej se a přemýšlej“) uvedla, že ho „Moskva i Rusko rozčilovaly“. Přesto ho podle svých slov vzala do své rodiny a následně se ho snažila přesvědčit, aby změnil svůj postoj. „Vážně narušil rodinnou atmosféru,“ řekla o chlapci, který podle ní trpěl posttraumatickým stresem a měl „negativní postoj vůči Rusku“.
„Říkal: ‚Nechci žít v Rusku. Miluji Ukrajinu.‘ Pořád zpíval ukrajinské písně,“ popsala. Když se jí moderátor zeptal, proč si ho tedy vzala, když očividně nechtěl žít v Rusku, odpověděla: „To je jen taková pubertální věc.“
V jiném popisu jeho příchodu do rodiny uvedla, že Filip pronásledoval její mladší děti a křičel na ně: „Sním tě, malý Moskale (Moskal je ukrajinský pejorativní výraz pro Rusy - pozn. red.)“.
Filip podle ní i po příchodu do Moskvy četl proukrajinské weby. Lvovová-Bělovová mu proto řekla: „Teď jsi v Rusku, musíš změnit svůj postoj.“ Tvrdila, že se jí nakonec podařilo chlapce „převychovat“ a že se postupně začal odklánět od toho, co označovala za ukrajinskou propagandu.
Její vlastní popis tak podle ukrajinské strany dokládá, jakým způsobem se s Filipem po jeho odvezení z okupovaného území zacházelo.
Zároveň se nápadně shoduje s okolnostmi, kvůli nimž je Lvovová-Bělovová hledána Mezinárodním trestním soudem.
Jak Kreml legalizoval únosy ukrajinských dětí
- Podzim 2022 – Po „anexi“ Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti se v ruském registru objevily první profily „evakuovaných“ ukrajinských dětí.
- Říjen až listopad 2022 – Přidáno 263 profilů, u poloviny soud rozhodl, že děti jsou bez rodičovské péče.
- Leden 2024 – Dekret dává prezidentu Putinovi pravomoc osobně udělovat ruské občanství ukrajinským sirotkům a dětem bez opatrovníků. Kyjev to označuje za dokončení první fáze „pasportizace“ dětí.
- Závěrečná fáze – Děti umísťují k adopci nebo do ruských internátních škol, často u učitelů, vojáků (včetně veteránů čečenských válek) či osob spojených s náboženskými a kulturními institucemi.
