Článek
Až se jednou budou psát dějiny obou prezidentských období Donalda Trumpa, nejtěžším úkolem bude osvětlit jeho vztahy s Ruskem. Nebude to jednoduché. Vždyť představa, že by v čele státu mohl být člověk, jehož tajně manipuloval jiný stát, může být zápletkou napínavých románů, ale nepatří do světa racionálních lidí. Proto si až do Trumpova vstupu na politickou scénu nikdo neuměl představit, že by k něčemu takovému mohlo dojít ve Spojených státech. V zemi, která má 18 zpravodajských služeb, jejichž satelitům, počítačům, kamerám, mikrofonům a lidským zdrojům mnoho neunikne.
Zvláštní komise v Bílém domě 5. srpna odtajnila několik dokumentů týkajících se dvou operací, v nichž agenti FBI dostali za úkol vyšetřit členy Trumpova volebního týmu, jejich vztahy s Ruskem, ale i Trumpa samotného. První měla název Crossfire Hurricane a zjišťovala, zda osoby z Trumpova okolí podporovaly ruskou snahu ovlivnit výsledek prezidentských voleb. Trump sám vyšetřován nebyl. Druhá operace dostala podivný název Oxferd Comma. Bylo to kontrarozvědné vyšetřování případných tajných kanálů mezi Trumpem a Moskvou. V podstatě šlo o to, zda byl Trump s Rusy nelegálně spolčen.
Z nových dokumentů se dozvídáme, že FBI se v květnu 2017 rozhodla „zahájit komplexní vyšetřování na základě konkrétních skutečností, které oprávněně naznačují, že prezident Donald J. Trump může být nebo je – ať vědomě nebo nevědomě – zapojen do aktivit ve prospěch nebo v zájmu Ruské federace, které mohou porušovat federální trestní zákony nebo ohrožovat národní bezpečnost Spojených států“.
Připomeňme si, že Trump v listopadu 2016 porazil Hillary Clintonovou a v lednu následujícího roku vstoupil do Bílého domu. O pět měsíců později zahájila FBI kontrarozvědné vyšetřování aktivně sloužícího prezidenta pro podezření, že by mohl jako ruský agent představovat hrozbu pro Spojené státy. Netřeba zdůrazňovat, že tohle se stalo poprvé v dějinách.
Abychom pochopili příčiny tohoto epochálního rozhodnutí, musíme začít penězi. Donald Trump po otci zdědil 413 milionů dolarů a přesto počínaje rokem 1991 přivedl své podniky k sérii šesti tak velkých bankrotů, že mu žádná americká banka nebyla ochotna půjčit ani haléř. Jeho situace byla vážná. V rozhodující chvíli mu záchranný pás hodil Dmitry Rybolovlev, ruský oligarcha, který běžně pracoval ve prospěch ruských zájmů. Věc se odehrála jednoduše: Trump si koupil na Floridě sídlo Maison de l'Amitié za 41 milionů, o několik let později ho od něj koupil Rybolovlev za 95 milionů. Rus přitom do své nové rezidence nikdy ani nevstoupil.
Mezitím se Trumpovi podařilo dostat v roce 2005 novou půjčku. Vystavila mu ji Deutsche Bank (DB) a nebyla malá – šlo o 640 milionů dolarů. To nedávalo smysl. Proč by kdokoli půjčil takovou sumu notorickému bankrotáři? Až později se ukázalo, že Trumpův dluh od DB převzala její partnerská banka v Moskvě, Vněštorgbank (VTB), a ta ji jednoduše odepsala. Vzápětí začaly z Ruska do DB téct velké sumy. Ukázalo se, že VTB a DB spolu vytvořily systém pro praní špinavých ruských peněz. Bankovní odborníci celkovou částku odhadli na 10 miliard dolarů. To neuniklo pozornosti soudů v Londýně a New Yorku. DB svou vinu oficiálně uznala a zaplatila pokutu 475 milionů v New Yorku a 231 milionů v Londýně.
Skutečnost, že Trumpa z finančního dna vytáhly ruské peníze, potvrdil jeho syn Erik. Pochlubil se, že Trumpovy podniky se obejdou bez amerických bankovních půjček, protože „finance, které potřebujeme, dostáváme z Ruska“. Jinými slovy vyjádřil totéž jeho starší bratr Donald, když řekl, že dostávají „disproporčně“ hodně peněz z Ruska.
Navzdory všem finančním injekcím přišel v roce 2014 Trumpův poslední bankrot. Právě v té době začal vážně uvažovat o prezidentských volbách a v červnu příštího roku se už představil jako oficiální kandidát. Uplynulo jen několik měsíců, když si na podzim roku 2015 britská zpravodajská a bezpečnostní služba GCHQ všimla schůzek mezi ruskými agenty a týmem, který si Trump pro boj o Bílý dům vytvořil. Robert Hannigan, tehdejší šéf GCHQ, považoval zprávu za tak závažnou, že ji sdělil vedoucím osobnostem americké zpravodajské komunity během osobního setkání.
Nešlo jen o shodu náhod, protože varovné signály ohledně Trumpových lidí dostali Američané od zpravodajců z Německa, Švédska, Francie, Estonska, Polska, Nizozemska a Austrálie. Nizozemské zvláštní služby (AIVD a MIVD) navíc Američany varovaly, že se Rusům podařilo prolomit do počítačových systémů Demokratické strany a ministryně zahraničí Clintonové.
V roce 2016 dostal Trumpův starší syn e-mailovou zprávu, že nejvyšší ruský prokurátor Jurij Čajka nabízí informace, které jeho otci pomohou ve volební kampani proti Clintonové. Výměnou by Rusové mimo jiné očekávali, že Trump uzná de jure ruskou okupaci Krymu a východní Ukrajiny a zruší protiruské sankce, které na ně uvalil prezident Barack Obama. Tahle nabídka jednoznačně představovala pokus ovlivnit nadcházející volby. To byla chvíle, kdy Trumpovi lidé měli zvednout telefon a varovat FBI. Místo toho Trumpův syn odpověděl: „I love it“ a domluvil setkání.
Ruský návrh do New Yorku přinesla Natalia Veselnickaja a v Trumpově ústředí ji přijali Trumpův syn, šéf prezidentské kampaně Paul Manafort, Trumpův zeť Jared Kushner a další. Všichni účastníci později setkání s Veselnickou zapřeli a pak ho trapně „vysvětlovali“. Jejich mlžení zesměšnil Andrew Rosenthal v New York Times: „Trump a jeho lidé s žádnými Rusy nikdy nemluvili, a pokud ano, buď na to zapomněli, nebo to nevinně opomněli zmínit, protože šlo jen o běžné společenské setkání. Pokud to nebylo jen společenské setkání, pak se o volební kampani nemluvilo, a pokud se o ní mluvilo, bylo to naprosto v pořádku.“
FBI o ruské nabídce Trumpovi věděla, protože v té době už běžela operace Crossfire Hurricane. Podle odtajněných dokumentů jeden z členů Trumpova týmu řekl FBI, že Rusové přišli s nabídkou pomoct Trumpovi tím, že „anonymně zveřejní informace poškozující kampaň Hillary Clintonové“ a Trump zato výměnou změní postoj Republikánské strany k Ukrajině a zruší tzv. Magnitského zákon. Smyslem Crossfire Hurricane bylo zjistit, zda se někdo z Trumpovy prezidentské kampaně dopustil trestného činu.
O tom, zda byl Trump osobně v utajeném spojení s osobami, které zastupovaly kremelské zájmy, jsme se měli dozvědět z kontrarozvědné operace Oxferd Comma. Jak se píše v jednom z dokumentů: „Cílem vyšetřování je zjistit, zda je či byl Trump řízen, byl pod kontrolou nebo koordinoval své jednání s Ruskou federací způsobem, který představuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států a porušuje federální trestní zákony.“
Smyslem kriminálního vyšetřování je rozhodnout, zda byl porušen zákon. Naopak kontrarozvědka má zjistit, zda cizí mocnost, například Rusko, podkopává americké zájmy.
Odpověď na nejasnosti okolo Trumpa dostal za úkol vysvětlit zvláštní vyšetřovatel Robert S. Mueller III. Jeho „Zpráva o ruském vměšování do prezidentských voleb v roce 2016“ jednoznačně prokázala ruské snahy volby zmanipulovat v Trumpův prospěch. Mueller dokonce v únoru 2018 jmenovitě obvinil 13 Rusů a tři ruské organizace a v červenci toho roku obžaloval 12 konkrétních důstojníků ruské vojenské rozvědky GRU za vlámání se do počítačových sítí Demokratické strany a e-mailu Clintonové.
Ke všeobecnému zklamání se ale Mueller vyjádřil jen k otázkám v rámci operace Crossfire Hurricane. Jeho tým se ani nepokusil vyžádat si finanční dokumenty o Trumpových příjmech, daních, jeho bankrotech a ruských financích, které ho několikrát zachránily. Doposud například nevíme, co se stalo s půjčkami od Deutsche Bank, respektive Vněštorgbank v Moskvě.
Teprve nové dokumenty nám pomohly pochopit, proč Mueller úplně pominul zásadní otázku, totiž, zda byl Trump v konspiračním spolčení s Ruskou federací. Z dokumentů teď víme, že ministerstvo spravedlnosti Muellerovo vyšetřování zúžilo na případnou kriminální činnost členů Trumpova týmu, tedy na operaci Crossfire Hurricane. Mueller dostal rozkaz nedotýkat se kontrarozvědné otázky stran případné koluze mezi Trumpem a Moskvou v rámci operace Oxferd Comma.
Do budoucna bychom neměli zapomenout, že v květnu 2017 Trump z úřadu ředitele FBI vyhodil Jamese Comeyho, který vyšetřování ruských stop v Trumpově volební kampani odmítl zastavit. Hned nato se prezident v Bílém domě pochlubil ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi a velvyslanci Sergeji Kisljakovi: „Právě jsem propustil šéfa FBI. Byl to blázen, opravdový cvok. Kvůli Rusku jsem čelil obrovskému tlaku. To je za mnou. Už mě nevyšetřují.“
