Článek
Holding Agrofert se v roce 2025 vrátil k růstu zadlužení. Bankovní financování skupiny se meziročně zvedlo o dvanáct procent na 44,3 miliardy korun. Zatímco dlouhodobé bankovní financování skupiny kleslo, krátkodobé úvěry splatné do jednoho roku vyskočily téměř o 20 procent na 34,5 miliardy korun, vyplývá z konsolidované výroční zprávy Agrofertu.
Bankovní úvěry Agrofertu narostly meziročně o 4,7 miliardy korun. To přibližně odpovídá dividendě 5,5 miliardy korun, kterou z Agrofertu na konci loňského roku čerpal premiér a zakladatel Agrofertu Andrej Babiš předtím, než svůj podíl ve skupině převedl do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert současně ve všech zemích, kde působí, investoval 12,9 miliardy korun.
Podobně jako v minulých letech si skupina Agrofert nejvíce půjčuje od Komerční banky, respektive od její francouzské mateřské skupiny Société Générale. Od Komerční banky měl Agrofert na konci minulého roku úvěry za 8,3 miliardy korun. To bylo 18,6 procenta všech bankovních půjček holdingu. Druhým největším poskytovatelem financování Agrofertu byla v roce 2025 Česká spořitelna, a to s úvěry za 3,7 miliardy korun.
Agrofert ve výroční zprávě rovněž uvádí, že sedm společností ze skupiny nesplnilo bankovní podmínky pro čerpání úvěrů a současně do konce roku 2025 neobdržely od bank vyjádření schvalující výjimku z plnění těchto podmínek. Týkalo se to úvěrů za 2,5 miliardy korun. Po rozvahovém dni, tedy v letošním roce, obdržely firmy z Agrofertu od bank výjimky z úvěrových podmínek v objemu 1,9 miliardy korun. Celkem patří do Agrofertu více než dvě stovky firem.
„Jednotlivé kroky v rámci řízení našeho dluhu nekomentujeme. Úvěrové podmínky jsou předmětem obchodního tajemství, a proto se k nim nebudeme vyjadřovat. Obecně můžeme říci, že úvěrový mix koncernu Agrofert odráží jeho aktuální strategii a konkrétní situaci na finančním trhu. Vždy postupujeme s péčí řádného hospodáře a snažíme se získat nejvýhodnější podmínky, které jsou aktuálně na trhu k dispozici,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy Byznys mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Z publikovaného dokumentu je také patrné, že navzdory růstu úvěrů se bankovní financování Agrofertu loni zlevnilo. Zatímco v roce 2024 zaplatil holding úroky 2,8 miliardy korun, v minulém roce to bylo 1,9 miliardy korun.
Mezi největší investice Agrofertu v letošním roce patřil nákup terminálu pro dovoz a skladování čpavku v rotterdamském přístavu. Čpavek je základní surovina pro výrobu hnojiv, která tvoří jeden z pilířů chemické výroby Agrofertu. Předběžná cena transakce, kterou Agrofert oznámil již v roce 2025, byla přibližně 7,3 miliardy korun.
„Mezi nejvýznamnější plánované akce patří zahájení výstavby nové linky na louhované pečivo v německé společnosti Lieken Brot, zahájení projektu výroby bioplynu ve společnosti Ethanol Energy, dokončení výstavby nové linky na pečivo pro McDonald’s v Německu, dokončení výstavby nové porážky kuřat ve Vodňanech, pokračování výstavby nové toastové linky v Maďarsku a investice do systémů redukce emisí ve společnostech Lovochemie a SKW Piesteritz,“ uvedl Agrofert ve výroční zprávě.
Konsolidovaný zisk holdingu Agrofert, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 4,9 miliardy na 2,2 miliardy korun. Pokles je způsoben mimořádným ziskem z roku 2024, kdy Agrofert prodal mediální skupinu Mafra, firmu Londa provozující rozhlasové stanice a pardubickou chemičku Synthesia. V porovnání se ziskem v roce 2023 dosahuje loňský zisk podobné úrovně.
Tržby holdingu dosáhly loni 212,2 miliardy korun. Proti předloňskému roku je to zhruba o půl miliardy více. Dvě třetiny příjmů tvoří podle Agrofertu tržby ze zahraničí.
