Článek
V minulosti pracoval čtyřiadvacetiletý Leopold Aschenbrenner pro průkopníka umělé inteligence – společnost OpenAI - i pro filantropickou odnož padlé kryptoměnové firmy FTX Sama Bankmana Frieda. Před dvěma lety pak vyvolal pozdvižení svou esejí Situational Awareness, která se stala povinnou četbou v Silicon Valley. Sám se pak profiloval jako prorok přicházejícího věku umělé inteligence.
V roce 2024 pak Aschenbrenner, kterému se přezdívá i Nostradamus AI, rozjel vlastní hedgeový fond se sídlem v San Francisku. Ten sázel ve velkém na společnosti spojené s umělou inteligencí, když v portfoliu měl velké pozice ve firmách jako výrobce pamětí Sandisk či SK Hynix, Bloom Energy nebo například CoreWeave.
Spekulace na úvěr
Aschenbrenner se trefil do růstu polovodičových akcií a rovněž do vzestupu firem budujících datová centra či dodavatelů energií. Na vrcholu navíc neváhal investovat s obrovskými půjčkami ve výši až 400 procent - na jeden dolar ve fondu si tak půjčil další čtyři dolary od bank.
Nálada na trzích mu přála, když zisky fondu dosáhly ke konci letošního června 1551 procent od svého založení. Za prvních šest měsíců byl zisk 439 procent. Už tehdy ale kritici podle CNBC upozorňovali, že Aschenbrenner nemá žádné zkušenosti se správou peněz a tvrdili, že má víc štěstí než rozumu.
Na vrcholu spravoval Aschenbrenner majetek v hodnotě 45 miliard dolarů (936 miliard korun). V červenci ale zažily polovodiče tvrdou ránu. „V polovině července začal trh prudce klesat a fond dostal od banky Goldman Sachs margin call,“ líčí vývoj Boris Tomčiak, analytik Finlord.
Banka Goldman Sachs totiž půjčila Situational Awareness oproti zástavě akcií, které fond koupil. Při propadu cen akcií pak spustila takzvaný margin call, kdy věřitel požaduje po dlužníkovi doplnit kapitál, nebo prodá akcie, aby z prodeje pokryl své půjčky. Ke Goldman Sachs se připojily i další věřitelské banky.
Fond tak musel prodávat, což výrazně ovlivnilo celý trh. Po zveřejnění silných výsledků výrobce čipů Intel ostatně jeho akcie klesaly, což vyvolalo spekulace, že někdo agresivně prodává. Prodejcem byl podle několika zdrojů Financial Times obeznámených s celou záležitostí právě Aschenbrenner. „Pokoušel se pokrýt své ztráty. Měl iluzi, že má stále vše pod kontrolou… ve skutečnosti už však neměl žádnou kontrolu,“ uvedl jeden z nich.
Ve světle toho, že fond byl mimořádně silně zaúvěrovaný, nebyl jeho kolaps pro bývalé tradery z globálních investičních bank žádným překvapením. Problém fondu navíc spočíval i v tom, že jeho pozice byly obrovské a při výprodeji dalších akcií by stahoval jejich cenu dolů. Nemohl tak prodávat přímo na burze.
„S pomocí Goldman Sachs rozeslali proto nabídku jiným fondům na odkup akcií, což byla chyba. Fondy totiž začaly spekulovat na propad cen akcií ještě víc,“ dodává Tomčiak.
Propad technologických akcií tak nepřestával, což zvyšovalo tlak na fond. Investoři si dokonce stěžovali, že v závěru minulého měsíce se už nemohli do fondu dovolat. „Leopold jednoduše přestal brát hovory,“ popsal pro Financial Times jeden z investorů do fondu.
Hodnota portfolia fondu se propadla podle listu The Wall Street Journal během července o 67 procent. Tlak věřitelů z řad bank a snaha prodat většinu jeho portfolia vedly nakonec k tomu, že na konci července se zbavil většiny svých investic ve veřejně obchodovaných akciích. Od Aschenbrennera je koupil hedgeový kolos Citadel Kena Griffina, který patří mezi nejobávanější investory na Wall Street.
Jednání, do nichž se výrazně zapojil samotný Griffin, začala ve středu 29. července a skončila po svítání následujícího dne. Výsledkem byl odkup většiny akciového portfolia burzovních titulů se slevou přes deset procent oproti poslední burzovní ceně. Aschenbrennerův fond si ponechal malé akciové pozice, které nebyly pořízeny s dluhem, a rovněž privátní investice, například do firmy Anthropic, která patří mezi lídry umělé inteligence.
Cena fondu Situational Awareness se tak dostala na úroveň okolo deseti miliard dolarů. Ztráta z obchodování se během pár dní vyšplhala na 35 miliard dolarů, což je podle údajů Financial Times historická ztráta z obchodování na finančních a komoditních trzích.
„Je to dvojnásobek oproti druhé nejvyšší ztrátě,“ srovnává Tomčiak. Druhou největší utrpěla banka Morgan Stanley během finanční krize 2008 ve výši 13,8 miliardy dolarů po přepočtu na dnešní ceny. Z hedgeových fondů měl nejvyšší ztrátu Archegos Capital Management, a to 12,6 miliardy, což je ve srovnání s Aschenbrennerovým fondem téměř třikrát méně.
Bez zkušeností i infrastruktury
Na celém příběhu je však kromě rekordní ztráty zarážející i bohorovnost investorů a bankéřů. „Skutečnou otázkou je, jak mohl někdo investovat tolik peněz a následně půjčit takové peníze děcku, které nemělo žádné zkušenosti ani potřebnou infrastrukturu,“ uvedl jeden z účastníků jednání. Investoři nyní počítají ztráty, a to včetně globální obchodní firmy Jane Street Capital.
Rychlý pád této firmy je známým příběhem, kdy Silicon Valley a Wall Street opět vsadily na nadšeného, ale nevyzkoušeného investora, který sliboval, že tentokrát to bude jiné. „Všichni vždycky chtějí najít dalšího zázračného chlapce,“ sdělil Financial Times jeden dlouholetý manažer hedgeového fondu. „Stává se to pořád dokola.“
Fond totiž měl například podle Tomčiaka uzavřít část pozic s obrovským ziskem. Na následné výkyvy na trhu by pak už nemusel reagovat pod tlakem, protože jeho dluhy a zároveň objem investic v jednotlivých titulech by byly nižší. Řízení rizika ale ve fondu evidentně selhalo.
