Článek
Do deseti let má podle informací České správy sociálního zabezpečení průměrný starobní důchod klesnout o zhruba 1800 korun. Náhradový poměr, tedy poměr čistého průměrného důchodu k čisté průměrné mzdě, je dnes zhruba 55 procent. Za 10 let by měl být tento poměr lehce nad 50 procenty.
Lidé, kteří se rozhodnou skončit s prací a odejít do starobního důchodu, protože na něj budou mít nárok, musí počítat s poklesem příjmů. A ten je bez vlastních naspořených peněz citelný.
Víte, kdy půjdete do důchodu? Zjistěte to na naší kalkulačce
Penzijní spoření
Proto existuje penzijní spoření dotované státem. Mají ho v současnosti necelé čtyři miliony lidí. Peníze, které si v tomto produktu spoří, jim mají v penzi doplnit státní důchod, ideálně formou renty.
Penzijní spoření má několik výhod - při určité výši spoření dostanou lidé státní příspěvek, můžou si část peněz, které na penzijko posílají, odečíst z daní a může jim na účet posílat peníze i zaměstnavatel, ať už povinně, nebo jako benefit.
Založení penzijka je přitom snadné, rychlé a zdarma a jde to u mnoha penzijních společností i online - buď na webových stránkách nebo v případě bankovních domů přes internetové nebo mobilní bankovnictví.
Od ledna letošního roku musí také zaměstnavatelé povinně přispívat na penzijní spoření lidem ve vybraných profesích. Kterých profesí se povinný příspěvek týká a co musí zaměstnanec udělat, aby peníze dostal?
V současnosti lidé mohou posílat peníze na stáří do dvou „penzijek“ – starého penzijního připojištění (známé také pod názvem transformované fondy), do kterého ale už nelze nově vstupovat, a pak do takzvaného doplňkového penzijního spoření. Ve starém penzijním připojištění je v současnosti ještě zhruba 1,6 milionu lidí a problém je, že se jejich úspory v tomto starém produktu příliš nezhodnocují. Fondy, do kterých lidé peníze posílají, jsou totiž velmi konzervativní.
A tak při odchodu do důchodu mají na penzijním účtu často jen to, co si tam sami za mnoho let naposílali a něco málo navíc. Průměrné zhodnocení těchto transformovaných fondů je většinou totiž 1 až 2 procenta ročně. Proto je dobré peníze převézt z tohoto „starého“ typu spoření na novější doplňkové penzijní spoření.
Jak přejít na nové penzijní spoření krok za krokem
V doplňkovém penzijním spoření mají lidé větší možnosti nastavit si strategii zhodnocování vkladů. Na konci spoření tak mají více peněz. Experti doporučují, aby mladí lidé investovali přes penzijko více rizikově, zvolit tedy dynamické fondy složené většinou z akcií. Čím blíže jsou střadatelé důchodovému věku, tím opatrnější investiční strategii mají volit.
Některé pojišťovny nabízejí takzvanou strategii životního cyklu, kdy lidé nechají právě výběr investiční strategie na penzijní společnosti, a ta jim ji upravuje podle věku. Někdy ovšem nabízejí konzervativní strategii příliš brzy. Přečtěte si, jak u penzijního spoření zkontrolovat, zda kvůli strategii životního cyklu zbytečně nepřicházíte o peníze.
Dlouhodobý investiční produkt
Na stáří je možné spořit také v dlouhodobém investičním produktu, v takzvaném DIPu. Na rozdíl od penzijka ale nemá státní příspěvky, zato ale nabízí více možností investování. Proto je DIP oblíbený u mladých lidí. Platí u něj ale daňové zvýhodnění, a to dokonce už od první koruny, kterou na něj pošlete, což u penzijka není. Tam je daňové zvýhodnění možné až nad částku 1700 korun měsíčně. Na DIP vám může také posílat peníze zaměstnavatel.
Vše o DIPu najdete v následujícím článku:
Podpora státu u produktů spoření na stáří není zadarmo. Ať už máte penzijko nebo DIP, musíte splnit určité podmínky. Peníze si můžete vybrat až po dosažení 60 let a zároveň nejdříve po 10 letech od sjednání smlouvy. U starších smluv uzavřených do konce roku 2023 platí pětiletá lhůta. Pokud byste úspory vybrali předčasně, můžete přijít o státní příspěvky a případně také budete muset vrátit daňové zvýhodnění, které jste v minulosti čerpali.
Jak zjistit budoucí výši důchodu
Motivovat ke spoření na stáří může informační důchodová aplikace (IDA) České správy sociálního zabezpečení. Ta totiž ukáže, jaký důchod pravděpodobně budete mít, až půjdete do penze. Částka může řadu lidí nepříjemně překvapit.
O aplikaci a výpočtu budoucích důchodů mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Přečtete si ho zde: Lidé nevěří, že odhad důchodu v aplikaci IDA nelže. Pak jsou překvapení
Kromě IDA nabídla sociální správa letos ještě další důležitou online službu související s budoucí výší důchodu. Jmenuje se Moje konto a díky ní si lidé ověří, jestli má úřad všechny podklady, aby jim správně budoucí penzi vypočetl. A pokud zjistí, že jim chybí ve výpisu doba studia nebo vojny nebo nějakého zaměstnání či podnikání, můžou chybějící doby pojištění doplnit. Novou službu jsme vyzkoušeli a jak funguje si přečtěte v následujícím textu:
