Unikátní data odhalují, kam si Češi nejvíc chodí pro informace

Začněme dobrou zprávou: většina Čechů se o zpravodajské informace alespoň trochu zajímá. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu v rámci Digital News Report 2026 provedený Reuters Institute při Oxfordské univerzitě a agenturou YouGov, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Úplně bez zájmu je v tomto ohledu méně než pětina lidí, naopak extrémní nebo velký zájem deklaruje 37 % Čechů. Obecně nižší zájem o zprávy vykazují ženy, chudší a méně vzdělaní lidé. A také obyvatelé Karlovarského kraje, kde je průměrný zájem o zprávy přibližně o deset procentních bodů nižší než u ostatních regionů. Premiantem je v tomto ohledu Vysočina.

Naopak rozdíl mezi levicí a pravicí nenajdeme žádný. Platí jen, že čím vyhraněnější mají lidé názory, tím víc se o zprávy zajímají.

Pozoruhodná je pak situace u věkových skupin, které v této analýze prozkoumáme nejpodrobněji. Největší zájem o informace mají nejstarší ročníky a s klesajícím věkem se apetit snižuje. Nejskeptičtější je pak skupina mezi 25 a 34 lety, zatímco ti úplně nejmladší se trendu do nějaké míry vzpírají a deklarují vyšší zájem i důvěru. I tak jsou ale rozdíly patrné: z věkové skupiny 65+ uvádí alespoň nějaký zájem o zpravodajství 93 % lidí, mezi nejmladšími jsou to asi jen tři čtvrtiny.

„Informační prostor je přesycený, konkurují si v něm různé typy obsahů, a mladí lidé dávají obecně přednost těm, které mají spíše zábavní charakter a které jsou produkovány individuálními digitálními tvůrci – influencery – než tradičními mediálními značkami a zpravodajskými organizacemi,“ říká Václav Štětka, mediální expert z Europa-Universität Viadrina Frankfurt (Oder), a dodává, že to je i důsledek používání sociálních sítí.

Právě sociální sítě se u Čechů vyšplhaly na druhou příčku mezi nejčastějšími zdroji informací a předstihuje je pouze televize. A i když jde především o doménu mladších ročníků, i 37 % seniorů uvedlo, že používají sociální sítě jako zdroj zpráv.

Důležitost sociálních sítí přitom stále roste – při celosvětovém srovnání jsou letos poprvé dokonce na prvním místě mezi všemi zdroji zpráv. „Jde evidentně o stále posilující trend. Nejrychlejší je tento vývoj nepřekvapivě v nejmladší generaci, 18 až 24 let, pro kterou jsou sociální média primárním zdrojem informací; nicméně současně platí, že právě mladší lidé konzumují zprávy stále méně,“ říká odborník.

Podle dat Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK se lidé mezi 18 a 24 lety na sociální média spoléhají nejvíce. Zatímco starší ročníky čerpají zprávy ze sítí většinou jednou denně nebo méně často, 40 % nejmladších ročníků se pro zpravodajství na sociální sítě vrací několikrát denně.

Což s sebou samozřejmě nese rizika, zejména nebezpečí zkreslování. „Celkový fenomén digitalizace zpravodajství je, že se obsah zkracuje. V případě sociálních sítí se ale navíc ještě zkracuje schopnost udržet pozornost – projevuje se to tím, že zpravodajská videa musí být krátká, aby zaujala, protože uživatel přepíná velmi rychle. Takže informace musí být redukovaná a to vytváří zkreslení,“ říká Ivan Ruta Cuker z CEDMO.

Velké rozdíly panují také v tom, které sociální sítě jsou populární v konkrétních věkových skupinách. Mezi nejmladšími ročníky podle očekávání vede Instagram, nicméně překvapivé může přece jen být, jak moc je tato síť populární. Zatímco celkově získává informace z Instagramu asi 18 % populace, mezi nejmladšími je to víc než polovina.

Silnou pozici má i Facebook, kam si pro zprávy chodí asi třetina nejmladších a necelá polovina všech; Facebook je tak stále nejpopulárnější sociální sítí v Česku pro všechny nad 25 let. Z dalších velkých sítí je pak velmi „transgenerační“ ještě Youtube, který jako zdroj zpráv využívá přibližně pětina lidí z každé věkové kategorie.

Zastavit se ale musíme u TikToku, který je naopak věkově nejvyhraněnější sítí. Každý druhý ze skupiny 18 až 24 ho má (ze všech lidí je to každý sedmý) a každý čtvrtý z této věkové kategorie ho používá jako zdroj zpráv. Připomeňme, že před TikTokem varuje například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, především kvůli sběru osobních dat.

„TikTok skýtá určitá rizika například v tom, že se kvůli jejich algoritmům na sociálních sítích nejvíc prosazuje obsah související se subkulturou incel (z anglického involuntary celibate, muži, kterým se dlouhodobě nedaří najít partnerku, propadají pocitu méněcennosti a viní z toho právě ženy – pozn. red.). Netýká se to jen TikToku, ale tím, jak je TikTok rychlé médium, tak se to zde nejvíc projeví. A i když si uživatel je vědom rizika a takovému obsahu nedůvěřuje, tak vzhledem k množství podobného obsahu může nakonec uvěřit agendě, která je mu podsouvána,“ vysvětluje Ruta Cuker.

Existuje ale v tomto ohledu i dobrá zpráva. „Mladší lidé skutečně využívají TikTok víc než jiné skupiny, a to i pro zprávy. Ale existuje i další statistika: a v ní se naopak ukazuje, že nejmladší lidé TikToku nejvíce nedůvěřují jako zdroji zpráv. A s rostoucím věkem respondentů míra nedůvěry klesá,“ popisuje analytik.

Naznačuje to tedy, že starší lidí jsou na sociálních sítích zranitelnější vůči dezinformacím či manipulacím? Odpověď je složitější.

Na jednu stranu to podle odborníků z vícero příčin hrozit může. Studie ze žurnálu Current Directions in Psychological Science zmiňuje jako důvody především horší schopnost vybavit si zdroj informace, zvýšenou důvěřivost a nižší digitální gramotnost: například při detekci placeného obsahu nebo (manipulativně) upravených fotografií.

Na druhou se ale cíle dezinformačních útoků přesouvají od seniorů v důchodu k ekonomicky aktivním, a tedy bohatším lidem ve středním věku.

„Komunikační technologie jsou v současné době natolik vyspělé, že strategie zaměřování dezinformačních obsahů na nejstarší osoby pozvolna přestává být neotřesitelně dominantní strategií k rozšiřování dezinformací. Kdybychom se v tomto ohledu zkusili vžít do role podavatelů dezinformačních obsahů a položili si otázku, zda je větší úspěch, když dezinformační obsah bude mít účinek na ekonomicky aktivní osoby, nebo na někoho ze seniorské kategorie, odpověď se přímo nabízí,“ popisuje Jan Jirků z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK.

Rozdíly na sociálních sítích ale najdeme nejen mezi věkovými skupinami. Ukazuje se, že k některým sítím tíhne spíš levicovější (TikTok), k jiným pravicovější (X, LinkedIn) publikum.

Rozdíly najdeme i regionálně, například na Facebooku jsou nejaktivnější obyvatelé Ústeckého kraje, naopak nejmenší procento uživatelů tam má kraj Karlovarský - ti jsou ale zároveň v největší míře uživateli Threads. Praha pak kraluje LinkedInu.

A popularita jednotlivých sítí se výrazně liší i mezi pohlavími. Zatímco Facebook a Instagram patří spíše ženám, X je naopak zcela dominantně mužské.

Následující graf ukazuje používání daných sociálních sítí pro jakékoliv účely, ovšem pokud jde čistě o konzumaci zpráv, rozdíly se všude kromě X téměř setřou, jelikož se ženy obecně o zprávy a politiku zajímají méně.

Sociální sítě ale nejsou jediným rostoucím „novým“ médiem, ke kterému se Češi začínají přiklánět. Výrazný nástup jako zdroj zpráv zaznamenávají také AI chatboty. „AI je globálně nejrychleji nastupující digitální technologií – mírou nárůstu uživatelů překonává internet, chytré telefony i sociální sítě. Podíl uživatelů používajících AI chatboty ke konzumaci zpravodajství už v některých zemích – zejména v Africe a Asii – překonává 20 %, což je obrovské číslo, vzhledem k tomu, že tyto nástroje jsou k dispozici teprve pár let,“ konstatuje Václav Štětka.

Nejčastěji se Češi využívající AI pro zprávy chatbota ptají na kontext (41 %), žádají ho o shrnutí článku (36 %) a také o přepsání článku ve zjednodušené podobě (36 %).

Podobně jako u sociálních sítí i v tomto případě trend táhnou především ty nejmladší dospělé ročníky mezi 18 a 24 lety.

A podobně jako i sociální sítě, i chatboty mají svá rizika, ale i benefity. „Běžnému uživateli přináší nesporný komfort a časové úspory – odpadá brouzdání, vyhledávání zdrojů, prodírání se reklamami či obsahem, o který nemáme zájem,“ říká Václav Štětka.

„Lidé mají možnost rychle se dostat k informacím, aniž by museli mít internetovou gramotnost na té úrovni, aby si zvládli dohledávat zdroje. Dalo by se tak říct, že generativní umělá inteligence tak trochu demokratizuje trh s informacemi,“ dodává Ivan Ruta Cuker.

Ohledně rizik experti zmiňují jednoduchou manipulovatelnost a netransparentnost AI chatbotů a jisté omezování našich schopností posoudit kvalitu informace, jelikož často neznáme přesný zdroj.

„A v neposlední řadě představují AI chatboty doslova pohromu pro vydavatele, protože dále omezují jejich schopnost monetizovat digitální obsah, který AI modely předkládají čtenářům, aniž by z něj jeho skuteční tvůrci měli odpovídající příjem,“ dodává Václav Štětka.