Článek
Ústavní soud odmítl stížnost společnosti Albert proti čtyřem pokutám za klamavé slevy v celkové hodnotě 490 tisíc korun. Jde o hodnotu pokut, ne těch slev.
Ve srovnání s obratem maloobchodního řetězce se jedná o zanedbatelnou sumu. Společnost Albert se přesto soudila vytrvale a není podstatné, jak dalece to bylo kvůli obchodním zájmům nebo kvůli pocitu křivdy. Neuspěla u dvou krajských soudů, u Nejvyššího správního soudu a teď ani u ústavní instance.
Tam si Albert stěžoval, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, právo vlastnit majetek, právo svobodně podnikat a právo nebýt souzen pro jednu věc dvakrát. To jsou vážné námitky - a ústavní soudci žádnou z nich neuznali, spravedlnost podle nich nepochybila a stížnost odmítli jako „zjevně neopodstatněnou“. Proti tomu už není odvolání.
V zemi, kde lidé nakupují ve slevách nejvíc z celé Evropy, šlo o případ hodný zvláštní pozornosti.
Jaký význam má výsledek sporu pro zákazníky, ať už nakupují u kohokoli? V něčem potenciálně velký, v jiném ohledu nijaký.
Na začátku byly pokuty za porušení zákona o ochraně spotřebitele, které Česká obchodní inspekce udělila v roce 2024. Podle ústavního nálezu padly například proto, že řetězec na cenovkách informoval o slevách způsobem, který byl podle zákona zavádějící. Takže spotřebitel „mohl poskytovanou slevu vnímat jako výhodnější, než ve skutečnosti byla.“
Šlo o mockrát popsanou taktiku - chcete-li, fintu - odvozovat slevu z vyšší ceny, aby se i sleva zdála vyšší. Zákon z roku 2023 obchodníkům nařídil, aby se slevy počítaly a prezentovaly z nejnižší ceny za posledních 30 dní. Jenže ta byla v Albertu „napsána při samém spodním okraji cenovky, a to drobným písmem“.
„Dalším výrazným údajem bylo slovo AKCE. Spotřebitel byl přitahován přeškrtnutou cenou, kterou stěžovatelka (společnost Albert, pozn. red.) uváděla jako cenu ‚původní‘, ‚běžnou‘, a dále údajem o procentuálním vyjádření slevy, které bylo odvozeno od přeškrtnuté ceny.“
Albert nebyl jediný, kdo si zahrával podobným způsobem. Tím spíš má rozsudek precedenční význam. Zmíněné postupy potvrdil jako nepřípustné, s konečnou platností. Kdo by se k nim uchýlil teď, jednoznačně porušuje zákon a riskuje své dobré jméno. Obchodníci se musí mít na pozoru, a v tom je potenciální plus pro zákazníky.
Tím ovšem končí také optimistická interpretace ústavního verdiktu.
Maloobchodní praxe se totiž od roku 2023 posunula od výslovných „slev“ k daleko kreativnější práci s jazykem. Jde o popis „akcí“, o slova jako „nejlepší cena“, „trvale nízké“, „u nás výhodně“ a tak dále, poutavě znázorněná na cenovkách u příslušného sortimentu. Spotřebitel, jak popsaly Seznam Zprávy, má v reálu jen omezené možnosti, jak záplavu lákavých hesel objektivně vyhodnotit. Zákazník přesně neví, na čem je.
Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza hájí status quo. Kritiku údajných falešných slev odmítl, protože je prý nutné rozlišovat mezi skutečnou slevou a běžnou marketingovou komunikací ceny. A označení „naše cena“ nebo „skvělá cena“ neklamou, ale slouží k orientaci zákazníka v konkurenčním prostředí.
Vedlejším efektem přísnějších pravidel pro slevy, na která dohlíží ČOI, se tak stal ohňostroj tvůrčí práce s češtinou, na který může těžko dohlížet nějaký státní orgán. Natož soud.
Na marketingové mlze na regálech tak neúspěšná pře Albertu nezmění nejspíš vůbec nic. A jak říká Tomáš Prouza, „Češi mají slevy rádi“. Skoro by se chtělo dodat: Protože jim nic jiného nezbývá.
Princip slev stojí a padá nejen s peněženkou, ale také s psychologií: zákazník si musí odnášet pocit zadostiučinění, že trefil výhodnou nabídku a dokázal ušetřit. Je to svůdné a mocné. Někdy asi i mocnější než zákazníkova důvěra v pravdivost marketingové komunikace.
Ale je vůbec reálné, aby ji správně posoudil? Těžko. V džungli se nejsnáz zorientuje asi takhle: Možná to není pravda - ale mohla by být! Vždyť nakupovat s ustavičnou podezíravostí, že mě někdo chce oblafnout, snad ani není možné.
Český spotřebitel vydrží vše, ale z objektivních důvodů se tomu zas tak moc nezpěčuje. Spokojenost s rájem slev, zahaleným do marketingu, je vlastně oboustranná.
