Článek
„Promoce jsou na vzestupu. Z každých 100 korun, které Češi utratí za balené potraviny a drogerii, dnes 58 korun připadá za zboží v akci,“ shrnula vývoj analytička společnosti NIQ Lucie Zajícová na konferenci Retail Summit.
Nejvýraznější je trend u kategorií, kde ceny v minulosti rostly nejrychleji. Typicky máslo spotřebitelé ze tří čtvrtin nakupují v akci. Slevovým evergreenem je také káva, müsli, pivo a alkohol, jogurty, nealkoholické nápoje včetně balených vod, vejce a některé sladkosti.
Zajícová pro SZ vysvětlila, co stojí za nárůstem promocí v době, kdy už inflace zdaleka nedosahuje dvouciferných hodnot jako v letech 2022 a 2023.
„Až čtyři z pěti spotřebitelů mají pocit, že ceny potravin dále rostou, bez ohledu na to, co ukazují makroekonomická data. Tento pocit významně ovlivňuje jejich chování v obchodech,“ říká.
U potravin loni promoční podíl dosáhl 60 procent, o 1,3 procentního bodu více než před rokem. V některých segmentech ale už přesahuje 70 procent – například u másla a margarínu, u tvrdého alkoholu a u piva, kde promoční podíl zůstává na stejné úrovni jako v roce 2024 (70,7 procenta).
Naopak u drogerie je situace odlišná. Promoční podíl zde klesl na 49 procent, tedy o 0,8 procentního bodu.
Společnost NIQ ještě před lety v době vysoké inflace označovala jako slevový vrchol rok 2023, kdy podíl akcí dosáhl 64 procent. Později zvolila jinou metriku, mezi sledované obchodníky zařadila také diskontní řetězec Lidl, čímž se množství slev statisticky snížilo. Lidl má v nabídce velké množství privátních značek a nižší podíl slev nežli jiné řetězce na trhu.
Podle stávající metriky jsme na novém vrcholu. V roce 2019 byl podíl tržeb v promocích za balené potraviny a drogerii 51 procent, v roce 2023 dosáhl 57 procent a v roce 2025 se zastavil na novém rekordu 58 procent.
V letošním roce se v akcích často prodávají mléčné výrobky včetně másla a trvanlivého mléka. Mlékaři upozorňují na vysoké zásoby, vyšší tučnost mléka, nižší spotřebu a nejnověji i geopolitická rizika, která brání exportu mléčných výrobků na Blízký východ.
U drogerie je trend opačný. Podíl promocí meziročně klesl. Typickým zástupcem tohoto trendu jsou hygienické potřeby a prací prostředky.
Balené potraviny a drogerie podle dat NIQ v roce 2025 v tržbách meziročně rostly o 4,2 procenta, jenomže růst byl tažen inflací, a nikoliv nárůstem prodaného objemu. Ten v případě balených potravin a zboží dlouhodobé spotřeby klesal.
„Promoce dokážou sice přinést rychlý výsledek, ale nezvětšují trh jako celek. Reakcí jsou dlouhodobě nízké ceny, které přinášejí stabilitu jak zákazníkům, tak dodavatelům a zásadně mění způsob, jakým se o růst usiluje,“ řekla Zajícová.
Jak dříve popsaly Seznam Zprávy, promítá se to do změny cenové politiky obchodních řetězců, kdy se část klasických slev překlápí do dlouhodobých „supercen“, „trvale nízkých“ cen, přičemž zákazníci se v některých případech nevyznají v tom, zda jde o slevy, či nikoliv.
Privátní značky zdražují
Dalším trendem je, že privátní značky už přestávají být tak levné jako v minulosti a dohánějí běžné značkové produkty. V datech je vidět, že nůžky mezi cenami vlastních značek obchodních řetězců a běžnými produkty se zmenšují. V roce 2023 byly „privátky“ levnější o 26,4 procenta, v roce 2024 o 25,8 procenta a v roce 2025 už jen o 24,2 procenta.
„Privátní značky už nejsou vnímány jen jako levnější alternativa, ale stále častěji jako kvalitní a rovnocenná volba,“ říká Zajícová. V hodnotě představují privátní značky 28 procent nákupního koše, v kusech třetinu. Objemově však nerostou, pro obchodníky jsou důležitější právě díky jejich rostoucím cenám.
Cenovou výhodu si však stále drží. „V 60 procentech kategorií přináší výraznou cenovou úsporu a jsou až o 50 procent levnější než značkové alternativy. Patří sem například pivo, energetické nápoje, brambůrky nebo prací prostředky,“ popsala analytička. Cenové rozdíly jsou někdy ještě výraznější. Třeba zubní pasty jsou v průměru na 28 procentech ceny značkového výrobku.
Z průzkumu mezi spotřebiteli vyplývá, že stále více spotřebitelů tyto značky volí díky rostoucí kvalitě a dobré zkušenosti. Zákazníci mezi nimi hledají také prémiové zboží. Zatímco tržby BIO značek obecně rostou o jedno procento, tržby BIO privátních značek rostou o devět procent.
Tržní rizika
Dobrou zprávou podle analytičky Lucie Zajícové je, že roste kupní síla obyvatel. Česká národní banka má optimistické odhady růstu české ekonomiky, která by letos podle předpokladů měla přidat 2,4 procenta a inflace má dosahovat okolo dvou procent.
Tato prognóza nicméně nereflektuje nejnovější události na Blízkém východě, které do hry vnášejí velkou míru nejistoty s ohledem na ceny ropy, plynu, pohonných hmot, hnojiv a potravin.
„V nadcházejícím období do cen patrně promluví válka v Íránu prostřednictvím zdražujících energetických komodit, chemických látek, hnojiv a dalších výrobních vstupů,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se situace přenese už do březnových čísel inflace (zveřejnění se čeká v dubnu) a postihne i zemědělství. „Období pro spotřebitele příjemně velmi nízké inflace tak může už docela brzy skončit,“ varoval.
Rizika pojmenovala také Potravinářská komora ČR, která odhaduje, že v případě přetrvávajícího konfliktu se začnou zvýšené náklady na logistiku a energie do cen potravin plně promítat v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku.
Situace už se do cen některých potravin začala promítat. Petr Voves mladší, jednatel e-shopu ochutnejorech.cz, který prodává ořechy, semínka, sladkosti a zdravou výživu, varuje před extrémním zdražením ořechů, které už v důsledku války s Íránem začalo, protože tamní vláda zakázala vývoz potravin z Perského zálivu.
Americko-izraelský úder v Íránu
Americký prezident prohlásil, že s Teheránem nebude uzavřena žádná dohoda, kromě bezpodmínečné kapitulace. Podle íránského prezidenta si jeho země přeje trvalý mír, ale hodlá bránit důstojnost a suverenitu íránského lidu.
V důsledku toho už ceny pistácií v Asii vyskočily o 26 procent, válečné pojistné lodí narostlo o 1000 procent a na trh vstupují velcí spekulanti. E-shop nakupuje zejména zboží z USA, ale situace dopadá i na něj.
„Snažíme se co nejvíc předzásobit ze sklizní, které jsou fyzicky v Evropě. Víme, že všechno, co se doveze později, bude mnohem dražší,“ dodává k situaci jednatel firmy s ročním obratem nad 200 milionů korun.
První potíže začaly mít některé tuzemské mlékárny, jimž přístavy v Rotterdamu a Hamburku vrátily kamiony s kontejnerem mléčných výrobků určených k exportu do zemí Blízkého východu.
„Zdražování ropy a pohonných hmot znamená v nákladech jednotky procent, ale je to velmi významné, protože mléko musíme svézt, což zvyšuje logistické náklady. Pokud to bude trvat déle než avizovaných pět šest týdnů, bude to mít velké dopady. Mlékárnám porostou náklady na energie a pohonné hmoty a zemědělcům na krmiva apod.“ odhaduje předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Česká republika do oblasti vyváží především sušené mléko, které slouží k dalšímu zpracování v místním potravinářství, a bílé sýry v solném nálevu. Velmi populární položkou zůstává kondenzované mléko. S rostoucím trendem zdravého životního stylu, zejména ve Spojených arabských emirátech a Kataru, se zvyšuje poptávka po cereálních tyčinkách a ovesných kaších, přičemž stabilní pozici si drží i produkty dětské výživy a instantní nápoje.
