Článek
Než se rodiče stačili „oklepat“ z výdajů na letní nebo příměstské tábory pro děti, jsou tu další. V září musí domácnosti počítat s mimořádnými platbami za vše, co souvisí s novým školním rokem. Jde minimálně o několik tisíc korun navíc k běžným výdajům.
Rodinám, které by měly s výdaji na školní pomůcky a kroužky problém, nabízí pomoc stát prostřednictvím Úřadu práce. Ten nabízí: „Pokud vzhledem ke svým příjmům a sociální situaci nemáte dostatek finančních prostředků na úhradu nákladů spojených se školou, můžete požádat o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP).“
Jde o sociální dávku, kterou můžete dostat například na nákup aktovky, sešitů, psacích nebo výtvarných potřeb, případně věcí na tělocvik a na další výdaje související se vzděláním, takže třeba i na zaplacení zájmových kroužků.
Jak se o dávku žádá
O dávku se žádá buď osobně na úřadě, nebo si žádost můžete stáhnout a vytisknout z webu Ministerstva práce a sociálních věcí a poslat poštou doporučeně.
Je možné ji poslat i datovkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. U datovky ale pozor, změnila se adresa pro přihlášení.
„Žádost je také možné podat online prostřednictvím portálu MPSV po přihlášení pomocí Identity občana, typicky bankovní identitou. Pokud bude potřeba žádost doplnit nebo upravit, Úřad práce ČR vás bude kontaktovat,“ uvádí úřad.
Kdo může o peníze od státu žádat a jak na to
Žádat o mimořádnou okamžitou pomoc může kdokoliv, není tedy podmínkou vejít se s výší příjmů do určitého limitu nebo pobírat nějakou jinou sociální dávku. Nicméně doložit příjmy musíte, a to všech členů domácnosti, typicky obou rodičů. K žádosti se také dokládá potvrzení o studiu a prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech.
Pak také ve formuláři přesně popište, na co peníze od státu potřebujete – vypište jednotlivé položky a ceny. Ty si zjistíte například z letáků obchodů. Čím detailnější náklady uvedete, tím lépe.
Na posouzení žádosti mají pracovníci úřadu 30 dnů. Většinou je ale vyřízení žádosti u MOP na vzdělávání kratší.
Pokud žádost úředníci schválí, může být pomoc vedle zaslaných peněz na účet i ve formě nákupních poukázek nebo přímé úhrady, kdy úřad zaplatí uvedený kroužek či družinu přímo škole.
Když vám žádost zamítnou, musí odůvodnit proč. Můžete se případně odvolat na ten samý úřad, který dávku zamítl.
Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázovou dávkou. Pokud byste se ale dostali v průběhu roku do komplikované finanční situace, můžete o ni požádat i vícekrát. Jen její výše za rok nesmí překročit desetinásobek životního minima jednotlivce. To je do konce září 4 860 korun, od října pak 5 500 korun.
Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)
Je to sociální dávka, jednorázová a nenároková. To znamená, že na ni nevzniká automaticky nárok. Zda ji žadatel získá, či nikoli, záleží na tom, jak žádost posoudí pracovník Úřadu práce, tedy jak popíše svou finanční a majetkovou situaci a jak zdůvodní, proč peníze od státu potřebuje.
Je určena lidem:
- kterým hrozí z nedostatku financí vážná újma na zdraví,
- které postihla mimořádná událost, například povodeň, vichřice nebo jiná událost, kterou nebylo možné předvídat,
Sledujte nabídku obce a nadací
Úřad práce radí rodičům dětí, aby sledovali také podporu, kterou na začátku školního roku nabízí řada měst a obcí. Stále také existuje projekt Obědy do škol. Nízkopříjmové rodiny mohou získat pro své děti obědy zdarma, ušetří tak zhruba tisíc korun měsíčně. Záleží ale, zda je jejich škola do projektu zapojena. Stačí se zeptat přímo ve škole. Účast na bezplatném stravování závisí na rozhodnutí ředitelů škol. Peníze pak školy získávají od krajských úřadů.
Různé instituce nebo nadace také před začátkem roku vypisují sbírky. Například Charita má nyní finanční sbírku pro rodiny ve finanční tísni s názvem Pomozte dětem vykročit do nového školního roku.
Materiální sbírku školních potřeb pak organizuje do 15. září také hypermarket Globus v centru Europark Štěrboholy v Praze. Pomoc půjde klientkám organizace Fandi mámám, která pomáhá samoživitelkám. Právě ty mívají s výdaji na školní pomůcky největší problém.
„Zjistili jsme v průzkumu našich klientek, že částku kolem tří tisíc korun na výdaje spojené se začátkem školy je schopno ušetřit pouze 13 procent samoživitelek. A 35 procent samoživitelek nezbývá po zaplacení běžných měsíčních výdajů žádná rezerva nebo jim peníze dokonce chybí. Necelé čtvrtině zůstává méně než tisíc korun, což na pořízení školní výbavy zdaleka nestačí,“ uvádí Petra Květová Pšeničná z organizace Fandi mámám.
Finančně nejnáročnější položkou pro osamocené rodiče je především oblečení, obuv včetně přezůvek a vybavení na tělocvik. Následují výdaje na sešity a psací potřeby, aktovky, batohy a penály, školní obědy a školní výlety nebo adaptační pobyty.
„Řada respondentek upozorňuje také na náklady u starších dětí – jde například o speciální vybavení pro odbornou výuku, internáty, dopravu nebo povinné školní fondy,“ dodává Květová Pšeničná.
Kolik stojí školní pomůcky a jak ušetřit
Jen školní výbava pro prvňáčka vyjde letos na zhruba 3300 korun. Je to skoro stejně jako loni. Vyplývá to z meziročního srovnání cen v tištěných letácích sedmi největších obchodních řetězců, které provedla společnost Česká distribuční.
„Nejvíce letos zdražily školní přezůvky, školní vak či obaly na sešity, naopak nejvíce zlevnily sešity a svačinové boxy,“ uvádí Jaroslav Staněk, manažer marketingu a komunikace České distribuční. Podle něj je možné sledováním letáků a nákupem zlevněných věcí ušetřit až třetinu nákladů na školní pomůcky.
Jak připomíná tiskový mluvčí Globusu Zdeněk Vesecký rozdíly v ceně školní výbavy mohou dosahovat i několika tisíc korun. Záleží na kvalitě zvolených výrobků, ale také na požadavcích konkrétní školy. Některé si totiž část pomůcek zajišťují samy nebo je pořizují hromadně, což může rozpočet výrazně ovlivnit.
„Zákazníci nejčastěji hledají úspory u spotřebního sortimentu, jako jsou sešity, psací nebo výtvarné potřeby. Naopak u výrobků, které mají dítěti sloužit několik let, bývají ochotni připlatit si za vyšší kvalitu. Typickým příkladem jsou ergonomické aktovky a školní batohy, kde o výběru rozhoduje především hmotnost, pohodlí, kvalita zpracování a odolnost,“ dodává Zdeněk Vesecký.
Hlavní nákupní vlna přichází podle něj ve druhé polovině srpna a na začátku září. „Většina domácností vyčkává na finální seznamy pomůcek od škol, aby se vyhnula zbytečným nákupům a pořizování vybavení, které dítě nakonec nebude potřebovat,“ dodává mluvčí Globusu.
K nákladům za školní pomůcky je pak ještě nutné připočítat další tisíce korun, které rodiče zaplatí za nové oblečení, kroužky, obědy a školní družinu.
Příspěvek zaměstnavatele: počítejte se zdaněním
Jak upozorňuje Jana Jáčová ze společnosti UOL Účetnictví, zaměstnaní rodiče by si měli ověřit u svého zaměstnavatele, zda nenabízí příspěvek či benefitní program, který pomůže s úhradou školních pomůcek a kroužků.
Nejjednodušší variantou je jednorázový příspěvek, který firma pošle zaměstnanci společně se srpnovou nebo zářijovou výplatou.
„Pokud zaměstnanec dostane peníze přímo, jde zpravidla o zdanitelný příjem. Částka se připočte ke mzdě a odvádí se z ní daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec proto neobdrží celý přiznaný příspěvek. Firma může například schválit podporu ve výši 3000 korun, čistá částka připsaná rodiči však bude kvůli dani a odvodům nižší,“ uvádí daňová expertka.
Stejné pravidlo se podle ní uplatní, pokud zaměstnavatel proplatí účtenku, kterou rodič přinese po nákupu. „To, že zaměstnanec doloží pořízení aktovky, penálu nebo sešitů, ještě samo o sobě nevytváří nárok na daňové osvobození,“ říká Jana Jáčová.
Výhodnější z daňového pohledu může být zaplacení dětských kroužků a dalších volnočasových aktivit. „Mezi daňově zvýhodněná nepeněžní plnění může patřit použití vzdělávacích, tělovýchovných nebo sportovních zařízení, případně příspěvek na kulturní či sportovní akci,“ říká Jáčová.
Benefit přitom může být podle jejích slov určen nejen zaměstnanci, ale také jeho rodinnému příslušníkovi. Podmínkou je nepeněžní forma.
„Firma tedy může kroužek uhradit přímo jeho provozovateli, objednat jej prostřednictvím benefitního systému nebo zaměstnanci poskytnout účelovou kartu či poukaz, který nelze proměnit za peníze a slouží pouze k čerpání povolených služeb,“ dodává Jáčová.
V roce 2026 jsou nepeněžní volnočasové benefity osvobozeny od daně z příjmů do souhrnné výše 24 483,50 koruny za jednoho zaměstnance za celý rok. Do tohoto limitu se započítávají například sport, kultura, rekreace, zájezdy, knihy nebo jiné vzdělávací aktivity.
„Pokud tedy rodič během roku využil část benefitů na vlastní sport, dovolenou či vstupenky, může mu na dětské kroužky zbývat už jen část limitu. Rozhodující je součet všech volnočasových benefitů poskytnutých zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům v daném roce,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Jak uvádí Anna Kevorkyan ze společnosti JenPráce.cz, může být příspěvek zaměstnavatele rodičům školáků velmi užitečný. Firma si ale musí předem ujasnit, čeho chce dosáhnout. „Chce-li rodičům poskytnout volné peníze na aktovku a sešity, musí počítat se zdaněním jako u mzdy. Pokud chce využít daňově zvýhodněný benefit, je bezpečnější hradit přímo konkrétní vzdělávací, sportovní nebo kulturní aktivitu a hlídat celoroční limit,“ dodává Anna Kevorkyan.
