Článek
V kontextu uplynulých „inflačních“ roků nebylo běžné, aby potraviny v českých obchodech zlevňovaly. Letos už ale cena jídla meziročně klesá pět měsíců. Trend se ovšem může brzy obrátit kvůli vývoji globálních trhů.
Pšenice, jejíž cena se promítá do mouky, pečiva a dalších potravin, na burzách prudce zdražuje. Část hlavních pěstitelských oblastí zasáhlo sucho a vedra, jinde produkci snižují menší osevní plochy.
Prosincový kontrakt na pšenici na pařížské burze Euronext meziročně zdražil o 22 procent. Roste také cena kukuřice, která patří mezi významná krmiva například při výkrmu prasat. Listopadový kontrakt se za rok zvýšil ze 190 eur za tunu na 261 eur, tedy o 37,5 procenta.
Rostoucí ceny pšenice jsou pro zemědělce dobrou zprávou, protože rostlinná výroba se v posledních letech přestává vyplácet, jenže ožívají obavy z návratu potravinové inflace. Sama ČNB 11. srpna naznačila, že zlevňování potravin končí.
„Komoditní burzy naznačují obrat a vliv může mít i letošní špatná úroda. Ceny potravin by tak měly postupně přestat inflaci tlumit a od konce roku 2026 a začátku roku 2027 by měly začít přispívat k vyšší inflaci,“ očekává centrální banka.
Český statistický úřad 7. srpna uvedl, že letošní sklizeň základních obilovin má dosáhnout 6,39 milionu tun, což je o 16,9 procenta méně než loni a zároveň nejméně za posledních 14 let.
Není to však jen český příběh. Tuzemští zemědělci přitom cenu obilí sami neurčují. Český trh je navázaný na evropské a světové ceny, které odrážejí pesimismus z nové sklizně.
Světové obilné velmoci v čele s Evropskou unií, USA, Kanadou či Austrálií hlásí výrazný pokles sklizně až v desítkách procent. Ukrajina měla podle amerického ministerstva zemědělství USDA letos lepší sklizeň, jenomže pokračující ruské útoky na černomořské přístavní terminály dusí export a přispívají k nervozitě na trzích.
„Doprava po moři je nebezpečnější a dražší. Musíme se ohlížet po suchozemské přepravě po železnici a to představuje dodatečné náklady,“ říká Petr Krogman, český zemědělský podnikatel na Ukrajině. Podle něj doprava po zemi tvoří u kukuřice až 40 procent a to už je na hraně rentability.
Ukrajina už kvůli útokům snížila odhad vývozu obilí v sezoně 2026/2027 ze 43 milionů tun na 38 až 40 milionů tun.
Přesto je Ukrajina z hlediska možností vývozu v lepší pozici než po začátku invaze v roce 2022. Má fungující vlastní námořní koridor, podíl námořní dopravy na exportu se téměř vrátil na předválečnou úroveň a k dispozici jsou i náhradní trasy přes Dunaj a EU.
Velký propad ve sklizni hlásí Amerika. Kvůli dlouhodobému úbytku osevních ploch a rozsáhlému suchu v hlavním pěstitelském pásmu „Velkých plání“, zasahujícím do několika států v centrální části, má nejslabší úrodu od roku 1970. Na burze v Kansas City se to projevilo zdražením pšenice o 38 procent.
Rusko je největším světovým exportérem pšenice. Jeho sklizeň podle USDA výrazně nepropadá, ukrajinské útoky na černomořskou infrastrukturu ale v posledních týdnech část dodávek zpozdily nebo vedly k jejich zrušení.
Podle listu The New York Times současné problémy odhalují rizika, která mohou ovlivňovat globální potravinový systém. Trhu se zemědělskými komoditami vládne relativně málo světových mocností a jejich zákazníky jsou především země s nízkými příjmy.
„Systém, který v současnosti máme, závisí na třech věcech: bezproblémovém obchodu, levné energii a stabilním klimatu,“ řekl Evan Fraser, profesor, který se věnuje globálnímu potravinovému systému na University of Guelph v Ontariu. „Dnes se zdá, že žádný z těchto předpokladů není splněn,“ dodal. Svět podle něj musí do budoucna přehodnotit, jak se uživit.
Roste cena hnojiva
Drahé energie ovlivňují cenu hnojiv a ta jsou základním vstupem zemědělské výroby a klíčem k vyšším výnosům z pole. Někteří zemědělci omezují dávky hnojiv, nebo o tomto kroku uvažují. Agentura Reuters zmínila, že na hnojivech šetří farmáři v Austrálii, která patří k největším exportérům pšenice. V Česku podle květnového průzkumu zvažují snížení hnojení téměř tři čtvrtiny zemědělců.
„Situace v zemědělství je vážná, očekáváme nejhorší rok od vstupu ČR do EU, jde o překlenutí období do další sklizně a o udržení normálního provozu farem,“ říká šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha. Svaz proto vyjednává s ministerstvem o možnosti přesunu peněz na garance úvěrů pro farmáře ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
České farmáře trápí další věci – nízké ceny mléka, nedostatek hotovosti, škody z jarních mrazů a především sucho, které způsobilo nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata.
Martin Pýcha připouští, že rostoucí ceny komodit na burzách mohou v této situaci farmářům pomoci. Je však obezřetný, protože ještě není jasné, zda je to trend nebo jen tržní výkyv.
„Nelze také přehlédnout, že na světovém i evropském trhu stále zůstávají významné zásoby z předchozí sezóny,“ dodal. Evropská komise například pro začátek sezóny počítala u obilovin se zásobami kolem 43 milionů tun, výrazně vyššími než o rok dříve.
I on však předpokládá, že období, kdy ceny potravin brzdily inflaci, končí.
