Článek
Práce přes platformy by měla mít od ledna pravidla. Kdyby činnost měla znaky zaměstnání, platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, pokud to platforma nevyvrátí. Definice takzvané závislé práce neboli zaměstnání by se ale měla změnit. Zpřísnit se má i postup u nelegální či nehlášené práce. Nad řízením algoritmy by musel být lidský dohled. Návrh zákona o platformové práci schválila v pondělí vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Odbory změnu definice zaměstnání odmítají. Podle nich povede ke švarcsystému. Své výhrady mají i ombudsman a Hospodářská komora. Svaz obchodu a cestovního ruchu úpravu vítá. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) je švarcsystém i záležitost odborů, protože nebyly dost silné a nevyjednaly běžné podmínky. Měly by se podle něj emancipovat a chránit pracovní trh, pokud míní, že jsou na něm nepravosti.
Zákon o platformách přebírá unijní směrnici z roku 2023, která má v celé sedmadvacítce zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Pravidla mají členské státy zavést do praxe do 2. prosince, jinak jim hrozí sankce. Juchelka opakovaně uvedl, že ČR volí minimalistický přístup, aby se nezatěžovali zaměstnavatelé.
„Nová právní úprava má přinést větší právní jistotu při určování toho, zda je člověk zaměstnanec, nebo podniká jako OSVČ,“ uvedl Juchelka. Cílem je podle něj zachovat flexibilitu pracovníků.
Podle autorů zákon zavádí vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. Platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, pokud by splňoval znaky závislé práce a platforma aspoň jeden z nich nevyvrátila. Navrhovaná změna definice závislé práce bude mít podle autorů „zásadní dopady pro závěr“, zda činnost představuje zaměstnání.
Nově se má o závislou práci jednat tehdy, pokud je jménem zaměstnavatele, zaměstnanec ji pro něj dělá osobně a je podřízený. Nadřízenost a podřízenost platí tehdy, pokud zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, pracovník ji dělá podle jeho pokynů a v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria. Závislá práce je za odměnu, na zaměstnavatelovy náklady a odpovědnost a na jeho pracovišti či dohodnutém místě.
Platformy by se musely do konce ledna příštího roku zapsat do evidence zaměstnavatelů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Musely by pracovníky o svých automatizovaných systémech informovat a dopady algoritmů na pracovní podmínky a rovné zacházení každé dva roky vyhodnocovat. Nad rozhodnutími musí být lidský dohled. Norma upravuje nakládání s pracovníkovými osobními údaji.
ČMKOS už dřív uvedla, že pokud zaměstnavatel jeden ze znaků „šikovně zamaskuje“, nemusí se o zaměstnání jednat. Pracovník nebude nezávislý podnikatel a nebude si moci určovat ceny a podmínky, nebude mít ale příplatky, placenou dovolenou, náhrady v nemoci, odstupné při propuštění, podporu v nezaměstnanosti či odvody zaměstnavatele na důchod, upozorňují odboráři.
Změnit se má přístup k nelegální a nehlášené práci. Její zjištění inspekce práce oznámí sociální správě. Ta firmám či jednotlivcům, kteří umožní pracovat nelegálně či bez nahlášení pracovníka do JMHZ, doměří sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnavateli.
Stanoví ho za poslední rok, pokud neprokážou kratší čas. Cizinec bez zaměstnanecké karty či pracovního povolení se má brát jako zaměstnanec. Případný zaměstnavatel by mu po odhalení musel doplatit mzdu a státu odvody, a to z výdělku 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc nelegální práce, když by neprokázal jinou odměnu. Nesrovnání dluhu vůči státu do tří měsíců by mělo dopad na všechny v dodavatelském řetězci.
Podle podkladů k zákonu o platformové práci v Česku přes digitální platformy pracuje až 546 000 lidí. Z nich 139 000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdně či z ní má víc než polovinu příjmu. Podle odborů by při případném rozšíření švarcsystému stát přišel o miliardy. Pokud by pracovalo 10 000 lidí místo zaměstnání jako živnostník, výpadek by činil 2,4 miliardy korun. U půl milionu lidí by to bylo přes 120 miliard korun, spočítala Českomoravská konfederace odborových svazů.
Odbory novou definici zaměstnání odmítají. Podle nich by vedla ke švarcsystému a stát by přišel až o desítky miliard korun. Také kancelář ombudsmana požaduje ponechání nynější definice. Hospodářská komora nesouhlasí s nastavením u nelegální či nehlášené práce. Svaz obchodu a cestovního ruchu zákon chválí. Podle něj představuje rozumné a minimalistické převzetí unijní směrnice a stanovuje jasnou hranici mezi skutečným podnikáním a zaměstnáním při zachování flexibility.
Juchelka to označil za absolutní strašení. Podle něj má navrhovaný platformový zákon se změněnou definicí zaměstnání platformové pracovníky chránit, má jim ale dát i svobodu a flexibilitu. „Člověk se prostě rozhodne, že si zapojí ten systém (práce přes platformu). To znamená: Dojedu své normální zaměstnání. Vidím, že je v Praze nějaký super koncert před nějakou halou a prostě na dvě hodiny si přivydělám tím, že budu jezdit jako Bolt nebo jako Uber… Takže my jdeme naopak jakoby vstříc a tu definici měníme tak, aby byla prostě jasná,“ řekl ministr.
Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce s okamžitou výpovědí i na budoucí minimální důchod.
