Článek
Dlouhé a intenzivní vlny veder, ničivé požáry a vyprahlá krajina bez vody.
Evropa se vzpamatovává z náročného léta a sčítá ztráty. O život během měsíců plných klimatických rekordů a extrémů přišly na starém kontinentě podle dosavadních odhadů desítky tisíc lidí, další statisíce byly vyhnány ze svých domovů.
K lidským ztrátám se navíc přidává i tučný finanční účet pro evropské vlády.
Francouzská ministryně pro ekologickou tranzici Monique Barbutová odhadla celkovou cenu za letošní horka na 10 až 15 miliard eur - což odpovídá 0,5 % francouzského HDP. Varovala přitom, že výdaje, které čítají bezprostřední náklady spojené s vedry, včetně ztráty domovů a příjmů, v následujících letech porostou, pokud vlády nepřijmou opatření, která sníží dopady klimatické změny.
„Letošní léto možná ještě výrazněji než ta předchozí ukázalo, jak velkému riziku čelíme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy klimatolog Carlo Buontempo, ředitel oddělení pro klimatické změny v meteorologické službě Evropské unie Copernicus.
„Nejde jen o rozsah vln veder nebo intenzitu požárů. Jde také o to, že zasáhly regiony, které se dříve možná vůbec nepovažovaly za ohrožené. Lesní požáry v Belgii, vlna veder ve Velké Británii nebo sucho, které zasáhlo více než polovinu kontinentu,“ vyjmenovává.
Otázkou i podle expertů zůstává, zda letošní vlny veder poslouží jako budíček pro evropské politiky a vytvoří dostatečnou politickou vůli k rozsáhlejším investicím do adaptace na klimatickou změnu – jak na úrovni jednotlivých zemí, tak na úrovni Evropské unie.
Zahraniční média včetně francouzského listu Le Monde nebo britského deníku The Guardian si ve svých textech všímají, že navzdory čím dál častějším extrémním projevům počasí nadále zůstává tato otázka na okraji politické pozornost.
Jako příklad může posloužit rozjíždějící se kampaň před prezidentskými volbami ve Francii. Klimatická změna zde na sebe v létě upozornila rozsáhlými požáry, suchem, které se výrazně projevilo i na nejdelší tamní řece Loiře, či úmornými vlnami veder. Prezidentští kandidáti se nicméně tomuto tématu ve vystoupeních většinově vyhýbají.
Výjimkou je v tomto ohledu radikálně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, který napřímo vzkázal, že se nacházíme v klimatické krizi a musíme změnit všechno – „způsob, jakým žijeme, jakým vyrábíme a jakým obchodujeme“. A snad i proto sbírá plusové body u tamní mladé generace.
Sucho na Loiře:
Otevřeně o potřebě změny na evropské půdě mluví i španělský premiér Pedro Sánchez, který vyzývá ke spolupráci na evropské úrovni. „Popírání je to nejhorší palivo,“ vzkázal s tím, že je potřeba najít širokou politickou shodu ohledně přizpůsobení se klimatickým změnám.
Rozpočtové dilema
Zatímco účet za klima roste, otázka politické odpovědnosti zůstává nezodpovězená. Jedno je ale jisté: někdo bude muset uhradit škody způsobené čím dál nespolehlivějším počasím, kterému Evropa coby nejrychleji se oteplující kontinent čelí.
„Problém spočívá v tom, že se tyto události stávají stále častějšími,“ řekl agentuře Reuters Federico Barriga-Salazar, vedoucí oddělení ratingů států západní Evropy ve společnosti Fitch s tím, že z boje proti přírodním katastrofám, který byl dříve vnímán spíše jako jednorázová položka v rozpočtu, se dnes stává pravidelný výdaj.
Extrémní projevy počasí způsobily mezi lety 1980 a 2024 Evropské unii ztráty ve výši 822 miliard eur, jak vyplývá z údajů Evropské agentury pro životní prostředí. Ke čtvrtině těchto škod přitom mělo dojít jen v posledních čtyřech zkoumaných letech.
Klimatické škody čím dál více zatěžují evropské rozpočty, které jsou už nyní napjaté vlivem zvyšujících se výdajů na obranu a rostoucích nákladů spojených se stárnutím obyvatelstva. A dostávají politiky pod čím dál větší tlak.
„Myslím, že politici si už nějakou dobu uvědomují, že každá libra vynaložená na klimatická opatření je zároveň libra, kterou nelze utratit za sociální zabezpečení, vzdělávání, zdravotnictví nebo obranu,“ říká pro Seznam Zprávy profesor politické ekonomie Patrick Bayer.
„S rostoucím počtem extrémních meteorologických událostí se ale do popředí stále více dostává otázka, jaké priority vlády zvolí a jaké kompromisy budou muset učinit,“ doplňuje akademik z University of Glasgow, který se zaměřuje na politickou ekonomii environmentální regulace a klimatické politiky.
Rozpočtové dilema v tuto chvíli intenzivně řeší například již zmiňovaná Francie, jak podotkl bruselský server Politico. Její rozpočet zatěžuje veřejný dluh ve výši 3,5 bilionů eur, který přesahuje limit Evropské unie, zvyšující se výdaje na obranu, ke kterým se zavázala, i slib nezvyšovat zásadně daně. A k tomu potřebuje finance k adaptaci na klimatickou změnu.
„Řekněme si to na rovinu – potřebujeme miliardy,“ vzkázala francouzská poslankyně Sophie Panonacleová, která reprezentuje region Bassin d'Arcachon silně zasažený letošními katastrofálními požáry. „Opravdu musíme tuto otázku přizpůsobení naléhavě zvážit. V této věci neděláme vůbec žádné pokroky,“ postěžovala si.
Bayer připomíná, že přijímání klimatických opatření může brzdit nárůst vlivu krajní pravice, který je mimochodem silně přítomný právě i ve Francii, kde volebním průzkumům před prezidentskými volbami dominuje Marine Le Penová.
„Politici hlavního proudu, kteří chtějí prosazovat zelenou politiku, musí zvažovat, zda tím neodradí část voličů, které by pak mohli ztratit ve prospěch radikální pravice. Ta totiž dokázala klimatickou politiku velmi účinně začlenit do svého politického programu,“ popisuje.
Podle klimatologa Buontempa by nicméně po letošním létě, které dalo Evropanům naplno pocítit dopady klimatické krize, mohlo dojít ke změně.
„Rizika obecně rostou a není to žádné překvapení. Věděli jsme, že se budou zvyšovat. Jedna věc je ale vědět to racionálně a druhá je zažít to na vlastní kůži,“ říká s tím, že se společnost nebude moci dál této otázce vyhýbat a ignorovat vlastní sliby.
„Dospějeme do bodu, kdy se důsledky našeho jednání začnou bezprostředně a hmatatelně dotýkat nás všech. A myslím, že právě tehdy přijde chvíle zúčtování. A nejsme od ní příliš daleko. Možná jsme její část zažili už letos v létě,“ shrnuje.
