SuperStar se vrací a čekají ji změny. Dokáže televize ještě vyrobit hvězdu?

Když v roce 2004 vyhrála první řadu Česko hledá SuperStar sedmnáctiletá studentka Aneta Langerová, soutěž udělala z neznámé dívky z Říčan u Prahy hvězdu. Diváci sledovali několik měsíců nejen její cestu, ale také rivalů Šárky Vaňkové a Sámera Issy, rozebírali jejich výkony a nakonec rozhodli, komu pošlou hlas.

SuperStar se tehdy stala společenským fenoménem, o kterém se lidé spolu bavili nejen v pěveckých souvislostech. Dnes je to složitější, protože pozornost publika je velice roztříštěná.

Sledují televizi, a to ještě navíc často skrze streamovací platformy, dále YouTube, TikTok, Instagram. Na druhé straně tvůrci nepotřebují casting a prime time, aby se k fanouškům dostali, na to jim stačí dobře mířené algoritmy. Pak můžou nahrát video klidně z ložnice a milion zhlédnutí získají dříve, než televize odvysílají první díl.

Samotnou, a dosti složitou kapitolou je pak umělá inteligence, která umí vytvořit takové songy, u kterých nepoznáte, že za nimi nestojí lidský muzikant.

Do takové reality vstupuje osmá česko-slovenská řada SuperStar. Navzdory tomu se ale formát nijak zásadně nemění. Soutěžící stále zpívají před porotou, procházejí výběrovými koly a v závěru o nich rozhodují diváci.

Letošní porotu tvoří Pavol Habera, který nechyběl ani v jedné řadě česko-slovenské verze, Ewa Farna, Jakub Prachař a Calin. Moderovat bude Leoš Mareš. Farna se do porotcovského křesla vrací po třinácti letech, pro Prachaře a Calina jde o premiéru.

Novinky v pořadu ale přece jen najdete. Jednou z nich je hlasování přes mobilní aplikaci. Show tak reaguje na publikum, které si chce užít zábavu a  do pořadu se zapojit pomocí chytrého telefonu. I nadále ale bude možné zasílat i SMS zprávy.

Změní se i castingová fáze. Soutěžící se třemi nebo čtyřmi hlasy poroty postoupí do takzvaného Golden Roomu, který ale ještě nezaručuje pokračování v soutěži. O jejich osudu porota rozhodne na konci každé castingové epizody. Těm nejúspěšnějším může navíc cestu soutěží urychlit Golden Ticket.

Návrat pořadu provázela i rozpačitá kampaň vytvořená s pomocí umělé inteligence. Na reklamních plochách se objevily zdeformované obličeje a postavy s nepřirozenými proporcemi, například šesti prsty. Televize následně připustila, že vizuály obsahovaly chyby, a označila je za zkušenost pro další práci s AI.

To, co dělá ze SuperStar opravdovou hvězdu mezi talentovými reality show, ale není ani velké studio, porota, nebo finálový přenos. Pořadu se podařilo navázat velice pevný vztah mezi soutěžícím a diváky. Lidé neznali jen hlas, ale i příběh: první nervózní vystoupení, chyby, postup, očekávání i tlak finálových večerů. Tvůrci dávali nahlédnout i do osobního života a diváci se s ním mohli lépe ztotožnit.

Přesto všechno televize dnes není továrnou na hotové hvězdy. Může ale sloužit jako velmi silný akcelerátor. Díky výše zmíněnému totiž dokáže dát začínajícímu interpretovi tvář, první fanoušky, profesionální produkci i příběh, který přesahuje jedno video na sociálních sítích. O skutečné kariéře se ale rozhoduje až ve chvíli, kdy reflektory zhasnou.

Hudbu dnes může na Spotify nebo YouTube nabídnout prakticky kdokoli. Zásadní problém proto není dostupnost, ale objevitelnost. Talent v tom trochu zaostává, záleží totiž na algoritmech, playlistech, práci distributorů, sociálních sítích i na schopnosti vydávat hudbu pravidelně.

Studie Miloše Hrocha a Petra Szczepanika z Univerzity Karlovy ukazuje, že pro české a slovenské interprety není vstup na Spotify automatickou cestou ke globálnímu publiku. O viditelnosti skladeb vedle zájmu posluchačů rozhodují také algoritmy, redakční playlisty hudebních aplikací a lidé, kteří o jejich zařazení rozhodují.

Český trh přitom Spotify spravuje z Milána. Východoevropský tým vede Polák a bývalý DJ Mateusz Smółka a pracují v něm i polští editoři playlistů. Pro domácí interprety tak zůstává důležité nejen nahrát dobrou píseň, ale také najít cestu, jak ji dostat k lidem uvnitř platformy. Autoři studie upozorňují, že angloamerická hudba má v globálním prostředí výrazně silnější výchozí pozici, zatímco interpreti z menších zemí včetně Česka musí o pozornost bojovat intenzivněji.

Vítěz SuperStar tak dnes rozhodně nemá kariéru naservírovanou na zlatém podnose. Získá ale náskok. A ten musí rychle proměnit v další skladby, koncerty a jasnou identitu, která bude fungovat i mimo televizní obrazovku.

Proměnu hudebního trhu popisuje také producent a skladatel Jan P. Muchow. V rozhovoru pro Forbes upozornil, že sociální sítě mění i samotnou stavbu popových skladeb. Písně bývají kratší, začínají rychleji a často míří rovnou k refrénu. Dlouhé předehry, sóla nebo pomalé rozehrávání atmosféry jsou pro část publika luxusem, který si autor zkrátka nemůže dovolit. „Ten trend je vidět. Dnes není neobvyklé, že v rádiu máme song kratší dvou minut,“ potvrzuje slova i Radek Bureš, hudební ředitel rádia Expres FM.

Ostatně odráží to i trend sociálních sítí: pokud song nezaujme posluchače v prvních vteřinách, přeskočí okamžitě jinam. A z druhé strany právě sítě umí vrátit do hry i skladby, které byly dávno považovány za minulost. Znovuobjevení Kate Bush po seriálu Stranger Things nebo Sophie Ellis-Bextor díky filmu Saltburn ukázalo, že popová paměť už nefunguje podle data vydání. Stačí jeden seriál či film a stane se z něj trend.

Že soutěž může sloužit jako odrazový můstek a nikoli pouze cílová stanice, ukazuje i úspěch Adama Pavlovčina vystupujícího jako ADONXS. SuperStar mu přinesla popularitu, on ji následně propojil s vlastní hudbou, výraznou estetikou a jasnou uměleckou identitou. Tyto zkušenosti využil také při reprezentaci Česka na Eurovizi v roce 2025.

Ve výsledku ani nemusí záležet na tom, zda soutěž vyhrajete. Pro řadu účastníků může být cenná už samotná zkušenost, první kontakt s publikem nebo materiál pro příběh, který později rozvinou sami na svých sociálních sítích.

Příkladem je slovenská zpěvačka ADÉLA. V roce 2023 vypadla hned v úvodu amerického projektu The Debut: Dream Academy, ale svého zviditelnění uměla využít. Dnes má na Spotify přes deset milionů posluchačů měsíčně, dostala se do americké hitparády Billboard Hot 100 a letos vystoupila na hlavním pódiu chicagské Lollapaloozy. Na příští rok připravuje turné, se kterým přijede i do Prahy.

Jinou cestou se vydal Benson Boone, který si na TikToku budoval publikum krátkými videi s vlastní tvorbou a cover verzemi. Jeho účet rychle rostl a pozornost sledujících mu vynesla i pozvánku do televizní soutěže.

V roce 2021 zaujal porotu American Idol, kde mu Katy Perry předpověděla zářnou budoucnost. Boone ale soutěž dobrovolně opustil ještě před živými koly. Nechtěl získat nálepku dalšího účastníka televizního castingu a rozhodl se vsadit na vlastní tempo i přímý kontakt s fanoušky na sociálních sítích.

Podepsal smlouvu s labelem Night Street Records a s hitem Beautiful Things se stal globální hvězdou. Získal nominaci na Grammy a předskakoval Taylor Swift.

Příkladem domácí hvězdy, která vyrostla mimo televizní obrazovku, je právě nováček mezi porotci, raper Calin. Průlom mu přinesly digitální platformy a sociální sítě, nikoli účast v talentové show nebo rádiová rotace. Jeho hit Hannah Montana patřil mezi výrazné domácí tiktokové fenomény a společně s Viktorem Sheenem pak vyprodal pražskou O2 arenu.

Jejich společné album Roadtrip z roku 2021 patří k nejúspěšnějším českým deskám posledních let. Calinova účast v porotě zároveň naznačuje, jaké diváky chce Nova oslovit: ty, pro něž je hlavní hudební scénou telefon a pro které je tradiční televizní show spíš výjimkou než každodenním návykem.

SuperStar pořád dokáže vyrobit hvězdu. Sama to ale nezvládne. Televize může znamenat první velký moment, přivést interpreta do mainstreamu a nabídnout mu publikum napříč generacemi. Nezaručí však, že si ho toto publikum najde i po skončení pořadu.

Úspěšný vítěz roku 2026 nebude jen dobře zpívat. Musí vědět, kým je, co chce říct a jak si svou pozornost udržet. Musí obstát na velkém televizním pódiu, ale zároveň i na malém displeji telefonu. Popová hvězda se dnes nerodí jen ve studiu SuperStar nebo jen na TikToku. Vzniká někde mezi nimi.