Článek
Evropská komise dnes navrhla Akt o dostupném bydlení, jehož cílem je pomoci členským státům EU a městům řešit dostupnost a nabídku bydlení v oblastech, které čelí největšímu tlaku. Informovala o tom místopředsedkyně komise Teresa Riberaová. Dostupné bydlení označila za jednu z hlavních priorit současné evropské exekutivy, navrhovaná opatření podle ní komise projednávala s mnoha starosty evropských měst. Návrh mimo jiné stanovuje podmínky, za kterých mohou úřady omezit krátkodobé turistické pronájmy, jako je Airbnb a další.
Nedostatek dostupného bydlení je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové problémem, který se týká velkého počtu evropských občanů. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru považuje více než 50 procent obyvatel měst bydlení za bezprostřední a naléhavý problém místa, kde žijí.
Krize v oblasti bydlení oslabuje podle EK konkurenceschopnost Evropské unie, protože omezuje pracovní a vzdělávací mobilitu. „V některých městech a oblíbených turistických destinacích, kde je tlak na bydlení nejvýraznější, může rostoucí využívání bytů k jiným účelům než jako hlavní bydliště zhoršovat jejich místní dostupnost i cenovou dostupnost,“ dodává unijní exekutiva.
Evropská komise v prohlášení poznamenala, že v některých oblastech tvoří značnou část neprimárního využití právě krátkodobé pronájmy, jejichž objem v posledních letech rychle rostl. Mezi lety 2018 a 2024 se tato aktivita téměř zdvojnásobila a na čtyřech hlavních platformách vzrostla o 93 procent. Situace se v jednotlivých částech Evropy výrazně liší, krátkodobé pronájmy se však podle unijní exekutivy zdají být mnohem více soustředěny v oblastech, které jsou už nyní pod největším tlakem. Například v centru Madridu připadá na každých 100 bytů nabízených k dlouhodobému pronájmu přibližně 40 krátkodobých pronájmů.
V určitých lokacích, jako je třeba italské Sorrento, chorvatský Dubrovník a Fuerteventura na Kanárských ostrovech mohou rekreační pronájmy zasahovat až 20 procenty do místního bytového fondu. Vyplývá to podle Financial Times z dat Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC).
Nový Akt o dostupném bydlení poprvé vytváří společný evropský rámec pro posuzování opatření souvisejících s bydlením. Rozhodnutí o tom, zda přijmout určitá opatření a jaká konkrétní opatření zvolit, ponechává nicméně na příslušných orgánech. Rozhodování o bytové politice je totiž v pravomoci členských států, regionů a obcí, nikoli Evropské komise.
„Pokud se orgány rozhodnou omezit využívání bytů, například pro krátkodobé pronájmy nebo u neobývaných bytů, musí prokázat, že takové opatření přispívá k řešení místního tlaku na bydlení, a zajistit, aby byla tato opatření cílená, nezbytná a přiměřená,“ stojí v prohlášení komise. Konkrétně musí úřady prokázat „existenci vysokého tlaku na bydlení a tam, kde je to vyžadováno, také významný negativní dopad na dostupnost či nabídku bydlení po dobu nejméně tří let“.
Rovněž musí prokázat, že méně omezující alternativy by nebyly stejně účinné. Opatření musí být vhodně zacílené, respektovat právní jistotu, legitimní očekávání a základní práva, jeho platnost musí být rovněž omezena na maximálně pět let a musí být pravidelně přezkoumáváno.
Některé členské státy už kroky ke zmírnění „napjaté bytové situace“ přijaly, čelily však právním sporům ohledně jejich slučitelnosti s právem EU. Akt o dostupném bydlení přináší jasnější pravidla a předvídatelnost a vyjasňuje, kdy mohou úřady jednat, aniž by porušily pravidla jednotného trhu EU.
Například Španělsko zavedlo už v roce 2023 zákon, který umožňuje v oblastech pod největším tlakem regulovat nájemné. Vláda a některá města zároveň výrazně regulují turistické byty. Například Barcelona plánuje do roku 2028 zrušit licence pro zhruba 10.000 turistických bytů, aby se vrátily na trh s běžným bydlením. Turistické pronájmy ale omezuje například i nizozemský Amsterodam, v některých čtvrtích je pronájem turistům zakázán úplně, jinde je povolen jen za určitých podmínek a s omezením počtu dní. Podobné je to i v některých rakouských městech. Vídeň i Salcburk mají přísná pravidla pro využívání bytů jako rekreačních a turistických ubytování.
Mnohá opatření se však stala terčem žalob od pronajímatelů a provozovatelů v cestovním ruchu. Ti tvrdí, že je jim upírána svoboda podnikat v oblasti poskytování služeb, která je rovněž chráněná pravidly EU.
„Na cokoliv co uděláme (ve snaze zatočit s rekreačními pronájmy), přijde odvolání“ řekl pro FT Jacopo Vicini, radní zodpovědný za cestovní ruch ve Florencii.
V posledním roce v tomto italském městě radní přišli s licenčním systémem pro krátkodobé pronájmy a vyhlásili moratorium na jakékoliv nové nabídky v historickém centru. Čelilo ale tuctu odvolání od pronajímatelů a manažerů cestovního ruchu. Toskánský regionální soud sice rozhodl ve prospěch florentské radnice, ale je to jen první stupeň právního přezkumu, což nechalo město otevřené dalším žalobám. Město od té doby ještě více rozšířilo své moratorium a očekává proto další žaloby.
George Mavros, šéf oddělení EU pro veřejné záležitosti s Airbnb podle FT řekl, “ extrémně silná omezení krátkodobých pronájmů velmi pravděpodobně s cenami dlouhodobých pronájmů nepohnou,” pokračoval dál s tím, že „na druhou stranu mají na města velmi reálný a konkrétní dopad.“
Lobbistická skupina CCIA Europe, mezi jejíž členy patří i společnost Airbnb, podle agentury Reuters uvedla, že návrh neřeší potřebu nezávislé kontroly omezení ani účinných opravných prostředků. „Evropa nevyřeší svou bytovou krizi tím, že městům poskytne rámec EU pro omezení krátkodobých pronájmů a poté je nechá, aby samy dohlížely na dodržování těchto pravidel,“ uvedl Alexandre Roure z CCIA. „Bez nezávislé kontroly nebo účinných opravných prostředků zůstane tento návrh pouhým papírovým tygrem, který ponechá v platnosti nepřiměřená omezení a podkopá právní jistotu, kterou má Akt o dostupném bydlení zajistit,“ dodal.
