Článek
Norsko ve středu večer zabavilo ruskou loď. Důvodem je nárok na odškodnění ve výši 4,22 miliardy dolarů (asi 88 miliard korun) pro ukrajinskou energetickou společnost Naftogaz, které Moskva zabavila majetek po ilegální ruské anexi Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters.
Plavidlo Profesor Molčanov zabavila norská pobřežní stráž u arktického souostroví Špicberky, uvedla americká právní kancelář Covington, která zastupuje Naftogaz.
Ruská státní agentura TASS citovala mluvčí ministerstva zahraničí, podle ní byl postup Norska „pirátstvím“.
Letitý spor
Naftogaz vede od roku 2016 právní spor s Ruskem s cílem získat odškodnění za vyvlastnění svého majetku na Krymu.
Soud v nizozemském Haagu v dubnu 2023 nařídil Rusku zaplatit Naftogazu 4,22 miliardy dolarů plus úroky a náklady na právní zastoupení. Moskva tak dosud neučinila.
„Rusko se nemůže vyhnout odpovědnosti jednoduše tím, že odmítne splnit rozhodnutí mezinárodního arbitrážního soudu,“ sdělil úřadující generální ředitel Naftogazu Serhij Fedorenko.
Právní kancelář Covington uvedla, že loď Profesor Molčanov, kterou vlastní Rusko a která podniká komerční plavby, několik měsíců sledovala.
V očekávání příjezdu lodi do špicberského Barentsburgu, což je ruská hornická osada, požádali právníci Naftogazu norský soud, aby plavidlo nechal v místě zadržet a nařídil jeho nucený prodej.
Proč smí Rusko provádět těžbu na Špicberkách?
Arktické souostroví spadá formálně pod suverenitu Norska. Dohoda z roku 1920 ale omezila některá norská práva, například možnosti nasazení armády. Státy, které smlouvu podepsaly, zároveň mají právo využívat tamní nerostné bohatství. V praxi toho ale v současnosti využívá pouze Rusko, na ostrovech leží ruská hornická osada Barentsburg.
Mezi signatáře Špicberské dohody patřilo i Československo, související práva přešla i na Česko.
Soud v pondělí žádosti vyhověl. Ve svém rozhodnutí nařídil guvernérovi Špicberk Larsu Fauseovi, aby plavidlo zajistil. Guvernér Fause sdělil, že se tamní úřady postarají o posádku i cestující ve spolupráci s ruským státním podnikem Trust Arcticugol, který spravuje ruskou těžební činnost na souostroví.
Zadržování podezřelých lodí
Norsko plavidlo zabavilo v době, kdy západní státy zvyšují tlak na ruskou stínovou flotilu a přibývá zadržení jejích lodí.
V červnu švédský soud rozhodl, že zabavená ruská loď, která nezákonně přepravovala obilí z území okupovaných Ruskem, má být předána Ukrajině. Ve stejném měsíci britské jednotky v Lamanšském průlivu zadržely tanker z ruské stínové flotily. O několik dní později francouzské námořnictvo zajistilo ve Středozemním moři nelegální ruský ropný tanker.
Ruský prezident Vladimir Putin v srpnu pohrozil, že pokud evropské země začnou zabavovat ruská obchodní plavidla, Moskva na to „odpoví stejným způsobem“, shrnuje server The Kyiv Independent.
