Hlavní obsah

Kruté století: Oběť, nebo kolaborantka? Příběh Žofie Veselíkové

Kruté století vypráví příběh Žofie Veselíkové.Video: Paměť národa, Jiří Padevět, Seznam Zprávy

Byla Žofie Veselíková obětí dvou totalitních režimů, nebo se podílela na jejich provozu, včetně spolupráce s tajnými službami a politickou policií? Epizodou provází Jiří Padevět.

Článek

Žofie Veselíková se narodila (jako Žofie Bergrová) v roce 1896 ve Františkově u Liberce. Během první světové války se rodina přestěhovala do Prahy, kde se roku 1920 Žofie poprvé vdala - za kabaretiéra a právníka Jiřího Červeného, zakladatele známého podniku Červená sedma. V roce 1935 se rozvedli.

Kruté století

Jednotlivé díly seriálu Kruté století přibližují osoby, místa a události, které se staly během dvacátého století a zasáhly do chodu dějin i osudu jednotlivců. Série se věnuje zločinům komunismu i nacismu, hrdinům i zrádcům, ale také obyčejným lidem, kteří se v rozhodujících chvílích postavili na správnou stranu.

Kruté století volně navazuje na dokumentární cykly Krvavá léta a Temná doba a jeho těžištěm jsou události, které se odehrály v letech 1938 až 1956, ale mají přesah do celého dvacátého století.

„Žofie, kterou sňatek s Červeným uvedl do společenského života, se brzo vdala podruhé,“ říká historik Jiří Padevět. „A to za továrníka Karla Veselíka, který rodinu finančně zabezpečil a adoptoval i obě manželčiny dcery z předchozího svazku.“ Veselík v roce 1938 zemřel, majetek odkázal manželce a dcerám.

Žofie Veselíková se v realitě protektorátu začala obratně pohybovat. Aby se udržela na společenském žebříčku, začala se stýkat s pražskými gestapáky a nacistickými úředníky a roku 1940 dokonce úspěšně požádala o říšskoněmecké občanství.

„Stýkala se i s jedním z nejnebezpečnějších protivníků českého protinacistického odboje, kriminálním inspektorem pražského Gestapa Oskarem Fleischerem,“ vypráví Jiří Padevět. „Zřejmě pro něj pracovala i jako konfidentka.“

Veselíková balancovala mezi běžným životem v protektorátu, kolaborací s nacisty a pomocí československým spoluobčanům. Několika z nich pomohla přímluvou, jiné ale přinutila k nevýhodnému odprodeji pozemků.

Samotnou Veselíkovou Gestapo v roce 1943 také zatklo, kvůli křivým svědectvím a zmíněným odkupům majetku. Z pankrácké věznice byla odvezena do ženského koncentráku Ravensbrück. „Tam pracovala jako kápo, hlídala tedy ostatní vězenkyně,“ vysvětluje historik. „Dozorci po válce vypovídali, že udáními na spoluvězenkyně si chtěla Veselíková vymoci výhody, ona zase tvrdila, že řadě z nich zachránila životy. Žádná svědectví to ale nepotvrdila.“

Už v roce 1945 byla zatčena československými orgány kvůli své protektorátní minulosti a  odsouzena ke třem letům vězení. Po vynesení rozsudku spolkla lžíci a skobu a musela být operována. Pak si požádala o propuštění ze zdravotních důvodů, čemuž úřady roku 1947 vyhověly.

Jak pokračoval život Žofie Veselíkové po komunistickém převratu? To se dozvíte ve videu v úvodu článku.

Post Bellum, z. ú.

Seriál Kruté století připravuje organizace Post Bellum, z. ú. Od roku 2001 její členové natáčí a vypráví příběhy 20. století. V archivu Paměť národa naleznete svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB.

Dále připravují pro žáky a studenty vzdělávací programy, tvoří pořad Příběhy 20. století, pořádají výstavy a vydávají knihy. Pomoc pak nabízejí starým lidem i těm, kteří dnes bojují za svoji svobodu. Staňte se členy Klubu přátel Paměti národa!

Doporučované