Článek
Odběratelé energií přestávají doufat v brzký pokles cen energií. Stabilitu proto v době nejistoty hledají ve fixovaných produktech, které jim zajistí, že se cena elektřiny či plynu nezmění jeden až tři roky.
Od začátku března, kdy se do cen energií začala promítat krize na Blízkém východě, vzrostly ceny elektřiny a plynu nejen na velkoobchodních trzích, ale i u všech velkých dodavatelů. Především jde o nárůst ceníků pro nové klienty, ale ani to zákazníky neodradilo, aby fixovali více než dřív.
Od začátku konfliktu na Blízkém východě ke společnosti ČEZ Prodej přicházeli noví zákazníci, kteří si u ní energie zafixovali. Zájem o nové fixace neustal ani po půl roce. V červnu se počet nových klientů největšího českého dodavatele oproti únoru takto zvýšil o téměř 30 procent.
„České domácnosti u dodavatele energií v průběhu krizí hledají jistotu a stabilitu. ČEZ Prodej je pro zákazníky právě takovým partnerem. Jako největší dodavatel v Česku můžeme díky naší dlouhodobé nákupní strategii udržovat dopady výkyvů na trzích na naše zákazníky co nejnižší,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Stejný trend je vidět napříč trhem, kdy si stále více zákazníků chce zajistit cenu energií fixovanou smlouvou. „Tento trend se promítá i do vyššího počtu nově uzavíraných smluv, protože řada domácností i firem vnímá současný vývoj na energetických trzích jako nejistý a hledá větší předvídatelnost svých budoucích výdajů,“ popisuje mluvčí E.ON Roman Šperňák.
Zájem o fixace je vyšší a stále trvá také u Centropolu. „V měsících březnu až červenci s námi podepsalo smlouvu o 70 procent více nových klientů než za stejné období loňského roku. Největší meziroční nárůst registrujeme hned v měsíci březnu, a to o 131 procent, což je více než dvojnásobek. V červenci to bylo v porovnání s rokem 2025 o 60 procent více,“ říká marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.
Jedním z důvodů, proč chtějí domácnosti fixovat, je jejich nedůvěra v rychlé ukončení blízkovýchodního konfliktu. Podle Matouška v urovnání situace nevěří ani trhy. „V prvním období krize na Blízkém východě trhy předpokládaly, že nebude trvat dlouho. Proto ceny energií se vzdálenější spotřebou a dodáním v letech 2028 a 2029 nerostly tolik jako ceny komodit pro příští rok a hlavně pro zimní měsíce,“ vysvětluje Matoušek.
Zákazníci se tak chtějí ochránit před možnými dalšími výkyvy cen energií. „Spíš jde o snahu mít své náklady pod kontrolou a vyhnout se nejistotě spojené s dalším vývojem na velkoobchodních trzích. Fixace jim v této situaci poskytuje klid a možnost lépe plánovat rodinný či firemní rozpočet,“ říká Šperňák.
Mění se také délka fixace, kterou zákazníci volí. Dříve u nich vedly především produkty na jeden rok, nyní to jsou fixace na dva a tři roky. „V současnosti je největší zájem o tříleté fixace, které jsou z pohledu nabízených podmínek nejvýhodnější a zároveň poskytují dlouhodobou cenovou jistotu,“ uvádí Šperňák.
Delší fixace totiž umožňují poskytnout nižší cenu, než je tomu u jednoletých fixů či jiných produktů. Dodavatelé totiž nakupují energie na několik let dopředu a čím je časový horizont dodávky delší, tím je cena nižší. Částka se může lišit v desítkách až stovkách korun za jednu megawatthodinu.
Obchodníci navíc nevylučují další navýšení cen. „Ceny produktů určených pro změnu dodavatele, byť jsou dnes stále nízké, budou v čase růst. Doporučujeme proto využít posledního období, než se tak stane, a zafixovat si cenu elektřiny a plynu na tři roky u dodavatele, který ještě ceny nezvýšil – v Centropolu stále prodáváme za ceny z doby před začátkem konfliktu na Blízkém východě,“ říká Matoušek.
Ne všude však ceny rostly. „U našeho nefixovaného kontraktu, na kterém máme nejvíce klientů, stále držíme cenu po zlevnění ze začátku roku. Mezi nejvýhodnější na trhu patří také náš tříletý fixovaný tarif na plyn,“ popisuje Kadlec.
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu jsou nyní na dvouletých maximech. Na začátku září plyn meziročně zdražil o 56 procent, elektřina se obchoduje o 33 procent dráž než v roce 2025.
Ceny energií jsou nyní vyšší zejména kvůli napětí na Blízkém východě, ale také kvůli horší připravenosti na zimu. Zásobníky plynu v Evropě jsou naplněné průměrně na 65 procent, což je méně než ve stejnou dobu loni i předloni. Evropa je tak hůře připravená pro případ chladné zimy či omezení dodávek plynu.
