Článek
Den, který změnil svět. Tak bývá často označováno 11. září 2001, kdy ani ne dvě desítky členů teroristické organizace al-Káida podnikly největší teroristický útok v dějinách lidstva.
Události přetvořily americkou bezpečnostní politiku a vedly k desítky let trvajícím válkám, v nichž podle agentury Reuters zahynulo více než 900 tisíc lidí, zejména v Iráku a v Afghánistánu.
Seznam Zprávy připomínají, co přesně se před čtvrt stoletím odehrálo a co následovalo.
Osudné ráno
Devatenáct sebevražedných útočníků se 11. září ráno zmocnilo čtyř proudových dopravních letadel včetně pasažérů a použilo letouny jako řízené střely.
Dvě letadla zasáhla 110podlažní mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, třetí narazilo do jedné ze stěn Pentagonu.
Čtvrté havarovalo v poli v Pensylvánii poté, co se cestující pokusili únosce přemoci. Jeho cílem měla být s největší pravděpodobností budova Kapitolu ve Washingtonu.
Úmrtí a nemoci
Přímo během útoků a v následujících dnech zemřelo celkem 2977 lidí (údaj nezahrnuje 19 útočníků).
- 2753 lidí zemřelo ve věžích Světového obchodního centra, a to včetně 343 hasičů
- 184 v Pentagonu
- 40 u Shanksville v Pensylvánii

Výrazně vyšší je celkový počet obětí souvisejících s útoky. Pád newyorských mrakodrapů uvolnil do ovzduší bezprecedentní množství chemikálií, které vedly k řadě onemocnění, především rakovině.
Podle údajů Fondu pro odškodnění obětí 11. září zemřelo k letošnímu 31. červenci na nemoci spojené s útoky 9677 záchranářů a přeživších. Nejnovější data pak hovoří o tom, že s rakovinou související s událostmi z 11. září 2001 bojuje přes 57 tisíc lidí.
Zkáza ve fotografiích
Ground Zero
Jako Ground Zero se v New Yorku označuje místo, kde stál komplex Světového obchodního centra.
V souvislosti s útoky se nejčastěji mluví o „Dvojčatech“, tedy mrakodrapech s označením WTC 1 (severní věž) a WTC 2 (jižní věž), které se po nárazu letadel zřítily.
Za oběť činům teroristů ale padly i další budovy komplexu WTC. Ještě 11. září odpoledne se zřítila Budova 7 (WTC 7), a to kvůli požárům a strukturálnímu poškození. Kolem jejího pádu se ale rozvířily konspirační teorie (viz sekce Konspirace).

Porovnejte si, jak vypadá model World Trace Centra nyní a jak před útoky 11. září 2001.Video: Seznam Zprávy
Marriott World Trade Center (WTC 3), 22podlažní hotel, stál mezi mrakodrapy a při jejich kolapsu byl zničen. Strženy musely být rovněž budovy WTC 4, WTC 5 a WTC 6, které utrpěly kritická poškození.
Zničeny byly rovněž stanice metra WTC Cortlandt či řecký pravoslavný kostel svatého Mikuláše. Kvůli poškození později čekala demolice i budovu Deutsche Bank.
Reakce USA
Prezident Spojených států George W. Bush byl v době útoků na Floridě. Informace ho zastihla během návštěvy základní školy.
Na jedné z ikonických fotografií je zachycen ve chvíli, kdy mu jeho šéf štábu Andrew Card šeptá do ucha, že druhé letadlo narazilo do druhé věže WTC. A že Amerika tím pádem čelí útoku.
Do Bílého domu se Bush vrátil v sedm hodin večer, o dvě hodiny později v televizním projevu Američanům i teroristům vzkázal: „Teroristické útoky mohou otřást základy našich největších budov, ale nemohou se dotknout základů Ameriky. Tyto činy drtí ocel, ale nemohou rozdrtit ocelově pevné americké odhodlání.“

20. září vyzval afghánské vládnoucí hnutí, nacionalistický a radikálně islamistický Tálibán, aby přestalo podporovat teroristickou organizaci al-Káida a vypovědělo ji z afghánského území. Kábul odmítl, a tak 7. října 2001 následovala invaze USA do Afghánistánu pod názvem „Trvalá svoboda“ (Operation Enduring Freedom, OEF).
Bezprostředně po útocích navíc americká administrativa začala omezovat některé osobní svobody s cílem zvýšit národní bezpečnost. Zákonodárci posílili i pravomoci zpravodajských služeb. Omezení se stala běžnými i v dalších zemích, včetně Evropy.
K důsledkům 11. září patří i důkladnější kontroly na letištích či sledování financování terorismu.
Šéf, strůjce, vykonavatelé
Mozkem operace byl Chálid Šajch Muhammad, který už dříve uvedl, že operaci z 11. září naplánoval od A do Z. Tvrdil, že to byl on, kdo přišel s nápadem vycvičit piloty k navádění komerčních letadel do budov. Plány představil vůdci teroristické sítě al-Káida Usámovi bin Ládinovi a následně pomáhal rekrutovat piloty, kteří útoky provedli.

Skupinu únosců vedl Muhammad Atta, který narazil s letadlem do severní věže WTC. Po útocích se objevily informace, že byl několikrát v Praze, a to včetně dubna 2001. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross dokonce mluvil o tom, že se Atta sešel s Ibráhímem Sámirem Aním, důstojníkem irácké rozvědky. Informace se ale nakonec nepotvrdily.
Šajcha Muhammada dopadli Američané v roce 2003 v Pákistánu a od roku 2006 je vězněn na základně Guantánamo na Kubě, soud s ním ale ještě neskončil.
Bin Ládina zlikvidovalo americké komando začátkem května 2011 v pákistánském Abbottábádu. Jeho ostatky byly následně pohřbeny v Arabském moři.
Škody
Teroristické útoky z 11. září patří k nejdražším pojistným událostem v historii. Přímé majetkové škody v cenách roku 2001 se odhadují na 21,8 miliardy dolarů, z nichž téměř dvě třetiny připadají na komplex WTC.

Škody na budově Pentagonu dosáhly miliardy dolarů. Newyorská městská infrastruktura pak utrpěla škody za necelé 2,5 miliardy dolarů.
Zahrnuta je i pojistná hodnota čtyř letounů použitých k útokům, která dosahovala před 25 lety půl miliardy dolarů, či náklady na odklizení 1,8 milionu tun sutin z Ground Zero.
Pro zajímavost: Náklady teroristů na provedení útoku se odhadují na půl milionu dolarů.
Pojišťovny celkem vyplatily mezi 35 až 40 miliardami dolarů, což by v současnosti po započítání inflace znamenalo asi 60 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu korun). Přes 22 miliard dolarů pak vyplatily odškodňovací fondy.
Konspirace

Po událostech z 11. září se vyrojila řada konspiračních teorií.
Zřejmě nejčastěji se hovořilo o tom, že teroristický útok mají na svědomí Spojené státy a šlo o „práci zevnitř“.
Další teorie tvrdí, že v osudný den bylo ve věžích výrazně méně zaměstnanců než jindy, tedy že někdo mocný o útocích věděl předem a varoval „svoje“ lidi. To ale nemá oporu ve faktech. Oficiální odhad Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) uvádí, že 11. září ráno bylo ve WTC 17 400 lidí, tedy o tři tisíce více, než byl dlouhodobý průměr.
Debaty vyvolalo u konspirátorů i zřícení třetí věže, a to sedm hodin po pádu „Dvojčat“, ačkoliv do ní nenarazilo letadlo a nebyla prý vážně poškozená. Teorii, že mrakodrap byl stržen záměrně, přiživoval i fakt, že v budově měla kanceláře CIA.
Oficiální verze uvádí, že budovu WTC 7 zasáhly trosky severní věže, následně vypukly požáry. Plameny kvůli nefunkčnímu hasicímu systému narušily pevnost ocelových nosníků, což vedlo k pádu budovy.
Více o konspiracích:
Válka proti teroru
Vládu Tálibánu se spojencům podařilo svrhnout v listopadu 2001, o tři roky později se v zemi konaly první přímé prezidentské volby. Bojová mise oficiálně skončila společně s rokem 2015, přes 12 tisíc vojáků ale v zemi zůstalo v rámci nebojové mise Rozhodná podpora (Resolute Support).

V roce 2020 Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa podepsaly v Kataru s Tálibánem dohodu, která se stala základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí NATO z Afghánistánu. Poslední vojáci zemi opustili za vlády Joea Bidena na konci srpna 2021 a moci se ihned znovu chopil Tálibán.
Téměř dvacet let trvající intervence v Afghánistánu si podle odhadů vyžádala na 240 tisíc mrtvých, z čehož necelou čtvrtinu tvořili civilisté. Mezi spojeneckými vojáky měly největší ztráty USA (2465 obětí), britské ozbrojené síly přišly o 457 lidí, třetí Kanada ztratila 158 vojáků. O život přišlo pod Hindúkušem i 14 Čechů.
Celkové náklady amerického působení v Afghánistánu dosáhly podle odhadů americké Brownovy univerzity přes 2,2 bilionu dolarů.
Časová osa – Válka v Afghánistánu
V březnu 2003 Spojené státy společně s Velkou Británií zaútočily na Irák. Bushova administrativa argumentovala tím, že režim Saddáma Husajna vlastní a vyvíjí zbraně hromadného ničení a podporuje mezinárodní terorismus.
Byť Husajn padl rychle, Američané v Iráku pobývali až do prosince 2011. Zemi po celou dobu sužovaly násilnosti i teroristické útoky.
Konflikt od počátku čelil kritice, která zesílila poté, co Američané přiznali, že žádné zbraně hromadného ničení nenašli. Nepotvrdilo se ani napojení na al-Káidu.
Podle studie Brownovy univerzity z roku 2021 si války po 11. září 2001, ať už jde o Afghánistán, Irák, Sýrii či Jemen, vyžádaly v součtu přes 900 tisíc mrtvých.














