Článek
Zlín se stále ještě vzpamatovává z červencového požáru památkově chráněné budovy číslo 34 v bývalém továrním areálu firmy Baťa ve Zlíně. Vlastníkem areálu je skupina Cream, jejímž většinovým majitelem je Petr Tankó. Jaké jsou jejich podnikatelské a finanční vazby?
Jeho košaté impérium zahrnuje nemovitosti za miliardy korun. Přestože vlastní budovy a pozemky po celém Česku, centrem podnikání nenápadného byznysmena zůstává Zlín. Právě ve Zlíně vlastní holding Cream bývalý tovární areál po legendárním obuvnickém obru Baťa.
„K areálu jsme se dostali postupnými kroky. Někdy kolem roku 2000 nám tady patřilo několik budov. K celému areálu jsme se dostali transakcí po roce 2002. Od té doby jsme v něm investovali kolem tří, čtyř miliard korun,“ řekl Tankó před třemi lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.
Ve funkcionalistickém komplexu se nacházela zmíněná budova číslo 34. Památkově chráněný funkcionalistický objekt byl nejen sídlem skupiny Cream. Měl se stát součástí plánovaného obchodního centra Fabrika. Jen do něj plánoval Cream investici kolem tří miliard korun. Další dvě miliardy měla v lokalitě spolknout výstavba bytů. Právě spuštěním tohoto projektu skupina zdůvodňuje, proč Tankó začal od roku 2023 vystupovat častěji na veřejnosti. Jenže 9. července objekt vyhořel.
„Požár budovy číslo 34 projekt Fabrika nezrušil. Zásadně však změnil původně připravované propojení Fabriky s budovou 34 a s jejím bezprostředním okolím. Tuto část řešení je proto nutné aktualizovat tak, aby odpovídala nové situaci a současně zůstala koordinována s ostatními připravovanými stavbami v území,“ sdělila skupina Cream v aktuálním vyjádření pro Seznam Zprávy Byznys.
Požár ve Zlíně 2026
Ve čtvrtek 9. července 2026 propukl požár v 9. patře budovy 34 v bývalém baťovském továrním areálu, kde byly sklady několika firem. Hořet začalo kolem půl deváté ráno. Hasiči vyhlásili mimořádný poplach a uzavřeli okolí budovy. Město Zlín vydalo prohlášení, že obyvatelé místní části Letná nemají větrat.
Požár dostali hasiči pod kontrolu až druhý den a hašení probíhalo 13 dní. Nikdo nebyl zraněn, ale budova byla silně poškozena a částečně spadla. Stavební úřad nařídil zbourat její zbytek. Policie má podezření na spáchání trestného činu. Jaké firmy požár poškodil?
„Požár nezpůsobil pouze ztrátu samotné stavby. Znehodnotil také již provedenou projektovou, povolovací a smluvní přípravu a způsobil významnou ekonomickou a časovou ztrátu. Tvrzení, že zničení budovy vlastníkovi developerskou situaci usnadnilo, proto neodpovídá skutečnosti. Namísto realizace připraveného projektu je nyní nutné vytvořit nové architektonické, technické, urbanistické a povolovací řešení celého místa,“ dodal developer Cream.
Nájemci budovy, mezi něž patřila obuvnická společnost Vasky, hlásí škody přes jednu miliardu korun. Příčinu požáru, který se obešel bez zranění, zjišťují kriminalisté ve spolupráci s vyšetřovateli hasičů. Trvat to podle policistů bude několik měsíců. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti.
Požár v bývalém baťovském areálu ve Zlíně:
Kromě nemovitostí patří mezi významné projekty skupiny Cream také velké kontejnerové překladiště nedaleko Košic. Významné je mimo jiné tím, že umožňuje přechod z širokorozchodných železničních tratí, využívaných ve východní Evropě, na běžný evropský rozměr. Evropská unie před třemi lety schválila na rozšíření areálu dotaci 50 milionů eur (1,2 miliardy korun).
Skupina Cream vlastní většinový podíl v kontejnerovém překladišti prostřednictvím několika společností, na jejichž vrcholu je tuzemská firma Interport Partners Group. V jejím čele stojí Petr Gremlica. Ten patří mezi dlouholeté blízké spolupracovníky a obchodní partnery skupiny Cream a jejího majitele Petra Tankó.
Gremlica měl historicky blízko ke zločinci Radovanu Krejčířovi, který si aktuálně odpykává 35letý trest ve věznici s nejvyšší ostrahou v Jihoafrické republice. Gremlica byl od května 1998 do ledna 2002 členem představenstva Krejčířovy firmy Corimex.
„Moje vazba na rodinu Radovana Krejčíře byla založena především na vztazích našich rodin a společných volnočasových aktivitách, nikoliv na společném podnikání. Ve společnosti Corimex jsem pouze zastával pozici člena představenstva. Společnost ukončila činnost před více než 20 lety a - pokud mě paměť neklame - ani v době své existence nevykonávala žádnou významnější pravidelnou podnikatelskou činnost,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy Gremlica.
Demolice požárem poničené budovy 34 v bývalém Baťově areálu ve Zlíně (snímek ze srpna 2026).
„Radovan Krejčíř je od roku 2005 mimo Českou republiku a naše kontakty se začaly výrazně omezovat již v době, kdy se o jeho osobu začala intenzivně zajímat média. V žádné z kauz spojených s jeho osobou jsem nikdy nebyl v postavení obviněného a mám čistý trestní rejstřík,“ dodal Gremlica.
Když se zhruba před deseti lety vrátil z Jihoafrické republiky do Česka Krejčířův syn Denis Krejčíř, pořídil si v Praze polovinu luxusní vily. Její druhou polovinu si koupil Gremlica, popsal tehdy server iDnes.cz.
„Petr Tankó uvádí, že s Radovanem Krejčířem nikdy nebyl v osobním, obchodním ani jiném kontaktu,“ reagovala nyní skupina Cream.
Petr Gremlica vlastní mimo jiné společnost Sparex assets, která sídlí v jedné z pražských nemovitostí skupiny Cream. Gremlicova firma v minulých letech neúspěšně soudila s Fakultní nemocnicí Bulovka o 50 milionů korun, napsal server iRozhlas.cz. Byly to pohledávky, které měly pocházet z úklidových služeb pro Bulovku a které Gremlicova společnost skoupila.
Kvůli jiným zakázkám pro nemocnici na Bulovce je obžalovaný bývalý poslanec za ODS a někdejší náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr. Konexe na Šnajdra má další významný představitel skupiny Cream Petr Svatoš. Ostravský advokát Svatoš patří mezi menšinové akcionáře Creamu. Byl to právě Svatoš, kdo Šnajdra v minulém desetiletí přivedl k investici do břidlicového dolu u Opavy, což byla kauza, do níž se podle zjištění Seznam Zpráv zapletl i tehdejší kancléř Hradu Vratislav Mynář.
Spojení s Petrem Svatošem se skupině Cream nevyplatilo v roce 2023. Cream se tehdy v aukci ucházel o budovu České pošty v Praze na Pankráci. Státní podnik ale z transakce vycouval. Jak tehdy popsaly Seznam Zprávy, mezi důvody k zastavení prodeje zaznělo v interním dokumentu pošty upozornění právě na Svatošovy konexe na lidi z kauz kolem Marka Šnajdra a Vratislava Mynáře.
Šnajdr je obžalovaný rovněž v jedné z větví korupční kauzy Dozimetr. Jejím hlavním protagonistou je zlínský podnikatel Michal Redl. Stejně jako Gremlica byl i Redl v minulosti blízkým spolupracovníkem Radovana Krejčíře.
Redl byl dříve částečně zbaven svéprávnosti. Mezi jeho opatrovníky patřil další zlínský podnikatel Radek Majc. Ten ve Zlíně působil též ve firmách blízkých rodině Redlových. Podle obchodního rejstříku působil Majc rovněž ve firmách, z nichž později vyrostla současná skupina Cream.
„Skupina Cream ani další společnosti ovládané panem Tankem neobchodují s Michalem Redlem ani s obchodními společnostmi, které ovládá. Petr Tankó a Michal Redl se osobně dlouhodobě znají,“ uvedla skupina Cream ve svém vyjádření pro Seznam Zprávy.
