Článek
Libanonec Ali Al M. žije v Česku už osmým rokem a zůstane to tak i nadále, přestože bezpečnostní složky státu se postavily proti.
Letos v květnu narazil u ministerstva vnitra, když žádal o další povolení k trvalému pobytu. Úředníci žádost odmítli a zároveň - na základě postoje tajných služeb - Libanonci oznámili, že musí Českou republiku opustit.
Čtyřiadvacetiletý Ali Al M. proti tomu podal žalobu a liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem jeho vyhoštění zastavila. Tamní soudkyně Karolína Tylová rozhodla, že tajná služba a ministerstvo vnitra proti němu zatím nepředložily dost přesvědčivých důkazů.
Přitom podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka se stává málokdy, že by se soudy v podobných případech takto postavily i informacím tajných služeb.
„Stává se to velmi zřídka, téměř nikdy, soudy obvykle těmto zprávám plně důvěřují,“ uvedl Rozumek.
Soud: Je toho málo
Podle zprávy tajných služeb, jak ji interpretoval rozsudek, považují bezpečnostní složky Libanonce za bezpečnostní riziko, protože má „rodinné vazby na radikální islamistické hnutí“, zájem o zbraně, projevy „rizikového chování“ či „dlouhodobý a soustavný negativní přístup k mimoislámskému světu“.
„Z dostupných informací tak plynou skutečnosti, které jsou ve svém souhrnu způsobilé přivodit nebezpečí pro Českou republiku nebo její obyvatele,“ popsali úředníci ministerstva vnitra.
Soudkyni Tylovou tyto argumenty nepřesvědčily. „Takových podkladů či informací není dostatek pro to, aby bylo možno uzavřít, že existuje důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu,“ uvedla v rozsudku, který soud publikoval na úřední desce.
Uznala pouze, že Libanonec je násilník, který opakovaně bije svoji partnerku. A že užívá kokain. To však podle ní k vyhoštění nestačí. „Jde o jednání zavrženíhodné, avšak neprojevující se navenek, vůči veřejnosti, kam by případné ohrožení bezpečnosti státu mělo směřovat,“ doplnila soudkyně. „Domácí násilí či kontakt se světem drog obecně jistě mohou být střípky do celkové mozaiky potenciálního ohrožení bezpečnosti státu, v tomto případě však není míra poznatků o osobě žalobce doposud dostatečně silná.“
Přitom zmínila, že Libanonec nebyl v Česku za žádný trestný čin odsouzen.
Fotil se se zbraněmi
Ali Al M., který podle úředních listin neumí česky, požádal o povolení k trvalému pobytu loni v srpnu. Součástí žádosti bylo i prohlášení jeho družky, že žijí ve společné domácnosti s malým synem.
Jenom o necelý měsíc později však partnerka ministerstvu vnitra oznámila, že spolu momentálně nežijí. Policie Libanonce vykázala ze společného bydlení, protože ženu napadl. Nebylo to zjevně poprvé.
Policisté a orgán sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Říčany pak oznámili, že cizinec svou družku slovně a fyzicky napadal v uplynulých dvou letech opakovaně. „K napadání mělo v minulosti dojít minimálně patnáctkrát,“ uvedli úředníci ministerstva vnitra s tím, že Libanonec byl často pod vlivem drog.
Sama partnerka navíc úřadům předložila fotografie, na nichž se Ali Al M. fotil s automatickými zbraněmi.
Prý se polepšil
K násilí, jehož se Ali Al M. v domácnosti dopouštěl, ani k tomu, v jaké míře užíval drogy, úřady žádné podrobnosti nepřidávají.
Mluvčí policie i vedoucí říčanského orgánu sociálně-právní ochrany dětí Vendula Prchalová dotazy odmítli s tím, že se k tomuto případu vyjadřovat nemohou. „Krajské ředitelství policie Libereckého kraje nesděluje informace o konkrétních osobách nebo informace vedoucí ke ztotožnění osob,“ uvedl policejní mluvčí Vojtěch Robovský.
„Vzhledem k zákonné povinnosti mlčenlivosti nemohu poskytnout konkrétní informace o jednotlivých případech,“ napsala pak Vendula Prchalová.
Samotný Ali Al M. na dotazy Seznam Zpráv také neodpověděl, a to ani za dva dny.
Ve vyjádření, které zaslal soudu jeho advokát František Schulmann, přiznal, že ho úřady ze soužití s družkou a synem vykázaly. Hned ale soudu tvrdil, že už ho vzala partnerka zpět. Že prý spolu žijí bez problémů a že nyní pracuje v rodinné firmě a prodává kebab.
Jeho družka ho ještě před květnovým rozhodnutím ministerstva vnitra podpořila. Na rozdíl od předchozích oznámení uvedla, že by chtěla, aby její partner zůstal v Česku a podílel se na výchově jejich syna. A že začal docházet na ambulantní léčbu v terapeutickém centru.
V Libanonu je to jiné
O tom, že Ali Al M. může být pro veřejnost v České republice nebezpečný, pak soudkyni Karolínu Tylovou nepřesvědčily ani jeho snímky se střelnými zbraněmi.
Soudkyně upozornila na to, že není jasné, kdy byly fotografie pořízeny. „Nelze pominout, že je Libanonec, v jehož domovině je vzhledem k tamní situaci náhled na nošení zbraní jistě jiný než v České republice,“ uvedla Tylová.
Podobně argumentuje advokát Schulmann. „Fotografie, na nichž je se zbraněmi, byly pořízeny v Libanonu. Ze známých důvodů je v Libanonu prakticky každý ozbrojen s ohledem na vlastní obranu. Mimo Libanon nebyl ani není ozbrojen,“ napsal soudu.
Soudkyně pak uzavřela: „Je zřejmé, že v rámci úvah o možném ohrožení bezpečnosti státu je třeba pracovat s mírou pravděpodobnosti, neboť nelze vyčkávat na to, až cizinec například spáchá teroristický čin.“ Předložené argumenty ji však nepřesvědčily.
„V České republice nenavštěvuje žádnou mešitu ani modlitebnu,“ argumentuje i advokát Schulmann.
Ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek pak upozorňuje i na to, že v jeho praxi „byla řada případů, kdy tajné služby si dosti nevybíravě vynucovaly spolupráci cizince, a pokud nechtěl, tak mu blokovaly udělení trvalého pobytu či častěji občanství“.
Že by případ Aliho Al M. mohl mít takové pozadí, soudkyně v rozsudku neřeší.
V České republice žijí i Libanoncovi blízcí příbuzní - otec a bratři. Jednomu z nich už ministerstvo vnitra žádost o trvalý pobyt rovněž zamítlo.
Případ Aliho Al M. ale nekončí. Čeká ho minimálně ještě jeden soudní přezkum. „Ministerstvo vnitra v této věci podalo kasační stížnost. S ohledem na probíhající soudní řízení v tuto chvíli nemůžeme poskytovat další informace,“ uvedla jeho mluvčí Hana Malá.
