Očima byznysu: Čína se drží své priority. Bankám a pojišťovnám nalije miliardy

Čína opět zesiluje podporu své ekonomiky. Osm velkých státních bank a pojišťoven má získat dohromady až 54 miliard dolarů, tedy více než 1,1 bilionu korun. Z toho 45 miliard dolarů poskytne čínské ministerstvo financí prostřednictvím speciálních státních dluhopisů a zbývající kapitál dodají výměnou za nově emitované akcie podniků. Jde o další pokračování rozsáhlého posilování čínského finančního systému, které začalo už v minulých letech.

Na první pohled jde o klasickou expanzivní politiku, kdy banky posilněné o nový kapitál mohou více půjčovat firmám a domácnostem, pojišťovny mohou více investovat na trzích a stát tím tak nepřímo podporuje ekonomiku i kapitálový trh. Jenže Čína má v současnosti odlišný problém: nabídka peněz, neboli likvidita, není hlavní překážkou v růstu, háček je na straně poptávky. Čínské domácnosti a firmy si totiž kvůli nejisté ekonomické situaci méně půjčují a utrácejí. Peking proto banky posiluje hlavně preventivně, aby byly připravené ustát případné ztráty a mohly dál financovat ekonomiku v případě, že se znovu rozjede poptávka po financování. Růst čínských bankovních úvěrů v červenci zpomalil na rekordně nízkých 5,1 procenta meziročně.

Jeden z hlavních důvodů opatrnosti čínských spotřebitelů lze hledat na tamním realitním trhu. Investice do nemovitostí se za prvních sedm měsíců letošního roku propadly o 19,2 procenta meziročně a hodnota prodejů nových rezidenčních nemovitostí klesla o 13,2 procenta. Maloobchodní tržby přitom za stejné období vzrostly jen o 1,2 procenta.

Kromě nemovitostí se propadaly i prodeje aut a některých domácích spotřebičů. Právě export je dnes jedním z hlavních motorů čínské ekonomiky. Podle průzkumu Reuters se očekává, že srpnový vývoz vzrostl meziročně asi o 25 procent po červencových 23,9 procenta. Čína tak stále výrazně spoléhá na zahraniční poptávku, zatímco domácí spotřeba zaostává.

Nový kapitál ale neskončí jen v úvěrech. Pět státních pojišťoven má získat dohromady asi 10,5 miliardy dolarů a podle analytiků by toto posílení komerčních pojišťovacích skupin mohlo umožnit zhruba 15 miliard dolarů dodatečných investic do čínských akcií. Peking tedy jedním opatřením posiluje finanční instituce a současně nepřímo vytváří dalšího kupce pro domácí burzu. Čína navíc aktivně tlumí posilování čínské měny, aby dále podpořila export.

Současně se rozbíhá také státem podporovaný investiční program ve výši 119 miliard dolarů, který má přitáhnout další bankovní a soukromý kapitál do čínské infrastruktury a strategických odvětví. První prostředky už míří například do výroby baterií, pokročilých materiálů a dopravy. Peking má stále větší tendenci podporovat výrobu, infrastrukturu a strategické technologie namísto přímé stimulace spotřebitelské poptávky. Pro skutečné oživení domácí poptávky by bylo potřeba přesvědčit čínské domácnosti, aby se přestaly bát budoucnosti a začaly více utrácet, ale to se nyní nezdá být nejvyšší prioritou čínské vlády.

Čína tak vytváří zajímavý úkaz, kdy ekonomika kombinuje slabého spotřebitele se sílící výrobou a investicemi do domácí infrastruktury. Lze spekulovat, že takový ekonomický model si klade za cíl koncentrovat prostředky čínské vládě a čínským společnostem z rukou svých obchodních partnerů a vlastních spotřebitelů.

Čína tedy rozhodně nesedí se založenýma rukama a proaktivně investuje do strategicky důležitých odvětví v „ekonomice zítřka“. Čínské akciové trhy od svého vrcholu na počátku roku 2021 ztratily až 62 procent své hodnoty a své dno nalezly až v roce 2024. Právě silnější závazek čínské vlády k podpoře čínských trhů a ekonomiky přiměl akciové investory k obratu sentimentu v posledních letech. To se také odrazilo na silném růstu čínských akcií, které následně zdražily až o 85 procent (fialový kanál na grafu).

Graf: vývoj ETF MSCI China (MCHI), který měří obecnou výkonnost čínských akcií

Jak už je obvyklé, po silném růstu přichází období přehodnocování a část optimismu se tak koncem roku 2025 začala vytrácet. Především kvůli vybírání předchozích zisků, ale i kvůli nedostatečné stimulaci čínské spotřebitelské poptávky. V tomto období (tyrkysový kanál na grafu) index následně odepsal zhruba čtvrtinu své hodnoty. Čínské akciové trhy tak rozhodně patří k těm kolísavějším a jejich závislost na politických rozhodnutích vlády Si Ťin-pchinga je zcela zřejmá.