Začínali jako žáci slavné architektky, teď sbírají jednu cenu za druhou

Alena Šrámková, která zemřela v roce 2022, bývala jako výrazná osobnost často nazývána první dámou české architektury. Proslavila se už v 70. a 80. letech jako spoluautorka kancelářské budovy ČKD v Praze na Můstku nebo nové odbavovací haly pražského hlavního nádraží.

Některé své známé stavby navrhla i po roce 2000, kdy vedla soukromý ateliér Šrámková architekti. Většinou však na nich nepracovala sama. U řady z nich lze najít dva spoluautory: Lukáše Ehla a Tomáše Koumara.

Oba ji poznali už při studiu na ČVUT, kde prošli jejím ateliérem. Sedli si s ní lidsky, pracovně byli naladění na stejnou vlnu. A tak se Šrámkovou od poloviny 90. let spolupracovali, po skončení studií nastoupili do její kanceláře a stali se jejími nejbližšími kolegy.

Svůj podíl tak mají například na nové budově Fakulty architektury ČVUT v Praze nebo na sochařsky zdobeném Tyršově mostě v Přerově. U obou staveb se přitom často zmiňuje jako autorka pouze Alena Šrámková.

V roce 2015 Šrámková předala vedení ateliéru dvěma mladším kolegům a kancelář změnila jméno na Ehl & Koumar architekti. Spolupráce se zakladatelkou neskončila, Šrámková byla spoluautorkou několika dalších projektů. Platí to třeba pro bytové domy Corso Pod Lipami v Řevnicích, dočasnou dřevěnou zvoničku na Betlémském náměstí a některé rodinné domy.

Tvůrčí tandem Ehla s Koumarem dle jejich vlastních slov funguje i díky tomu, že se dobře doplňují. „Lukáš je vizionář, co má tu fantazii do budoucnosti. Já jsem zase ten realizátor,“ řekl před časem Tomáš Koumar na adresu kolegy Ehla v pořadu Českého rozhlasu Bourání. „Tomáš to řídí a drží pohromadě,“ potvrdil Ehl. Mimo jiné jim to dovoluje bez zádrhelů pracovat na více projektech najednou.

Ateliér se neomezuje jen na některé typy staveb, ale má široký záběr – od drobných dočasných staveb a rodinných domů přes veřejné prostory a budovy až k velkým bytovým projektům a dopravním terminálům. Hodně pozornosti věnuje také mostům, přičemž dva patří k jeho nejznámějším realizovaným projektům. Jsou to již zmiňovaný Tyršův most v Přerově a Smetanova lávka v Litomyšli.

I když z počátku byli Ehl s Koumarem ve stínu Aleny Šrámkové, dnes už to rozhodně neplatí. Na kontě už mají mimo jiné dvě nejprestižnější česká ocenění za architekturu. Českou cenu za architekturu získali v roce 2023 za Smetanovu lávku v Litomyšli, Grand Prix Architektů v roce 2019 za bytové domy Corso Pod Lipami v Řevnicích.

Jsou také držiteli dalších ocenění, jako je Stavba roku, Cena Klubu za starou Prahu nebo nominace na evropskou cenu Mies van der Rohe Award. Málokterý český ateliér se může pochlubit tak úctyhodnou sbírkou. Pozornost v různých soutěžích vzbudila například i jejich hasičská zbrojnice a zázemí technických služeb v Líbeznicích.

Nyní se přidává další zvučná cena, ocenění za mimořádný přínos architektuře – Architekt roku 2026, udělovaná veletržní společností ABF. Lukáš Ehl a Tomáš Koumar ji převzali ve středu 9. září večer na výstavišti v pražských Letňanech.

„Ateliér Ehl & Koumar Architekti reprezentuje přední polohu současné racionální české moderny. Bez ohledu na módní trendy vytváří trvale krásné stavby odkazující k archetypům architektury, posilující významy krajiny, městských prostorů i staveb samotných,“ shodla se porota soutěže.

Stavby tohoto ateliéru mají dle poroty vždy velmi pevný vnitřní řád, jsou klidné a neustrašené. „Architekti Ehl & Koumar rozvíjí nejen hluboce zakořeněný odkaz a školu Aleny Šrámkové, ale tiše a v klidu vytváří významný pilíř soudobé české architektonické kultury,“ dodala porota.

Cena Architekt roku se uděluje člověku či lidem, kteří se v uplynulých pěti letech svým přístupem významně zasloužili o architekturu v Česku. Porotu tvořili architekti, kteří cenu získali v minulých letech – Roman Koucký, Ivan Kroupa, Petr Stolín, Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem a loňští laureáti Marek a Štěpán Chalupovi.

Pořadatelé připomněli, že Lukáš Ehl je kromě působení v ateliéru zároveň městským architektem Červeného Kostelce. Právě pro městské architekty a pro zástupce obcí, pro něž tito architekti pracují, byla přitom určená další čerstvě udělená cena – Architekt obci 2026. Letos si ji odnesli Milan Kopeček, městský architekt Libčic nad Vltavou, a starostka tohoto města Petra Pelešková.