Litomyšl opět září. Prestižní cenu za architekturu získala tamější lávka

Zámek na seznamu památek UNESCO, malebné náměstí a klášterní zahrada, památky a akce spojené s umělci Bedřichem Smetanou a Josefem Váchalem, ale i současná architektura. Historická a kulturně bohatá Litomyšl si rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek lákadel pro návštěvníky.

Dojem částečně kazí jen rušná doprava na průtahu městem, od něhož slibuje úlevu až budoucí dostavba dálnice D35. Mnohdy ucpaná silnice číslo 35 odděluje historické centrum od části města s obytnou čtvrtí, školami, poliklinikou a průmyslovou zónou.

Poblíž Staré radnice ji od 80. let překonával obyčejný nadchod. Od loňska ho nahradila nová moderní lávka s výtahem a vyhlídkou. Obyčejnou funkci, pěší propojení dvou částí města, se pražským architektům v čele s Lukášem Ehlem a Tomášem Koumarem podařilo povýšit na příjemný zážitek.

Projekt oslovil i mezinárodní porotu České ceny za architekturu. Natolik, že mu udělila hlavní cenu. Autoři tím navázali na nedávný úspěch v Grand Prix Architektů, kde lávka získala cenu za urbanismus. Postoupila také mezi nominace na titul v soutěži Stavba roku, jejíž výsledky se budou vyhlašovat 24. listopadu.

Lávka je bezbariérová a její světle šedá silueta ve tvaru kříže se stala novou pohledovou dominantou. Lehká ocelová konstrukce lávky, která má čtvercový průřez, je zavěšená na vysokém pylonu z pohledového betonu.

„Díky zvolené nosné konstrukci jsme navrhli lávku jako zastřešenou, poskytující komfort a ochranu proti nepohodě a nabízející atraktivní průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město,“ popsali architekti v autorské zprávě.

Dle poroty je dobrý most jako dobrý skutek a investice do veřejného prostoru způsob, jak propojit lidi a místa, příjemný na pohled a navržený jako zážitek. „Nová litomyšlská lávka je přesně taková: zcela přesvědčivá syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje dvě části města. Něco jako novodobá verze Karlova mostu v Praze,“ zhodnotila porota.

Porotci také ocenili, že její betonová věž ladí s barokně upravenou věží Staré radnice a svým čtvercovým půdorysem je její ozvěnou. Poukázali i na dobře umístěné vyhlídkové místo, které je protiváhou hlavního rozpětí mostu, a pečlivě vybrané detaily, jako jsou dekorace od místní umělkyně Ivany Šrámkové nebo do nebe směrované okno ve výtahové věži.

„Tento most je přesně to, co je v daném místě potřeba. Nevytahuje se ani se nevyhýbá. Není v něm nic navíc, a to je v dnešní době vlastnost neobvyklá,“ popsala porota.

Litomyšl je v posledních desetiletích vyhlášená kvalitními architektonickými a urbanistickými projekty, jejichž počtem ve srovnání s jinými malými městy hodně překračuje průměr. Mezi lidmi v oboru se pro tento fenomén vžil pojem „litomyšlský zázrak“.

Nová lávka je tak dalším úspěšným přírůstkem do řady děl od Josefa Pleskota, Radka Květa, Zdeňka Fránka, Marka Jana Štěpána, kanceláří DRNH nebo Rusina Frei architekti.

Hlavní podíl na tom má dlouhodobé souznění místní politické reprezentace a městské architektky Zdeňky Vydrové, s níž se pravidelně scházejí k diskuzím současný starosta spolu s těmi předchozími. Architektka Vydrová mimochodem v říjnu získala v Grand Prix Architektů cenu za celoživotní dílo.

Čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu porota udělila pěti dalším stavbám.

Bohatě prosklenou dřevostavbu z masivních trámů jako nové sídlo lesnické a dřevařské firmy v Brumově-Bylnici navrhli Jan Mach a Jan Vondrák z ateliéru Mjölk architekti, dokončená byla v roce 2022. Porota mimo jiné ocenila, že díky mnoha žebrům vznikají v budově krásné perspektivní pohledy a že díky konstrukci pouze z materiálu vyrobeného na místní pile je stavba udržitelná.

Stejný ateliér byl v České ceně mezi finalisty i vloni, za stejnou kancelářskou budovu získal letos také hlavní cenu v Grand Prix Architektů.

Rekonstrukce bývalých jatek na galerii v Ostravě je dílem architektů polské kanceláře KWK Promes pod vedením Roberta Konieczného, s rokem dokončení 2022. Autoři hravým způsobem budovu dostavěli, přičemž nové části jsou zvenčí snadno rozlišitelné díky použití bílé fasády na jinak cihlové stavbě.

Dle poroty přeměnou uzavřených, zchátralých a hrozivých jatek ve snadno přístupnou a přívětivou galerii naplňuje Galerie Plato očekávání, že se stane novým ústředním bodem Ostravy.

Projekt z roku 2022 v Lošanech od ateliéru IXA architekta Tomáše Hradečného je památníkem generálmajora Josefa Mašína a jeho rodiny. Zbytky rodného domu Josefa Mašína, otce známých bratří Mašínů, jehož popravili nacisté, architekti radikálně upravili a zakonzervovali betonovým nástřikem.

Stavba, již porota popsala jako abstraktní skulpturu, tak může připomenout známou růžovou vilu Hermína nastříkanou polyuretanem, na jejímž projektu se Tomáš Hradečný před časem podílel ještě v rámci ateliéru HŠH. V sousední hospodářské budově autoři z IXA navrhli výstavní expozici a na pozemku vytvořili pietní zahradu.

Hřbitovní park na okraji pražského Suchdola vytvořili Václa Šuba a Jakub Červenka z kanceláře Objektor architekti taktéž v roce 2022. Tvarem navázali na stezku procházející pozemkem, areál rozčlenili mřížkou betonových zídek a cest. Do projektu zakomponovali historickou kapli, přidali novostavbu zázemí správce hřbitova s veřejným WC a parkováním.

Porota ocenila důraz na detail včetně jednotných nápisů na náhrobních kamenech. „Vše je navrženo citlivě ke stávající krajině, jako by se ani nic nezměnilo,“ uznala porota.

Rozšíření lodžií panelového domu v Praze z roku 2021 je dílem týmu re:architekti studia. Porota na tomto na první pohled nenápadném projektu uznala minimální zásah, který vytváří maximální hodnotu. Původně byly ve hře zásadnější úpravy domu, nakonec se majitelé bytů shodli na rozšíření lodžií z obtížně využitelné hloubky 1,1 metru na přibližně dva metry. Členům společenství vlastníků architekti zhodnotili byty pomocí konzolové konstrukce.