Hrozbu, o které mluví Červený, místní vážně neberou, říká reportér o Šumavě

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) mluví o potenciální ekologické katastrofě a pochybení předchozího vedení resortu. Opozice pak o politicky motivovaných prohlášeních načasovaných do předvolební doby. Co se skrývá v šumavských hvozdech a také ve výrocích Motoristů, rozebíráme v podcastu 5:59.

V národním parku Šumava se podle ministra životního prostředí Igora Červeného z Motoristů sobě nachází 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi a také zhruba 1000 tun kontaminované zeminy. Je proto podle něj třeba bezodkladně začít se sanací.

Na úterní tiskové konferenci obvinil šéf ministerstva životního prostředí (MŽP) minulé vedení ministerstva v čele s Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), že o nebezpečných látkách uložených v zemi vědělo, ale nic s touto potenciálně nebezpečnou situací nedělalo. Přitom by podle Červeného v případě podobného požáru, jaký v roce 2022 zažil národní park České Švýcarsko, mohlo v daném místě na Šumavě – které ale veřejně blíže neurčil – dojít ke katastrofě.

Kdyby totiž podle něj toxické látky, mezi kterými má být například rtuť, arzen, chloroform nebo ropné uhlovodíky, na daném území začaly pracovat v důsledku požáru, mohly by „vytvořit mechanismus pro (zdraví nebezpečný) koktejl“.

Reportér domácí rubriky Seznam Zpráv Tomáš Klézl se vydal „utajené“ místo v šumavských lesích ještě v úterý hledat. A našel ho poměrně bez námahy.

„Jde o místo na okraji národního parku, na pomezí pastviny a lesa, kde v minulosti působila armáda, byl tam vojenský prostor Dobrá Voda. A i proto je odlehlé, v okolí nejsou žádné větší vesnice a v těsné blízkosti se nenacházejí ani turistické trasy,“ popisuje reportér v podcastu 5:59 s tím, že prostor je ohraničený policejní páskou a cedulemi varujícími před vstupem. Zároveň ho monitoruje policejní hlídka.

„Žádné sudy jsem na místě neviděl. Většina té plochy vypadá jako jakékoli jiné místo v této oblasti Šumavy. Ale jdou vidět určité stopy po nedávných pracích, třeba vyřezané stromy, různě rozrytá nebo vykopaná půda, kde předpokládám, že došlo k nálezům těch sudů,“ líčí Klézl.

Místní obyvatelé jsou na podobné nálezy po vojácích, které místní lesy hostily ještě před revolucí, poměrně zvyklí. Podle reportéra jim navíc bylo známé i místo, na které nyní upozorňoval ministr Červený. Ostatně ve stejné lokalitě už sanace několikrát proběhla. Zpráva o nálezu toxických látek tak podle reportéra Seznam Zpráv místní nijak zvlášť nezasáhla.

„Připomeňme, že kousek od tohoto místa vedla železná opona. Pohybovala se tam armáda a s tím souvisí i ta ekologická zátěž. Místní reagovali spíš ve stylu: ‚Tak co, tak to je jasné, že se to tam nachází. Co my s tím teď? Vždyť to je úplně v pohodě,“ přibližuje Tomáš Klézl, že na místě žádnou paniku nezaznamenal.

Starosta Prášil Josef Rada (BEZPP) měl podle Klézla za to, že bývalý vojenský prostor už byl dostatečně vyčištěný. A i když se nyní dosavadní sanace ukazuje jako nedostatečná, místní to prý příliš nevzrušuje a obavy nemají. Na jedy, které se mají na místě skrývat, se ho prý ptají spíše novináři. Je ale rád, že se z tamní přírody odvezou látky, které do ní nepatří.

Za uzavřenou měl otázku sanace bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda i Červeného předchůdce ve funkci ministra životního prostředí Petr Hladík. Ten se také ohradil proti tvrzením svého nástupce, že vedení MŽP za úřadování předchozí vlády o situaci dlouho vědělo a neřešilo ji.

Sanace území podle něj proběhla už před lety, a to opakovaně. Nejdříve v roce 2021, kdy společnost Dekonta zlikvidovala nebezpečné látky i kontaminovanou zeminu a doporučila další průzkum území. Pak v roce 2023, kdy část bývalého vojenského areálu prošla po nálezu nebezpečných látek další sanací. Zatím poslední kolečko se mělo rozjet na podzim 2025, kdy byl Hladík ještě ve funkci.

„To, co se dělo mezi lety 2023 až 2025, kdy se to dozvěděl (bývalý náměstek ministra životního prostředí) David Surý, předal to na ministerstvo obrany a začal to s ním řešit, není úplně jasné. Není jasné, kde se ta informace ztratila, nebo jestli s ní někdo pracoval,“ popisuje reportér.

Druhý z hostů čtvrtečního vydání podcastu 5:59, politický reportér Seznam Zpráv a spoluautor podcastu Vlevo Dole Václav Dolejší, připomíná, že kauzy kolem likvidací ekologických škod, předražených zakázek nebo nedokonale provedených sanací jsou v Česku spíše pravidlem než výjimkou.

„Proto mě den předem překvapilo, že se z toho dělá takové politické drama. A ta tiskovka také tak působila,“ říká komentátor. A naráží tak na informace, které už během pondělního večera vypouštěl na veřejnost motoristický poslanec Filip Turek. Ten nejdříve mluvil o tom, že se na místě nachází „yperit“, posléze své prohlášení ještě dvakrát upřesnil.

Jen pro úplnost: Přítomnost yperitu v areálu vyvrátil jak ministr Červený, tak Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Během průzkumných prací se podle úřadu obecně nenašly žádné látky, jež se dříve používaly jako chemické zbraně.

„(U téhle kauzy) mi přijde, že Motoristé jednak možná trochu odvádějí od něčeho pozornost, protože by okolo toho nedělali takovou velkou show. A zadruhé je to nějaká komunikační karta této vlády,“ říká Dolejší.

Současná vláda si prý v poslední době oblíbila svádět různé nepříjemnosti, jako třeba nebývale vysoký deficit v návrhu státního rozpočtu na příští rok, na předchozí kabinet Petra Fialy. A to přesto, že takové chování dříve kritizovali. Dopouští se toho podle něj jak premiér a šéf ANO Andrej Babiš, tak jeho straničtí kolegové a místopředsedové kabinetu Alena Schillerová a Karel Havlíček.

„A teď už to tedy začali dělat i Motoristé. Je to samozřejmě oblíbená disciplína, na kterou asi hodně voličů uslyší, ale je to něco, co se teď hodně zintenzivnilo: Všechno se zkrátka hází na ty, co byli před námi,“ říká politický reportér Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak byla do sanace někdejšího vojenského prostoru zapojena firma Dekonta, kde dříve působila nynější kandidátka Motoristů na primátorský post v Praze Klára Sovová. Poslechněte si v úvodu článku.