Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Před topnou sezonou přibývají špatné zprávy z oblasti energetiky. Ve světových ložiscích zemního plynu je sice suroviny dostatek, jenže schází v zásobnících v Evropě.
Česko je na tom v porovnání s jinými státy EU ještě dobře, zásobníky má v polovině září plné ze 73 procent. Oproti sousedům je to solidní výsledek. Německo, které na plyn spoléhá nejen v průmyslu, ale také ve výrobě elektřiny, má zásobníky plné pouze z 55 procent. Slovensko má rezervy plynu naplněné z 52 procent kapacity, Rakousko z 67 procent.
Najdou se však i výjimky, které mají cíle pro zajištění zásob plynu na zimu vzorně splněné s několikaměsíčním předstihem. Například Polsko má zásobníky naplněné na 98 procent.
Tuzemští dodavatelé energií slibují, že do listopadu do zásobníků přiteče tolik plynu, aby byly plné alespoň na požadovaných 90 procent. Otázkou je, za jakou cenu plyn nakupují. Většinu dodávek však obchodníci nakoupili už v předchozích letech a za současných méně příznivých tržních podmínek dokupují jen zbylé objemy.
Energetické trhy nicméně naznačují, že příští měsíce budou temné. Na referenčním nizozemském obchodním uzlu TTF stála ve čtvrtek megawatthodina plynu 77,5 eur, plyn s dodávkou v říjnu stál 80 eur za megawatthodinu.
Ještě v červnu přitom byla cena zhruba poloviční, ve výši 41 eur za megawatthodinu, a to se do ní už promítala krize na Blízkém východě. Raketový růst cen tak připomíná situaci z podzimu roku 2021, kdy se cena dostala mnohonásobně výš než nyní, až ke 100 eurům.
Plyn s sebou táhne nahoru i cenu elektřiny kvůli výrobě v plynových elektrárnách. Ty mají vysoké provozní náklady kvůli ceně zemního plynu a emisních povolenek a spouští se v nejpotřebnějších chvílích. Ve většině případů jsou takzvaným závěrným zdrojem, který diktuje cenu elektřiny.
Elektřina s dodávkou v říjnu nyní stojí 170 eur za megawatthodinu. V příštích letech už však v dlouhodobých kontraktech částky klesají – pro rok 2027 se cena elektřiny na burze snížila ke 134 eurům za megawatthodinu, dodávka na rok 2028 je dokonce na 102 eurech.
To nemusí vypadat jako příznivý vývoj v době, kdy měsíce s nejvyšší spotřebou energií jsou teprve před námi. Potřeba energií v zimních měsících je kvůli vytápění zhruba o polovinu vyšší než v létě.
Útěchou však mohou být predikce meteorologů o neobvykle teplé zimě. Vánoce na blátě snižují nároky domácností na vytápění, tudíž i náklady na energie a paliva, ať už topí čímkoli. Nezdražuje totiž jen elektřina a plyn, ale také uhlí. Cena dřeva se zatím drží na stabilní úrovni.
Jako vítěz z této krize vyjde ten, kdo si cenu elektřiny či plynu stihl zafixovat na delší dobu ještě před vlnou zdražování. To znamená zhruba do začátku jara, potom už nejspíš vychytal cenu o něco vyšší.
Ne každému se však nové ceníky musí jevit jako katastrofa pro rodinný rozpočet nebo jako déjà vu z let 2021 a 2022, kdy byly ceny energií na maximech. Někomu totiž mohou náklady na energie i klesnout, pokud měl na několik let zafixovanou cenu vyšší, než je nyní.
Ceny elektřiny a plynu jsou ale stále vyšší než v roce 2025. Lidé proto začnou řešit, jak za energie ušetřit. S trochou nadsázky se někteří možná vrátí ke svetrům, které vymění za kohoutek radiátoru otevřený nadoraz.
Energetici s oblibou říkají, že nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje. Snížit náklady lze totiž především snížením spotřeby. Vytápění a ohřev vody jsou typicky největšími žrouty energií, prostor pro snížení je ale i u běžných elektrických spotřebičů.
Při současných cenách energií mohou úspornějším chováním domácnosti ušetřit i tisícikoruny ročně.
Předchozí roky jasně ukázaly, že lidé jsou ochotni energiemi šetřit, když z toho budou mít finanční prospěch. Jejich snaha však polevuje s poklesem cen energií, protože už si opět mohou dovolit spotřebovat více elektřiny či plynu za nižší cenu. Dokazují to i data o spotřebě energií, která se v době drahoty propadla na nejnižší hodnoty a s tím, jak krize polevovala, se spotřeba vracela do starých kolejí.
Že jsou ceny plynu a elektřiny nejvýš od poslední energetické krize před třemi lety, si všímají i politici. „Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, takže to nevypadá vůbec dobře,“ přiznal premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém nedělním videu na sociálních sítích.
Současná vláda nevyloučila, že do cen zasáhne, pokud budou vysoko. Už letos ze státního rozpočtu vydává 17 miliard korun, aby lidem ulevila o 599 korun za megawatthodinu elektřiny. Se stejnou pomocí počítá i pro příští rok. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že na tuto podporu půjde celkem 40,72 miliardy korun.
Pokud bude chtít vláda své voliče a ostatní obdarovat další úlevou z účtu za energie, bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Byť k tomu zatím ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nevidí důvod, v případě potřeby je připraven zakročit.
„Pokud by eskalovaly ceny elektřiny i nadále a bylo to neudržitelné, jsme připraveni udělat dříve – než jste udělali vy – zastropování cen u výrobců a u obchodníků,“ řekl v neděli Havlíček. Detaily nespecifikoval a neuvedl ani, kam by musely ceny energií vyšplhat, aby vláda zasáhla.
Zatím je lepší se k podobným slibům nezavazovat, protože by vláda musela také říct, z čeho je zaplatí. A levné to nebude. Energie totiž zastropoval už v roce 2023 za minulé vlády tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) a vyšlo to na desítky miliard korun. Zpozornět by tak měly hlavně peněženky daňových poplatníků, kteří nakonec případné úlevy zaplatí.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
