Článek
Od 1.října bude Česko opět regulovat ceny pohonných hmot, a to nejméně do konce měsíce. Oznámilo to Ministerstvo financí krátce před tiskovou konferencí po jednání vlády. Ceny pohonných hmot v posledních týdnech prudce rostou kvůli eskalaci války na Blízkém východě. Problémem jsou ale i nedostatečné kapacity rafinerií.
„Teď všichni křičí, že se to blíží k padesáti nebo jsme na padesáti,“ okomentoval ceny za litr nafty premiér Andrej Babiš a naznačil, že v Česku je situace oproti jiným zemím lepší. Výslovně poukázal na nedostatek paliv ve Francii. Vláda ale podle něj i přesto už teď zasáhne a doufá, že tím ceny udrží pod hranicí padesáti korun.
Česko se vrátí k opatření, které vypršelo v druhé polovině července. Rezort financí bude opět pravidelně vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty pro následující den. Zároveň sníží spotřební daň z nafty na minimum stanovené Evropskou unií. Litr nafty by tak podle propočtů ministerstva mohl zlevnit až o 2,35 koruny.
„Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ řekla k tomu ministryně financí Alena Schillerová.
Vláda vedle toho schválila návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinérský sektor. Ministerstvu financí vadí jeho mimořádně vysoké marže a rezort by tak chtěl uvalit tzv. windfall tax na ty největší hráče.
„Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží. Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům,“ komentuje to Schillerová.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček je podle svých slov překvapený, jakou cestu vláda zvolila. Podle něj jde spíše o politicky motivované rozhodnutí, které nebere ohledy na ekonomiku. Ceny paliv rostou kvůli obavám z jejich nedostatku. Regulace cen ale může spotřebu leda podpořit.
„Místo toho, abychom spotřebitele učili šetřit a upozorňovali ho na to, že může být hůř, tak sundáme spotřební daň, abychom ho uklidnili. Tím ho ubíráme o signál, který měl dostat. Že by měl začít přemýšlet nad šetřením, že by se mohl přizpůsobit hrozbě, že hrozí nějaký nedostatek,“ uvedl pro SZ Byznys Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů.
Jeho sdružení má obavy i z úbytku zákazníků. Už při předchozí vlně regulací totiž lidé hojněji tankovali u velkých sítí a na prémiových benzínkách, protože se kvůli státnímu zásahu setřely cenové rozdíly mezi pumpami. Menší provozovatelé tím přišli o část klientely.
„Je to efekt, kterého vláda chtěla dosáhnout? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Akorát to nedomyslela,“ poznamenal Indráček.
Polsko tvrdě zdaní Orlen, Německo chystá cenové stropy
Řada evropských zemí v posledních dnech sáhla k novým opatřením, kterými chce tlak na spotřebitele zmírnit. Ke státním zásahům se rozhodly vlády v Polsku, v Německu či v Itálii. Česko se nyní k těmto státům připojí.
Každý stát volí trochu jiná řešení. V mnoha z nich sotva končí opatření, která reagovala na jarní zdražení paliv spojené s uzavřením Hormuzského průlivu. Řidiči tak teprve v posledních týdnech zažívají návrat k tržním cenám, které začaly opět růst kvůli novým úderům ze strany Íránu a jeho stoupenců.
Například v Polsku k 1. září skončilo zastropování cen, které Varšava neprodlouží. Místo toho chce uvalit 60tiprocentní daň na nadměrné zisky ropných firem, přičemž nejvíc to pocítí státní koncern Orlen. Ze získaných peněz se má dotovat další vlna úlev, jejichž podoba bude ještě upřesněná.
Německo mezitím sníží daň z pohonných hmot v přepočtu asi o 4,20 korun na litr benzinu i nafty. S ropným byznysem zároveň jedná o zavedení cenových stropů, které by ale začaly platit až od příštího roku.
V některých zemích ale Česko inspiraci hledat nemohlo, protože dané nástroje ni nemá. Příkladem je Itálie, která většině řidičů odpustí silniční daň pro celý rok 2027. Zároveň ale snížila i spotřební daň na naftu, stejně jako Španělsko, kde se teď každý litr dieselu může prodávat v přepočtu asi o pět korun levněji oproti běžné daňové zátěži.
Ceny paliv jsou v mnoha státech na mnohaletých maximech a platí to také o Česku. Litr benzinu Natural 95 podle společnosti CCS stál minulý čtvrtek průměrně 45,55 korun a litr nafty zhruba 49,13 korun. Takto vysoké ceny byly v Česku naposledy v roce 2022 během prvních měsíců plnohodnotné války na Ukrajině.
Tehdejší vláda Petra Fialy na to reagovala dočasným snížením spotřební daně, koncem povinné biosložky v palivech, kontrolou marží na pumpách a úplným zrušením silniční daně pro všechna auta s výjimkou velkých nákladních vozidel.
Problémem jsou i marže rafinerií, soudí petrolejáři
„Současná situace je složitá a mimořádná. Nejde pouze o problém s dostupností ropy, ale stále více o problém s dostupností produktů z ropy (nafta, benzin, letecký petrolej),“ upozorňuje Václav Louda z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Problémem jsou podle něj i marže rafinérií, které kvůli výpadkům dodávek, nedostatku zásob a zároveň rostoucí poptávce dosahují historicky vysokých úrovní. Ve svých zprávách to tak popisuje i Mezinárodní energetická agentura.
Na evropské úrovni se tak mimo jiné jedná o možném uvalení daní z mimořádných zisků, které by cílily na rafinérský sektor.
Spotřeba fosilních paliv totiž i přes krizi na Blízkém východě a přechod k elektromobilitě dál roste. „Automobilový benzin i motorová nafta stále představují klíčové energetické komodity pro dopravu, průmysl, logistiku, ale i zemědělství či stavebnictví,“ dodává Louda.
Asociace to úzce spojuje s vývojem ekonomiky, který se odráží zejména na naftě. Její spotřebu podle asociace zhruba z 80 procent ovlivňuje právě ukazatel vývoje HDP. Tím, že je nafta klíčová pro celou řadu odvětví, bývá zároveň mnohem citlivější na výkyvy cen ropy než benzin.
