„Stop kriminalizaci fanoušků.“ Vláda brzdí plány proti násilí na stadionech

Když se po řádění fandů letos na jaře nedohrálo derby pražských „S“, fotbaloví funkcionáři i politici slibovali tvrdé postihy a řadu opatření. Ministr sportu Boris Šťastný z Motoristů ještě před pár týdny avizoval novelu zákona, která má omezit násilí a výtržnosti na stadionech. Mluvil také o tom, že má plán širokou politickou podporu a může ve sněmovně projít ve zrychleném procesu. Teď ministr poprvé přiznává komplikace.

Avizované změny nemusejí platit ani od příští sezony. Vláda už navíc odpískala přísnější postihy za pyrotechniku na stadionech.

Šťastný chce přesto novelu předložit v řádu dní. Mimo jiné počítá s registrem vyloučených fanoušků i jejich anonymním automatickým rozpoznáváním u vstupu na stadiony. „Očekávám, že do konce týdne návrh zákona o chytrých stadionech podáme. Máme pořád snahu, aby změny začaly platit od podzimu 2027, ale samozřejmě to nebude jednoduché, protože je k tomu potřeba registr naprogramovat, otestovat. To potrvá rok od té doby, co bude změna schválena,“ řekl ministr pro Seznam Zprávy. Dříve přitom avizoval, že by upravený zákon mohl ve sněmovně projít už v prvním čtení.

Podle záměru má Národní sportovní agentura vést registr vyloučených fanoušků, který bude technicky propojený se „čtečkami“ a kamerovým systémem u vstupů na jednotlivé stadiony. „Když návštěvník přijde k turniketu, systém jeho obličej porovná s databází vyloučených osob. Když ve zlomku vteřiny zjistí, že v databázi nejste, vaše data se okamžitě smažou,“ popsal Šťastný hlavní myšlenku. Pokud bude fanda na seznamu osob se zakázaným vstupem, rozvístí se červené tlačítko.

Kvůli změnám vznikla pracovní skupina Bezpečí na stadionech, v níž kromě ministra zasedají zástupci sportovních asociací, Úřadu pro ochranu osobních údajů či opoziční politici, včetně Jiřího Havránka z ODS. Podle něj to s přijetím zákona zdaleka nebude tak snadné. „Brzdím nadšení. Aby to bylo přijaté širší společností, musí se to daleko víc odpracovat. Předložit návrh bez šance na úspěch nemá smysl pro nikoho,“ řekl mimo jiné.

Ministr zdůraznil, že požadavek na nová opatření vzešel od sportovních svazů a klubů. V budoucnu si mají samy nebo podle regulí dané sportovní asociace rozhodnout, jestli data z registru problematických chuligánů využijí. „Naším úkolem je dát tomu právní rámec a správce registru, což bude Národní sportovní agentura. Vše ostatní už bude na daném sportovním hnutí, jestli se k registru připojí,“ uvedl.

Podle něj tak bude teoreticky možné, že fanouška se zákazem vstupu do Edenu na fotbalovou Slavii nepustí jinde třeba na basketbalové utkání, pokud i jeho organizátoři budou s registrem vyloučených osob pracovat.

Havránek řekl, že diskuze ohledně rozpoznávání obličejů nadále pokračují. „Bude otázka, jak Národní sportovní agentura rychle stihne systém vysoutěžit a také jak vše nastaví ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů,“ řekl opoziční politik.

Doplnil, že je třeba upřesnit, jak kluby naloží s fanoušky, kterým se u vstupu „rozsvítí“ červené tlačítko. „Ve světě, kde takový systém funguje, vás většinou seberou za vstupem a vše se řeší s policií. Řešíme, zda jít touto cestou, nebo vyloučený fanoušek neprojde hned u vstupu a zasekne se fronta. Tohle všechno se s ohledem na bezpečnost a další ohledy musí doladit,“ doplnil Havránek.

Připomínky má také zmíněný Úřad na ochranu osobních údajů. Podle něj má zákon alespoň druhově určit sportovní podniky a odvětví, kde pořadatel může binometrickou kontrolu (rozpoznávání obličejů) využívat. „Jejich taxativní výčet by pak měl reflektovat potenciální nebezpečnost sportovního podniku, tedy zdali při nich reálně hrozí, že dojde k jednání, jež by mohlo vést k trestu zákazu vstupu,“ řekl Josef Štípský z kanceláře Úřadu. Zdůraznil, že má zákon alespoň stanovit restriktivní podmínky, za nichž bude možné binometrickou kontrolu u vstupů na sportovní utkání aktivovat.

Podle úřadu má také zákonná úprava obsáhnout formalizovaný mechanismus věcného přezkumu uložených trestů zákazů vstupů. Jinými slova má „vyloučený“ fanda dostat možnost se ohledně zákazu odvolat k další autoritě.

Ministerstvo změny řeší za silného odporu části fanoušků. Třeba na fotbalových prvoligových stadionech se od začátku sezony objevují transparenty „Stop kriminalizaci fanoušků“. Ministr zdůraznil, že je zastáncem minima státních regulací. „Je potřeba mezi kluby a fanoušky najít rozumnou domluvu. Nebude to stát, který bude vylučovat lidi z utkání, to samy kluby si řeknou, koho tam chtějí, a koho ne,“ reagoval Šťastný.

Resort původně zvažoval zpřísnit také tresty za pyrotechniku. Jak je však patrné ze zkušeností na fotbalových stadionech v Česku, kluby tvrdým jádrům některé světlice či dýmovnice v tichosti tolerují.

Ministerstvo nakonec srovnalo současné české zákony s doporučeními přijatými Výborem Saint Denis v roce 2022 v rámci Rady Evropy. Materiál pomáhá signatářským státům dává rámec, jak vytvářet národní a místní strategie zaměřené na zajištění bezpečného a vítajícího prostředí na stadionech.

Současné české zákony dovolují použití pyrotechniky v zakázaných zónách pokutovat, a to až do výše sto tisíc korun. „Požadavek doporučení výboru je tím naplněn,“ uvedli zástupci ministerstva v tiskové zprávě.

Politici začali opětovně řešit bezpečnost na stadionech po nedohraném květnovém derby mezi pražskou Slavií a Spartou. Desítky slávistických fanoušků před koncem utkání vtrhly na trávník. Někteří odpalovali pyrotechniku do sektoru hostujících fanoušků, jeden chuligán udeřil sparťanského gólmana Jakuba Surovčíka.

Klub dostal za řádění chuligánů 10milionovou pokutu od ligové asociace, čtyři domácí utkání odehrál bez fanoušků a derby kontumačně vyhrála Sparta 3:0.

Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík nejprve mluvil o tvrdých postizích pro aktéry, později však některé kroky zmírnil. Doživotní zákaz na stadion dostal jen výtržník, který udeřil soupeřova brankáře.