Článek
Vysoké úrokové sazby se v posledních letech staly pro veřejnost strašákem. Prodražují hypotéky, úvěry firmám i financování státu. Z pohledu investora ale stejná situace může vypadat poněkud jinak. Zvlášť pokud má k dispozici koruny a hledá způsob, jak je konzervativně zhodnotit.
České úrokové prostředí zůstává i na začátku podzimu 2026 relativně atraktivní. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně rostly o 1,9 procenta, zatímco základní úroková sazba České národní banky (ČNB) se i po zářijovém zasedání drží na úrovni 3,75 procenta. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly vytváří prostor, který český investor dlouho neměl k dispozici. I u relativně krátkých a méně rizikových nástrojů lze dnes získat výnos, který může být zajímavý i ve srovnání s inflací.
ČNB zatím nemá důvod spěchat
Bylo by ale chybou současnou situaci interpretovat tak, že sazby už mohou jen klesat. Česká národní banka zůstává opatrná. Na zářijovém zasedání ponechala sazby beze změny a pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Z její komunikace zároveň vyplývá, že při zesílení inflačních tlaků nelze vyloučit ani další zvýšení sazeb.
Největší pozornost si zaslouží především jádrová inflace, růst mezd a domácí poptávka. Rizikem zůstávají také energie, ceny komodit a geopolitická situace. Právě ta může během několika týdnů změnit předpoklady, na kterých stojí dnešní inflační prognózy. Pro investora z toho plyne především jedno: není nutné stavět strategii na jediném scénáři vývoje sazeb.
„Krátké“ peníze mají stále smysl
Právě v takovém prostředí mohou dávat smysl nástroje peněžního trhu. Fondy peněžního trhu nebo krátkodobé státní dluhopisy dnes mohou nabídnout zajímavý nominální výnos při relativně omezeném úrokovém riziku.
Výhodou krátkého konce trhu je v současnosti především flexibilita. Investor nemusí předem správně odhadnout, zda ČNB sazby za několik měsíců zvýší, ponechá je beze změny, nebo se později vytvoří prostor pro jejich snížení. Dokud sazby zůstávají na současných úrovních, mohou z toho krátkodobé nástroje průběžně těžit.
U dluhopisů už nejde jen o výnos
Ještě zajímavější příběh mohou nabízet české státní dluhopisy. Jejich výnosy neurčuje pouze ČNB. Promítají se do nich také výnosy v eurozóně a Spojených státech, očekávání investorů ohledně inflace a hospodářského růstu nebo geopolitické napětí.
Právě geopolitika přitom v letošním roce ukázala, jak rychle se mohou očekávání trhu změnit. Na začátku března jsme byli v důsledku vypuknutí konfliktu na Blízkém východě svědky výrazného posunu očekávání trhu – od předpokládaného jednoho snížení sazeb až směrem ke čtyřem zvýšením. Situace se následně částečně uklidnila a trh nyní ve výnosech započítává zhruba jedno až dvě zvýšení sazeb.
Pro dluhopisového investora není vyšší očekávaná úroveň sazeb automaticky špatnou zprávou. Vyšší tržní výnosy totiž obvykle znamenají nižší ceny dluhopisů, a tedy mohou vytvářet zajímavější vstupní úrovně pro nové investory.
Výnos desetiletého českého státního dluhopisu se nyní pohybuje kolem 5,3 procenta. Pro ilustraci: při zjednodušeném předpokladu zhodnocení 5,1 procenta ročně by se 100 tisíc korun za deset let zvýšilo přibližně na 164 700 korun, tedy o zhruba 64 700 korun před zdaněním. U konkrétního dluhopisu se však skutečný výsledek může lišit podle jeho nákupní ceny, kupónu a dalších podmínek.
Státní financování bude pro trh důležité
Do úvah o českých státních dluhopisech samozřejmě vstupuje také stav veřejných financí. Pro rok 2027 se plánuje rozpočtový deficit ve výši 386 miliard korun.
Samotné číslo schodku ale ještě neříká, zda je český státní dluh pro investory atraktivní, nebo ne. Investoři ani ratingové agentury neposuzují deficit izolovaně. Zajímá je především trajektorie veřejného dluhu, tempo růstu ekonomiky, schopnost státu své závazky financovat, náklady na jejich obsluhu a důvěryhodnost fiskální politiky. Česká republika má navíc stále silnou domácí investorskou základnu a fungující dluhopisový trh.
Vyšší nabídka státních dluhopisů proto nemusí být nevyhnutelně problémem. Pro investora může současně znamenat možnost nakoupit za vyšší výnos než v prostředí, kdy je poptávka po českém státním dluhu výrazně vyšší.
Nečekejme jen na nižší sazby
Současná situace tak může konzervativnímu investorovi nabízet několik možností. Peněžní trh umožňuje zhodnocovat volné prostředky bez nutnosti podstupovat výrazné úrokové riziko. U delších státních dluhopisů může být vedle průběžného výnosu zajímavý také potenciál růstu jejich ceny, pokud se úrokové prostředí postupně uvolní.
Samozřejmě není jisté, že tento scénář nastane. Sazby mohou zůstat vyšší déle, než trh očekává, a geopolitické nebo inflační šoky mohou situaci znovu změnit. Poslední komunikace ČNB navíc ukazuje, že v případě zesílení inflačních tlaků není vyloučeno ani další zvýšení sazeb.
Vyšší korunové sazby proto dnes nemusíme vnímat pouze jako problém, který čeká na vyřešení. Pro konzervativního investora mohou také představovat jednu z možností, jak pracovat s částí portfolia. Možná tedy není jedinou otázkou, kdy sazby konečně klesnou. Zajímavé může být i to, co lze dělat s penězi do té doby.
