Křetínský pokračuje v německém tažení, usiluje o největšího dodavatele plynu

Souboj o převzetí společnosti Uniper nabírá na obrátkách. Český podnikatel Daniel Křetínský podal prostřednictvím svého Energetického a průmyslového holdingu (EPH) na firmu nezávaznou nabídku, sdělily deníku Handelsblatt zdroje z finančních kruhů. Nabídka se má týkat celého koncernu, přičemž EPH v ní vystupuje jako jediný zájemce. Oficiálně se společnost k záležitosti odmítla vyjádřit.

Lhůta pro podání nezávazných nabídek na převzetí Uniperu, kterou stanovila německá spolková vláda spolu s poradenskými bankami JP Morgan a UBS, vypršela v pondělí. Již předtím signalizovala zájem o převzetí Uniperu řada finančních investorů i strategických kupců. Souběžně s tím samotný koncern připravuje svůj vstup na burzu.

Český miliardář Křetínský v poslední době plnil titulky novin sérií velkých energetických obchodů po celé Evropě. Před necelým rokem se s EPH vypracoval mezi největší jednotlivé akcionáře francouzského energetického koncernu Total.

Stalo se tak poté, co společnost Total od Křetínského konglomerátu odkoupila padesátiprocentní podíl v platformě pro výrobu elektřiny, která sestává z plynových elektráren, zařízení na biomasu a bateriových úložišť. Skupina EPH tehdy výměnou za tyto podíly získala akcie společnosti Total v hodnotě pěti miliard eur.

V Německu skupina EPH počátkem roku 2025 převzala veškeré podíly ve výrobci elektřiny LEAG se sídlem v Chotěbuzi. Kromě toho prosazovala plán na vytvoření společného podniku s ocelářskou divizí koncernu ThyssenKrupp, ze kterého však na podzim roku 2025 sešlo.

Pokud by však Křetínský se svou nabídkou uspěl, bude pro něj zřejmě velmi obtížné získat na svou stranu zaměstnance Uniperu. Podniková rada dala již v rané fázi transakce jasně najevo, že prodej strategickému investorovi bude považovat za nepřátelské převzetí. Martin Geilhorn, předseda celopodnikové rady Uniperu, nedávno prostřednictvím deníku Handelsblatt vzkázal ministrovi financí Larsu Klingbeilovi (SPD), který má prodej státního podílu v Uniperu na starosti: „Pokud by však odpovědní pracovníci na ministerstvu chtěli obětovat nezávislost Uniperu a prodat jej strategickému investorovi, narazí to na náš rozhodný odpor.“

Uniper je pro Německo strategicky důležitý, prohlásil dále Geilhorn. „Očekáváme, že ministerstvo financí nezopakuje fatální chybu jako v případě Commerzbank,“ zdůraznil. Uniper je součástí kritické infrastruktury, dodává plyn přibližně 500 průmyslovým závodům a 500 městským energetickým podnikům v Německu, a tím i velké části obyvatelstva. Krátce po vypuknutí války na Ukrajině se společnost dostala do finanční tísně, protože přestala dostávat dodávky plynu z Ruska.

Aby mohl Uniper nakupovat náhradní dodávky na světovém trhu za enormně zvýšené ceny, převzala v něm německá spolková vláda 99procentní podíl. Evropská unie záchranu schválila s podmínkou, že stát do konce roku 2028 sníží svůj podíl v Uniperu na 25 procent.

Pro budoucnost Uniperu existuje několik možných scénářů. Nejdůležitější oblastí podnikání koncernu je obchod s plynem. Společnost je však také výrobcem elektřiny a vlastní plynové, jaderné a vodní elektrárny a v menší míře i větrné či solární zdroje.

Podle dostupných zpráv se řada zájemců o Uniper uchází vždy jen o určitou část koncernu. Zatímco finský energetický koncern Fortum nebo jeho švédský konkurent Vattenfall mají zájem například o jaderné a vodní elektrárny, které Uniper provozuje ve Skandinávii, mezinárodní obchodníci s komoditami se poohlížejí především po obchodu s plynem. Někteří investoři naopak spřádají plány na to, jak z Uniperu vybudovat mezinárodně významného výrobce elektřiny.