Článek
Omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách není žádný zhýralý nápad tuzemských tvrdohlavých woke „progresivistů“, jak Šťastný zastánce regulace s oblibou nálepkuje.
Jde o praxí a mnoha studiemi prověřené opatření fungující v zemích východně, západně, severně i jižně od nás. Není tedy důvod pochybovat, že by pozitivní účinky přineslo i v Česku. Kdybychom s úderem deváté hodiny večerní odmítli prodávat alkohol ve večerkách a na pumpách, ulevili bychom urgentním příjmům, ochránili statisticky zejména mladé.
Hrdinské tažení ministra prevence proti tomuto nápadu začalo už na jaře, kdy se své sympatie k němu odvážil projevit Adam Vojtěch. V médiích se objevilo pár docela nevinných titulků, z nichž se dalo vyrozumět, že se ministr zdravotnictví chce z podstaty své funkce problematice hlouběji věnovat. To nevěděl, co za motosmršť ho čeká.
Boris Šťastný měl Vojtěcha během jedné schůze vlády jaksi sepsout a důrazně mu vysvětlit, že po dobu vládního angažmá Motoristů sobě další debata o tomto opatření nepřichází v úvahu. Důvodem jsou Šťastného pravicové hodnoty a odpor k organizování volného času svobodnému jednotlivci. Působivá zástěrka pro čirý populismus.
Sepsul i Pavla Béma, tehdejšího koordinátora protidrogové politiky, který s ideou v noci zamčených ledniček s alkoholem v rámci svého akčního plánu přišel. Ke Šťastného štěstí se stínová premiérka Tünde Bartha spolu s Babišem rozhodli zamíchat agendami a zkušeného adiktologa Béma se dost nedůstojným způsobem zbavili.
Dalo by se předpokládat, že ministr prevence bude podobné preventivní opatření propagovat. On proti němu ale naopak brojí tak aktivně, až z této křížové výpravy učinil své nejviditelnější téma. Kdyby alespoň mlčel a nepodrýval závěry vědeckých studií.
Znovu se Boris Šťastný, tento český Robert Kennedy junior, proti regulaci prodeje nebezpečné drogy, kterou alkohol bezesporu je, postavil tento víkend, kdy na síti X vynadal lídrovi pražské kandidátky ANO Janu Hušbauerovi. Mimořádně smutný příběh - ten člověk poprvé veřejně vyjádřil konkrétní názor a hned to schytal rovnou od ministra.
Už vůbec nedává smysl, že Šťastného, jenž nyní jako bonus nadává muži, kterého Babiš pověřil úkolem ovládnout Prahu, ještě premiér nezkrotil. Když sám navíc posledních několik měsíců strávil usilovnou bitvou proti kratomu. Nechávat si veřejně střílet do svých lidí není známkou síly.
Šťastného ostentativní boj proti omezení prodeje alkoholu logicky vyvolává podezření na lobbisty, kteří by ministra k jeho nesmyslnému chování motivovali. Koneckonců už minulá vláda legislativně skákala tak, jak jihomoravští vinaři pískali. No a co, že mají Češi problém s pitím, klidně ať ho mají ještě větší. U Šťastného půjde ale spíše než o plnění lobbistických zájmů o ideologii postavenou na jednoduché (a zjednodušující) rovnici: regulace = „progresivismus“.
Zůstává nicméně otázka, proč si, když na něj během říjnového porcování žádné normální křeslo nezbylo, nechal Boris Šťastný na objednávku vyrobit zrovna ministerstvo pro zdraví a prevenci? To nemohl vyfasovat nějakou jinou cenu útěchy - takovou, kterou by hned nezačal ničit? Vždyť tohle není ani to „trollení“, na kterém se Motoristé profilují, to je projev té nejcyničtější arogance.
Politik, který se v tomto ohledu kdysi zasadil o jeden z nejprospěšnějších zákonů, tedy o zákaz kouření cigaret v hospodách, k jehož schválení rozhodně nevedla snadná cesta, svůj nezpochybnitelný přínos v péči o veřejné zdraví pomalu pohřbívá nesmyslnou válkou za jinou - ještě daleko tvrdší - drogu.
